Řešené projekty

Primární cíl projektu je vytvořit biokompozit na nanovlákenné bázi s vysokým potenciálem pro podporu biotechnologických odvětví, především anaerobní biotechnologie, čištění vzdušin se zápašnými a nebezpečnými látkami a dalších specifických biofilmových procesů. Biokompozit se bude skládat z mikrobiálního biofilmu upoutaného na povrchově a strukturálně modifikovaném funkčním nosiči vytvořeným technologií AC zvlákňování. Vývoj aktivního nosiče biomasy bude zahrnovat materiálovou selekci, mikrobiální prospekci, výzkum konstrukčních předpokladů, experimentální produkci a zátěžové zkoušky v průmyslovém měřítku. Cílem projektu také bude rozšíření produktové a znalostní základny účastníků projektu v této oblasti.

Období

01. 06. 2024 – 31. 12. 2027

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW11020056

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Primární cíl projektu je vytvořit biokompozit na nanovlákenné bázi s vysokým potenciálem pro podporu biotechnologických odvětví, především anaerobní biotechnologie, čištění vzdušin se zápašnými a nebezpečnými látkami a dalších specifických biofilmových procesů. Biokompozit se bude skládat z mikrobiálního biofilmu upoutaného na povrchově a strukturálně modifikovaném funkčním nosiči vytvořeným technologií AC zvlákňování. Vývoj aktivního nosiče biomasy bude zahrnovat materiálovou selekci, mikrobiální prospekci, výzkum konstrukčních předpokladů, experimentální produkci a zátěžové zkoušky v průmyslovém měřítku. Cílem projektu také bude rozšíření produktové a znalostní základny účastníků projektu v této oblasti.

Období

01. 06. 2024 – 31. 12. 2027

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW11020056

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Projekt vytvoří pomocí adekvátní metodologie gramatický popis jazyka A Fala, což je menšinový jazyk používaný na severu Extremadury ve Španělsku. A Fala je extrémně ohrožený a nedostatečně popsaný jazyk, nacházející se v nepříznivé sociolingvistické situaci, bude se proto jednat o záchranný výzkum. Výsledky projektu usnadní revitalizaci, emancipují jej jako jazyk písemné komunikace, vytvoří podmínky pro jeho implementaci do vzdělávání a přispějí k zachování evropské kulturní diverzity. Návrh bude pokračovat v práci realizované v projektu: OP VVV – Mobilita MSCA TUL, která potvrdila, že metodika založená na primárních datech je pro sestavení jazykových materiálů vhodnější než ta založená na překladu z dominantního jazyka. Primárními zdroji dat bude databáze, rozšířená o novou sadu rozhovorů a spolupráce s komunitou mluvčích. Členové komunity mají o výsledky projektu zájem, protože se již aktivně podíleli na předchozím projektu zaměřeném na lexikografický popis jejich mateřského jazyka. Povaha projektu bude multidisciplinární spojující lingvistiku, informatiku a jazykovou politiku.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-04988S

Řešitel

doc. Mgr. Miroslav Valeš, Ph.D.

Cílem projektu je vytvoření motorizace pro zrcadlo přenosné hyperspektrální kamery, která by umožnila její fungování v různých světelných podmínkách. V závislosti na míře osvětlení musí čip kamery upravovat svůj integrační čas a s ním i snímkovací frekvence. Jelikož pushbroom hyperspektrální kamera obraz skenuje postupně, ovlivňuje snímkovací frekvence rozlišení výsledné hyperspektrální datakrychle. Správně zvoleným hardwarem bude možné získat lepší kontrolu nad rychlostí pohybu zrcadla a její propojení se snímkovací frekvencí. Výsledný systém by měl umět zpracovat uživatelem nastavené parametry a automaticky jim přizpůsobit nastavení v závislosti na scéně. Zároveň by si měl udržet možnost napájení čistě z přenosného počítače pro provoz v terénu.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3489

Řešitel

Ing. Lukáš Klein

Cílem projektu AEQUALIS4TCLF Blueprint je řešit nedostatek dovedností v odvětví textilního, oděvního, kožedělného a obuvnického průmyslu (TCLF) v Evropské unii. Do projektu jsou zapojeny příslušné zúčastněné strany, jako jsou zástupci průmyslu, obchodní komory, sdružení zaměstnavatelů, poskytovatelé vysokoškolského vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy ze sedmi evropských zemí: Česka, Chorvatska, Litvy, Finska, Nizozemska, Slovinska a Srbska. Projekt má dva hlavní cíle. Prvním cílem je rozšířit dosah projektů METASKILLS4TCLF a S4STCLF Blueprint z 11 zemí na 18 prostřednictvím projektu AEQUALIS4TCLF a sjednotit Evropu v oblasti kvalifikace a rekvalifikace pracovní síly TCLF. To umožní průmyslu TCLF lépe se připravit na budoucnost a dosáhnout udržitelného a oběhového hospodářství. Druhým cílem je řešit nedostatek dovedností v odvětví TCLF podporou partnerství, určením konkrétních potřebných dovedností a vývojem nových učebních osnov pro udržitelnější a digitálnější odvětví. Podporuje také sociální začlenění, bezpečnost a dodržování předpisů prostřednictvím integrovaných workshopů a pokynů. Společnou prací na těchto cílech projekt zajistí těmto zemím vedoucí postavení v oblasti udržitelných a inovativních výrobních modelů a významně přispěje k rozvoji odvětví TCLF v EU.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2028

Zdroj

EUK

Kód projektu

101139988

Řešitel

Ing. Gabriela Krupincová, Ph.D.

Budeme studovat a dále rozvíjet agregace dvou a více vědeckých metodologií, optimální z hlediska pozorovaných dat, vedoucí k co nejpřesnějším závěrům. S tím souvisí i vhodná agregace několika dostupných datových souborů. Hlavním cílem je využití v ekonomii, v podnikání a pojišťovnictví. Přestože vědecká společnost sleduje tyto problémy odedávna, současná situace klade nové požadavky na rychlé, pružné a přesné závěry, založené na nových myšlenkách. Těmto cílům také přispějí naše nové originální metody založené na hlubokých matematických výsledcích. Kriteria optimality přizpůsobená situaci využijí očekávaný užitek, riziko a entropii. Využijeme skórových funkcí a density quantile transformací, které nám umožní zbavit postupy závislosti na poloze a měřítku a soustředit se na jejich tvar. V rozhodovacích postupech využijeme Choquetových kapacit, dominujících skupiny možných závěrů a rozhodnutí.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-03636S

Řešitel

prof. RNDr. Jan Picek, CSc.

Projekt by měl zvyšovat vzájemnou důvěru obyvatel pohraničí a zejména ochotu vzdělávacích institucí přeshraničně spolupracovat pomocí následujících aktivit: – síťovací aktivity pro učitele v každém z šesti CZ-PL euroregionů, které budou založeny na sdílení dobré praxe – podpora jazykového vzdělávání jazyka souseda tvorbou souhrnného kurikula (nebudeme tvořit nové materiály, těch je i díky programu INTERREG dostatek, ale uspořádáme je do podoby srozumitelného a školami využitelného kurikula) včetně pilotáže – výměnné stáže pracovníků ve vzdělávání na druhé straně hranice (moderované studijní návštěvy) – společné akce vedoucí ke zvýšení podnikavosti

Období

02. 01. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MMR

Kód projektu

CZ.11.04.02/00/23_003/0000125

Řešitel

doc. Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.

Cílem tohoto projektu bude vývoj a aplikace optimalizovaných výplňových matric pro ukládání středně a vysokoaktivních odpadů z vyřazování jaderných elektráren, tak, aby byly splněny požadavky, které zajistí dlouhodobou bezpečnost úložiště v podmínkách České republiky v definovaných časových intervalech. Dále bude studováno chování radioaktivních odpadů z vyřazování tak, aby bylo možno specifikovat míru uvolňování radionuklidů a jejich migrace pro posouzení bezpečnostních funkcí výplňových matric jako bariery. A konečně bude cílem posouzení použití konvenčních a alternativních výplňových matric pro ukládání radioaktivních odpadů z vyřazování při reálném technologickém zpracování, včetně potenciálního dopadu na plány vyřazování JE.

Období

01. 03. 2020 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010115

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

V procesu výroby bionafty vzniká jako vedlejší produkt destilační zbytek, který stále ještě obsahuje velké množství bionafty a dalších zpracovatelných surovin. V současné době je tento destilační zbytek považován za odpad likvidovaný v českých bioplynových stanicích, přičemž týdenní produkce tohoto destilačního zbytku je 25–50 tun (v závislosti na kvalitě vstupní suroviny)

Období

01. 09. 2024 – 31. 03. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Glaukom patří mezi frekventované a komplikované oční onemocnění, které často vede k výraznému poškození zraku, případně až k praktické slepotě. Za hlavní rizikový faktor je považován zvýšený nitrooční tlak (NOT). Snížení NOT je také v současné době jedinou známou účinnou léčbou onemocnění. Jedním z používaných chirurgických postupů je implantace drenážních implantátů, které odvádějí část nitrooční tekutiny mimo přední oční komoru. Tyto postupy ovšem mají i svá rizika, především nedostatečné snížení NOT, vznik pooperační hypotonie, tvorbu adhezí, nebo progresivní poškození endotelových buněk rohovky spojené s tuhostí implantátu. Další nevýhodou je relativně vysoká cena implantátů. Cílem projektu je vyvinout antifibrotizační intraokulární nanovlákenný implantát z měkkého, pružného a zároveň mechanicky odolného materiálu na bázi biokompatibilního polymeru polyvinylidenfluoridu, připraveného metodou elektrospinningu na zařízení NanospiderTM. Jeho struktura bude napodobovat nativní filtrační orgán oka, trabekulární síťovinu. V rámci projektu bude provedeno měření průtoku nitrooční tekutiny skrz nanovlákennou vrstvu pomocí laboratorní filtrační aparatury modifikované pro simulaci perfuze nitrooční tekutiny glaukomatozního i zdravého oka. Funkčnost implantátu z hlediska odolnosti vůči buněčné fibrotizaci bude sledována in vitro s fibroblastovou a endotelovou buněčnou linií. Antiadhezivní vlastnosti materiálu budou testovány mechanicky přímo k oční tkáni. Implantace nanovlákenného planárního materiálu bude provedena zcela novým způsobem, v rámci implantace umělé čočky s vytvořením podspojivkového filtračního prostoru pro odtok přebytečné kapaliny. Nový postup bude ověřen na kadaverózních prasečích bulbech včetně simulace transportních vlastností při různých hladinách NOT. Funkční vlastnosti implantátu budou popsány in vivo na modelu prasete. Důraz bude kladen zejména na proces hojení, eliminaci hypotonie, vyšetření endotelu rohovky a snížení NOT v krátkodobém a dlouhodobém horizontu.

Období

01. 05. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MZ

Kód projektu

NU23-08-00586

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je aplikace a replikace přírodních povrchů a struktur na povrch tvarových částí forem a nástrojů a následně plastových dílů vyráběných extruzním vyfukováním s cíleným ovlivněním vybraných povrchových vlastností plastových dílů a eliminace dodatečných operací nebo procesů. Dalšími cíli projektu je návrh geometrie reliéfu povrchové struktury s vlastnostmi a parametry přírodních struktur ve vztahu k možnostem cíleného ovlivnění vlastností plastových dílů, tvorba struktury na povrchu forem nebo částí forem pro zpracování plastů technologií vyfukování, hodnocení navržené a vytvořené geometrie struktur na povrchu plastových dílů ve vztahu k typu a vlastnostem zpracovávaného polymeru, ploše výrobku a k podmínkám zpracování s cílem řízeného ovlivnění vlastností plastových dílů.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000722

Řešitel

doc. Ing. Štěpánka Dvořáčková, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je aplikace a replikace přírodních povrchů a struktur na povrch tvarových částí forem a nástrojů a následně plastových dílů vyráběných extruzním vyfukováním s cíleným ovlivněním vybraných povrchových vlastností plastových dílů a eliminace dodatečných operací nebo procesů. Dalšími cíli projektu je návrh geometrie reliéfu povrchové struktury s vlastnostmi a parametry přírodních struktur ve vztahu k možnostem cíleného ovlivnění vlastností plastových dílů, tvorba struktury na povrchu forem nebo částí forem pro zpracování plastů technologií vyfukování, hodnocení navržené a vytvořené geometrie struktur na povrchu plastových dílů ve vztahu k typu a vlastnostem zpracovávaného polymeru, ploše výrobku a k podmínkám zpracování s cílem řízeného ovlivnění vlastností plastových dílů.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000722

Řešitel

doc. Ing. Štěpánka Dvořáčková, Ph.D.

Hlavním cílem je vývoj materiálů na bázi nanovlákenných nosičů a s obsahem účinných látek, které budou využity na léčbu infekčního onemocnění kůže (herpes/opar) a k ošetření ranek po odstranění klíštěte a vpichu bodavého hmyzu.

Období

01. 04. 2020 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW01010214

Řešitel

Ing. Miroslava Rysová, Ph.D.

Řada současných zákroků cévní chirurgie jako je paliativní léčba vrozených srdečních vad, bandážování aneurysmat, arterializovaných žilních štěpů či prevence tzv. „endoleak“ je založena na mechanické interakci tepenné stěny a vnější výztuže. Vprojektu bude vyvinut kompozitní materiál tvořený nanovlákny kopolymerů poly-Llaktátu (PLA) a polykaprolaktonu (PCL) kombinovaného s kolagenní matricí ve formě resorbovatelné arteriální bandáže umožňující redukci průtoku krve arteriálním řečištěm a ochranu arteriální stěny před patologickou deformací a rupturou. Budou stanoveny strukturní, degradační a mechanické vlastnosti kompozitního materiálu v simulovaném prostředí živého organismu a vlivem sterilizace. Biokompatibilita bandáže bude ověřena na buněčných kulturách a v peritoneu potkana a biomechanické a degradační vlastnosti a interakce materiálu s arteriální stěnou budou popsány na modelu králíka. Schopnost bandáže cíleně regulovat tepenný krevní průtok bude stanovena při bandáži plicnice a břišní aorty prasete.

Období

01. 05. 2020 – 31. 12. 2024

Zdroj

MZ

Kód projektu

NU20-02-00368

Řešitel

doc. Ing. Eva Kuželová Košťáková, Ph.D.

B-SHAPES se snaží identifikovat, pochopit a zhodnotit klíčovou roli hranic jako ústředního faktoru při utváření a změně vnímání evropských společností a politiky v 21. století.

Období

01. 01. 2024 – 31. 03. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101095186

Řešitel

doc. Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.

CEEPUS (Central European Exchange Programme for University Studies) je středoevropský výměnný univerzitní program zaměřený na regionální spolupráci v rámci sítí univerzit v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Program umožňuje mobility studentů i akademických pracovníků. Celkem je fakulta mechatroniky zapojena do 1 sítě pro rok 2024/202, PL-701-13-2425 11.9.2024 prof. Rokosz oznámil podávání žádostí do PL-701 a požádal o dodání souhlasu. Letter of Intent podepisuje děkan fakulty doc. Černohorský, LoE pan rektor.

Období

01. 09. 2024 – 31. 08. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

Web

https://www.ceepus.info/

Řešitel

prof. Ing. Zbyněk Koldovský, Ph.D.

CEEPUS (Central European Exchange Programme for University Studies) je středoevropský výměnný univerzitní program zaměřený na regionální spolupráci v rámci sítí univerzit v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Program umožňuje mobility studentů i akademických pracovníků. Fakulta strojní je zapojena do programu CEEPUS od akademického roku 2009/2010.  Celkem je fakulta strojní zapojena do 4 sítí v akademickém roce 2022/2023, které byly schváleny v rámci hodnotícícho procesu. 1/ CIII-RS-0304-15-2223 „Technical Characteristics Researching of Modern Products in Machine Industry with the Purpose of Improvement Their Market Characteristics and Better Placement on the Market.“ Seznam partnerů a popis sítě: https://www.ceepus.info/nw/0304-2223 2/ CIII-BG-0722-11-2223 „Computer Aided Design of automated systems for assembling.“ Seznam partnerů a popis sítě: https://www.ceepus.info/nw/0722-2223 3/ CIII-RO-0013-18-2223 „Teaching and Research of Environment-oriented Technologies in Manufacturing“ Seznam partnerů a popis sítě: https://www.ceepus.info/nw/0013-2223 4/ CIII-RS-1012-08-2223 „Building Knowledge and Experience Exchange in CFDg“ Seznam partnerů a popis sítě: https://www.ceepus.info/nw/1012-2223 NOVĚ 2023! Fakulta strojní byla oslovena partnery ze Srbska a Polska ve věci možného zapojení do nových sítí: – PL-0000-00-2324 NanoFun Network – Knowledge Bridge in NANOtechnology and FUNctional Materials – RS-0000-00-2324 Metrology, quality and environmental aspects in Industry 4.0 Zájem fakulty strojní byl v obou případech potvrzen a kontaktní osobou bude pan proděkan Jan Valtera. Pro účely podání projektu byla fakulta požádána koordinátory výše uvedených sítí o doložení Letter of Intent (podepisuje pan děkan) a Letter of Endorsement (podepisuje pan rektor). Termín: 31. 01. 2023. NOVÉ! Fakulta strojní byla oslovena partnerem z Rumunska ve věci možného zapojení do sítě RO-0058-00-2425 od akademického roku 2024/2025: – RO-0058-00-2425 Design, Implemantation and Use of Joint Programs Regarding Quality in Manufacturing Engineering in accordance with Industry 4.0. Zájem fakulty strojní byl potvrzen a kontaktní osobou bude pan proděkan Jan Valtera. Pro účely podání projektu byla fakulta požádána koordinátorem výše uvedené sítě o doložení Letter of Intent (podepisuje pan děkan) a Letter of Endorsement (podepisuje pan rektor). Termín: 10. 01. 2024. 2024 – nové pravidlo, jedna kontaktní osoba na max. 3 sítě, FS členem 7 sítí, nová kontaktní osoba doc. Lepšík pro sítě RO-0013, BG-0722 a RS-1813 a RNDr. Bouša, Ph.D. pro síť PL-1810. Stávající kontk. osoba doc. Valtera zůstává pro sítě RS-1012, RS-0304 a RO-0058. Pro tyto účely je potřeba předložit nové LoI a LoE, které bude administrovat doc. Lepšík a dr. Bouša k podpisu panu děkanovi a rektorovi.

Období

01. 09. 2023 – 31. 08. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

Web

https://www.ceepus.info/

Řešitel

doc. Ing. Jan Valtera, Ph.D.

Vlákenné materiály jsou v současné době velmi účinným nástrojem tkáňového inženýrství, které jich využívá pro tvorbu nosičů buněčných kultur. Proto jednou z výzev současné doby je modifikace vláken bioaktivními molekulami tak, aby byly v této oblasti efektivnější. K funkcionalizaci vláken z běžně zvlákňovaných polymerů je však obvykle nutné provádět optimalizaci tohoto kroku pro každou látku zvlášť. Cyklodextriny jsou již běžně využívány jako nosiče bioaktivních látek a tuto funkci mohou plnit i v případě, kdy jsou součástí vlákenného materiálu. Přičemž modifikovatelnost cyklodextrinů mnoha různými bioaktivními sloučeninami je nejen snadná ale i rychlá. Proto příprava cyklodextrinových vláken představuje cestu, jak připravit plně funkční a zároveň univerzální materiál využitelný pro tkáňové nosiče. Ačkoli jsou takové materiály již připravovány, pro jejich syntézu je využíváno toxických látek (např. epichlorohydrin). Tento projekt je zaměřen na přípravu vláken složených z cyklodextrinů zesíťovaných kyselinou citrónovou, tedy z látek přírodního původu.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2022-3051

Řešitel

Ing. Petra Karmazínová

Firma KWS CZ s.r.o. ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci (TUL) se v rámci projektu zaměří na vývoj designu a modifikace povrchových vrstev pro bioaplikace (tj. biostimulační, biokompatibilní a antibakteriální tenké povlaky, (např. DLC, TiO2, TiN a vrstvy s příměsí dalších prvků). Aplikace nanokompozitních povlaků bude na dílech, jejichž používání je významné nebo četné (např. kliky, vypínače , nosiče nebo membrány pro čištění odpadních vod, zdravotnické nástroje). V některých případech je potřeba zajistit biokompatibilní povrch a v dalších případech je povrch těchto dílů je v častém kontaktu s lidskou pokožkou, vodou či jinými tekutinami, proto zde existuje významné riziko přenosu nákaz, chorob, bakterií, virů aj. Cílem projektu je navrhnout funkční povrch (biostimulační, antibakteriální) s vysokou adhezí k většině typů materiálů (sklo, polymery, kovy, keramika, aj.) a se zvýšenou odolností proti otěru. Vývoj tenkých povlaků s požadovanými vlastnostmi umožní firmě rozšířit portfolio svých výrobků a nabízet je firmám se specifickými požadavky na povrch. Přínosem projektu bude vývoj a ověření funkční vlastnosti povrchové úpravy se zaměřením na následnou aplikaci. Cílem výzkumu bude zajištění dlouhodobé funkční vlastnosti povrchu pro bioaplikace , mechanicky a chemicky odolná vrstva (otěruvzdorná, chemicky a korozně odolná proti povětrnostním podmínkám a čisticím prostředkům), ekologicky nezávadná, designově a dekorativně zajímavá (od metalických odstínů přes různě barevné až po transparentní).

Období

01. 07. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW09020103

Řešitel

Ing. Totka Nikolaeva Bakalova, Ph.D.

Poly- a perfluoralkylované sloučeniny (PFAS) jsou skupinou antropogenních látek s významnou povrchovou aktivitou, extrémní chemickou a tepelnou stabilitou a unikátními hydrofobními a lipofobními vlastnostmi. Vzhledem k jejich velkému průmyslovému použití, výše zmíněné stabilitě a toxicitě se ukázaly být velmi nebezpečné pro životní prostředí. Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POPs) jejich použití omezila a dala tak vzniknout jejich novým alternativám s etherovými kyslíky nebo atomy chloru. Tyto nové alternativní sloučeniny ještě nebyly toxikologicky plně prozkoumány, ale z dosavadních studií vyplývá, že mohou také mít závažné dopady na fauny i flóru. Vyvstává tedy potřeba pro vývoj systémů pro odstraňování těchto škodlivin z kontaminovaných oblastí. Konvenční technologie čištění odpadních vod mají zjevné nedostatky a mezi jejich alternativami jsou nanotechnologie vnímány jako jedny z nejlepších a nejperspektivnějších technologií, přičemž se jako nejúčinnější jeví magnetické nanočástice. Ty jsou na jejich povrchu dále funkcionalizovány za účelem vyšší absorpční kapacity a lepší stability nanočástic v různých prostředích. Tento projekt si klade za cíl navrhnout magnetický nanočásticový systém tak, aby maximalizoval schopnost navázání PFAS a mohlo tudíž dojít k jejich odstranění z kontaminovaných vod.

Období

01. 03. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LUAUS23155

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Projekt je zaměřen na výzkum a vývoj lehkých struktur s proměnlivou tuhostí pro sedák cyklistického sedla s individuálně optimalizovanou uživatelskou ergonomií. Hlavním výsledkem bude prototyp inovativní konstrukce sedla respektující individuální antropometrické a biomechanické charakteristiky uživatele vyvinutého s využitím digitálního biomechanického dvojčete skeletu trupu a pokročilých experimentálně výpočtových přístupů.Dílčí cíle jsou: vyvinutí digitálního biomechanického výpočtového modelu interakce sedla a trupu, identifikace klíčové interakční zóny sedáku a sedací částí člověka podle lidské typologie, pohlaví a dalších antrometrických parametrů. Výroba sedla 3D tiskem, validace digitálního modelu a testování

Období

01. 09. 2023 – 28. 02. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW09020105

Řešitel

doc. Ing. Petr Henyš, Ph.D.

The ascent of artificial intelligence in edge computing and the accompanying ascent of cloud storage and computing has swept over Europe without any local winners and, at times, in clear conflict with the European way of life. The cloud paradigm is based on technologies that are dominated by American and Chinese companies. The commercial approach towards privacy of the American companies and the governmental interference of the Chinese companies makes Europe’s dependence these technologies undesirable. At the same time the demand for artificial intelligence is pulled from the current devices that roughly equal the capacity of a laptop towards devices that have a significantly smaller footprint but a much higher prevalence. The highest benefit of using these smaller devices is found when used very close to where reality is sensed or influenced. This calls for small, low cost, distributed devices. These types of devices makes using centralized architectures, such as cloud solutions, less logical and opens the door for a paradigm switch towards distributed thinking (for example peer-to-peer, mesh). This switch also provides Europe with an opportunity to catch up and provide solutions that show European values such as energy efficiency, self organisation and privacy by design. This project builds a consortium that delivers a solution in each of the key application areas of which all smart, AI enabled, components are delivered by European members of the consortium based on the key European values named above.

Období

01. 05. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

101007273-1

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

The ascent of artificial intelligence in edge computing and the accompanying ascent of cloud storage and computing has swept over Europe without any local winners and, at times, in clear conflict with the European way of life. The cloud paradigm is based on technologies that are dominated by American and Chinese companies. The commercial approach towards privacy of the American companies and the governmental interference of the Chinese companies makes Europe’s dependence these technologies undesirable. At the same time the demand for artificial intelligence is pulled from the current devices that roughly equal the capacity of a laptop towards devices that have a significantly smaller footprint but a much higher prevalence. The highest benefit of using these smaller devices is found when used very close to where reality is sensed or influenced. This calls for small, low cost, distributed devices. These types of devices makes using centralized architectures, such as cloud solutions, less logical and opens the door for a paradigm switch towards distributed thinking (for example peer-to-peer, mesh). This switch also provides Europe with an opportunity to catch up and provide solutions that show European values such as energy efficiency, self organisation and privacy by design. This project builds a consortium that delivers a solution in each of the key application areas of which all smart, AI enabled, components are delivered by European members of the consortium based on the key European values named above.

Období

01. 05. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

101007273-1

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Studium je určeno pro pedagogické pracovníky, kteří již získali odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v oblasti pedagogických věd. Po absolvování kurzu získají účastníci Osvědčení o rozšíření kvalifikace, které umožňuje vyučovat aprobovaně na 1. stupni ZŠ. Studium R1ST je třísemestrové, probíhá prezenční i kombinovanou formou. Účastníci absolvují 260 vyučovacích hodin přímé výuky zahrnující 15 hodin pedagogické praxe. Předměty kurzu jsou zaměřeny na praktickou stránku oboru 1. stupně a didaktiky předmětů. Vyučujícími jsou odborníci z Katedry primárního vzdělávání FP TUL a didaktici z praxe. Garantujícím pracovištěm je KPV FP TUL.

Období

01. 01. 2018 – 31. 12. 2025

Zdroj

Kód projektu

Web

https://kpv.fp.tul.cz/dvpp/rozsirene-studium-pro-1-stupen-zs

Řešitel

PhDr. Jana Johnová, Ph.D.

Evropský digitální inovační hub – severní a východní Čechy, navazuje na existující propojení odborného a technologického know-how progresivních digitalizačních aktivit svých partnerů, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti digitální transformace malých a středních podniků a veřejných institucí, inovací, technického vzdělávání a základního a aplikovaného výzkumu – to vše ve vazbě na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. Do projektu budou zapojeny FM, EF a CXI. Spolufinancování je realizováno formou fakturací podpořeným firmám.

Období

01. 05. 2023 – 30. 04. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101120003

Řešitel

Ing. Jan Kočí

Evropský digitální inovační hub – severní a východní Čechy, navazuje na existující propojení odborného a technologického know-how progresivních digitalizačních aktivit svých partnerů, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti digitální transformace malých a středních podniků a veřejných institucí, inovací, technického vzdělávání a základního a aplikovaného výzkumu – to vše ve vazbě na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. Do projektu budou zapojeny FM, EF a CXI. Spolufinancování je realizováno formou fakturací podpořeným firmám.

Období

01. 05. 2023 – 30. 04. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101120003

Řešitel

Ing. Jan Kočí

Evropský digitální inovační hub – severní a východní Čechy, navazuje na existující propojení odborného a technologického know-how progresivních digitalizačních aktivit svých partnerů, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti digitální transformace malých a středních podniků a veřejných institucí, inovací, technického vzdělávání a základního a aplikovaného výzkumu – to vše ve vazbě na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. Do projektu budou zapojeny FM, EF a CXI. Spolufinancování je realizováno formou fakturací podpořeným firmám.

Období

01. 05. 2023 – 30. 04. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101120003

Řešitel

Ing. Jan Kočí

Evropský digitální inovační hub – severní a východní Čechy, navazuje na existující propojení odborného a technologického know-how progresivních digitalizačních aktivit svých partnerů, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti digitální transformace malých a středních podniků a veřejných institucí, inovací, technického vzdělávání a základního a aplikovaného výzkumu – to vše ve vazbě na umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost. Do projektu budou zapojeny FM, EF a CXI. Spolufinancování je realizováno formou fakturací podpořeným firmám.

Období

01. 05. 2023 – 30. 04. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101120003

Řešitel

Ing. Jan Kočí

Návrh projektu předpokládá vývoj polymerního materiálu pro jehož výrobu bude využit plastový odpad pocházející z vraků aut, jako např. nárazníky, dveřní obložení, střešní a středové konzole. Odpadní materiál bude po technologické recyklaci a aditivaci, opětovně využitelný v automobilovém průmyslu a bude i nadále opětovně recyklovatelný. Využitím značného objemu odpadnu tak dojde nejen k významné materiálové úspoře ve výrobě automobilových komponent ale i k ochranně životního prostředí.

Období

01. 04. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS07020411

Řešitel

Ing. Jiří Habr, Ph.D.

Projekt bude realizovat udržitelnou kolekci oděvních výrobků. Prolínáním výtvarných postupů s hlubokými znalostmi užitných vlastností materiálů a inovativních technologií vzniknou oděvy, které budou propojovat psychologický a estetický komfort s minimální ekologickou stopou. Syntézou výtvarného a technologického pohledu vznikne výtvarná kolekce, která vedle klasických vlastností jako je estetičnost, funkčnost, ekonomičnost, bezpečnost, ergonomičnost, technická proveditelnost, bude klást důraz na dosažení minimálního dopadu výrobku na životní prostředí z hlediska celého životního cyklu. Výstupy budou vhodné pro implementaci jak v průmyslovém měřítku, tak ve start-upových firmách. Dalšími dopady projektu budou vzdělávací a osvětové aktivity mezi odbornou i laickou veřejností.

Období

01. 06. 2023 – 30. 11. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ01000450

Řešitel

Ing. Jana Drašarová, Ph.D.

Projekt bude realizovat udržitelnou kolekci oděvních výrobků. Prolínáním výtvarných postupů s hlubokými znalostmi užitných vlastností materiálů a inovativních technologií vzniknou oděvy, které budou propojovat psychologický a estetický komfort s minimální ekologickou stopou. Syntézou výtvarného a technologického pohledu vznikne výtvarná kolekce, která vedle klasických vlastností jako je estetičnost, funkčnost, ekonomičnost, bezpečnost, ergonomičnost, technická proveditelnost, bude klást důraz na dosažení minimálního dopadu výrobku na životní prostředí z hlediska celého životního cyklu. Výstupy budou vhodné pro implementaci jak v průmyslovém měřítku, tak ve start-upových firmách. Dalšími dopady projektu budou vzdělávací a osvětové aktivity mezi odbornou i laickou veřejností.

Období

01. 06. 2023 – 30. 11. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ01000450

Řešitel

Ing. Jana Drašarová, Ph.D.

Projekt má dva dílčí cíle. Prvním z nich je vývoj a ověření energeticky efektivních průmyslových elektrodialyzérů schopných recyklovat různé typy cenných složek z průmyslových odpadních vod (POV). Důraz bude kladen na dosažení maximální možné koncentrace produktu a co nejnižší spotřeby elektrické energie na elektrodialýzu při co nejvyšší proudové účinnosti. Druhým dílčím cílem projektu je s využitím navrženého elektrodialyzéru pro EDBM ověřit technologii regenerace chemikálií z oplachových vod z neutralizačních stanic galvanoven. Kyselé vody z oplachových lázní obsahují zbytky kyselin a drahých kovů (Cu, Ni; stovky až tisíc mg/l). Oplachové vody jsou neutralizovány, aby byly vysráženy těžké kovy. Po vysrážení bude zbylý roztok zpracován pomocí procesu EDBM, čímž se získá kyselina, která bude recyklována do procesu, a louh, který bude znovu použitý na další srážení. Tím se významně sníží spotřeba chemikálií v celém procesu. V rámci tohoto cíle bude také navržena a realizována poloprovozní jednotka elektrodialýzy se třemi až čtyřmi pracovními okruhy, která umožní ověření navržených víceokruhových modulů v reálných podmínkách.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000571

Řešitel

Ing. Martin Seidl, Ph.D.

Projekt má dva dílčí cíle. Prvním z nich je vývoj a ověření energeticky efektivních průmyslových elektrodialyzérů schopných recyklovat různé typy cenných složek z průmyslových odpadních vod (POV). Důraz bude kladen na dosažení maximální možné koncentrace produktu a co nejnižší spotřeby elektrické energie na elektrodialýzu při co nejvyšší proudové účinnosti. Druhým dílčím cílem projektu je s využitím navrženého elektrodialyzéru pro EDBM ověřit technologii regenerace chemikálií z oplachových vod z neutralizačních stanic galvanoven. Kyselé vody z oplachových lázní obsahují zbytky kyselin a drahých kovů (Cu, Ni; stovky až tisíc mg/l). Oplachové vody jsou neutralizovány, aby byly vysráženy těžké kovy. Po vysrážení bude zbylý roztok zpracován pomocí procesu EDBM, čímž se získá kyselina, která bude recyklována do procesu, a louh, který bude znovu použitý na další srážení. Tím se významně sníží spotřeba chemikálií v celém procesu. V rámci tohoto cíle bude také navržena a realizována poloprovozní jednotka elektrodialýzy se třemi až čtyřmi pracovními okruhy, která umožní ověření navržených víceokruhových modulů v reálných podmínkách.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000571

Řešitel

Ing. Martin Seidl, Ph.D.

Projekt má dva dílčí cíle. Prvním z nich je vývoj a ověření energeticky efektivních průmyslových elektrodialyzérů schopných recyklovat různé typy cenných složek z průmyslových odpadních vod (POV). Důraz bude kladen na dosažení maximální možné koncentrace produktu a co nejnižší spotřeby elektrické energie na elektrodialýzu při co nejvyšší proudové účinnosti. Druhým dílčím cílem projektu je s využitím navrženého elektrodialyzéru pro EDBM ověřit technologii regenerace chemikálií z oplachových vod z neutralizačních stanic galvanoven. Kyselé vody z oplachových lázní obsahují zbytky kyselin a drahých kovů (Cu, Ni; stovky až tisíc mg/l). Oplachové vody jsou neutralizovány, aby byly vysráženy těžké kovy. Po vysrážení bude zbylý roztok zpracován pomocí procesu EDBM, čímž se získá kyselina, která bude recyklována do procesu, a louh, který bude znovu použitý na další srážení. Tím se významně sníží spotřeba chemikálií v celém procesu. V rámci tohoto cíle bude také navržena a realizována poloprovozní jednotka elektrodialýzy se třemi až čtyřmi pracovními okruhy, která umožní ověření navržených víceokruhových modulů v reálných podmínkách.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000571

Řešitel

Ing. Martin Seidl, Ph.D.

Projekt je zaměřen na elektromagnetickou kompatibilitu elektromobilů a jejich infrastruktury, a aktivních implantátů u kardiologických pacientů. Kardiostimulační přístroje mohou být za určitých okolností ovlivněny vnějším elektromagnetickým polem. Z tohoto důvodu je nutné znát potenciálně rizikové zdroje rušivých polí i vliv, který mohou mít na zdraví pacienta. Jedním z rychle rozvíjejících odvětví v dnešní době je elektromobilita, kardiologičtí pacienti se s ní budou setkávat stále častěji. Cílem projektu je zhodnotit všechna rizika, která mohou vzejít z této technologie pro pacienty s kardiostimulátorem, a případně navrhnout jejich řešení a bezpečnostní opatření pro zachování bezpečnosti.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-7482

Řešitel

Ing. Tomáš Souček

Cílem plánovaného projektu je vývoj systému ohřevu pro efektivní automatickou laminaci termoplastických vláknových kompozitních materiálů, konkrétně pro hlavu pro automatizované robotické kladení dlouhovlákenných termoplastických kompozitních pásek. Cílem předkládaného projektu je optimalizace ohřevu termoplastických pásek pomocí fokusování levného infračerveného zářiče do menší plochy pomocí soustavy optických čoček. Vyvinutý systém bude představovat alternativu k běžně používanému drahému laserovému ohřevu. K optimalizovanému ohřevu bude vytvořen testovací stend pro provádění technologických zkoušek. Dále bude vytvořen nástroj pro definici skladby vrstev a řízení pohybu manipulátoru, podávacích kladek a výkonu ohřevu testovacího stendu. Výsledky projektu budou užitný vzor a funkční vzor.

Období

01. 11. 2024 – 31. 10. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ15000291

Řešitel

Ing. Daniel Kajzr

Výsledkem bude funkční vzorek zařízení pro zvlákňování polymerních roztoků účinkem střídavého elektrického pole (AC electrospinning) zahrnující energeticky úsporný systém pohonu lankových elektrod. Přínosem bude výrazná úspora elektrické energie, snížení počtu pohonů a zvýšení rovnoměrnosti vyráběné nanovlákenné vrstvy.

Období

01. 04. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/001

Řešitel

prof. Ing. Jaroslav Beran, CSc.

Projekt Enhanced Inovativní biotechnologie in situ pro kontaminovanou sanaci půdy (EiCLaR) ”integruje biologické a nebiologické procesy s cílem rozšířit přínos udržitelnosti a nákladové efektivity bioremediace in situ (ISBR) na mnohem širší škálu problémů kontaminace půdy. Cílem je pozvednutí biotechnologie na novou úroveň spojením přístupu s nebiologickými procesy se zaměřením na obtížné a/nebo složité směsi a místa kontaminace, vývoj inovativní biotechnologie pro likvidaci kontaminantů a její uvedení na trh, schopné praktického a komerčního nasazení do 3 let po ukončení tohoto projektu.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

SEP-210657807

Řešitel

Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

Projekt Enhanced Inovativní biotechnologie in situ pro kontaminovanou sanaci půdy (EiCLaR) ”integruje biologické a nebiologické procesy s cílem rozšířit přínos udržitelnosti a nákladové efektivity bioremediace in situ (ISBR) na mnohem širší škálu problémů kontaminace půdy. Cílem je pozvednutí biotechnologie na novou úroveň spojením přístupu s nebiologickými procesy se zaměřením na obtížné a/nebo složité směsi a místa kontaminace, vývoj inovativní biotechnologie pro likvidaci kontaminantů a její uvedení na trh, schopné praktického a komerčního nasazení do 3 let po ukončení tohoto projektu.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

SEP-210657807

Řešitel

Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

Vzdělávací mobilita jednotlivců v rámci programu Erasmus+ ve výzvě 2023 – Blended intensive programme

Období

01. 06. 2023 – 31. 07. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA131-HED-000121549

Řešitel

Michaela Andělová

Vzdělávací mobilita jednotlivců v rámci programu Erasmus+ ve výzvě 2024 – Blended intensive programme

Období

01. 08. 2024 – 31. 07. 2026

Zdroj

DZS

Kód projektu

2024-1-CZ01-KA131-HED-000206680

Řešitel

Michaela Andělová

Výzva 2023 v programu ERASMUS+ 2021-2027, mobility jednotlivců, KA131. Na základě výběrového řízení na mobility jendotlivých fakult a součástí žádá ZHR o grant EK. V žádosti je specifikován pouze počet mobilit, konečná výše grantu bude EK vypočítána na základě uskutečněných předchozích mobilit.

Období

01. 06. 2023 – 31. 07. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA131-HED-000121549

Řešitel

Michaela Andělová

Výzva 2023 v programu ERASMUS+ 2021-2027, mobility jednotlivců, KA131. Na základě výběrového řízení na mobility jendotlivých fakult a součástí žádá ZHR o grant EK. V žádosti je specifikován pouze počet mobilit, konečná výše grantu bude EK vypočítána na základě uskutečněných předchozích mobilit.

Období

01. 06. 2023 – 31. 07. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA131-HED-000121549

Řešitel

Michaela Andělová

Výzva 2023 v programu ERASMUS+ 2021-2027, mobility jednotlivců, KA131. Na základě výběrového řízení na mobility jendotlivých fakult a součástí žádá ZHR o grant EK. V žádosti je specifikován pouze počet mobilit, konečná výše grantu bude EK vypočítána na základě uskutečněných předchozích mobilit.

Období

01. 06. 2023 – 31. 07. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA131-HED-000121549

Řešitel

Michaela Andělová

Výzva 2023 v programu ERASMUS+ 2021-2027, mobility jednotlivců, KA131. Na základě výběrového řízení na mobility jendotlivých fakult a součástí žádá ZHR o grant EK. V žádosti je specifikován pouze počet mobilit, konečná výše grantu bude EK vypočítána na základě uskutečněných předchozích mobilit.

Období

01. 06. 2023 – 31. 07. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA131-HED-000121549

Řešitel

Michaela Andělová

Výzva 2023 v programu ERASMUS+ 2021-2027, mobility jednotlivců, KA131. Na základě výběrového řízení na mobility jendotlivých fakult a součástí žádá ZHR o grant EK. V žádosti je specifikován pouze počet mobilit, konečná výše grantu bude EK vypočítána na základě uskutečněných předchozích mobilit.

Období

01. 06. 2023 – 31. 07. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA131-HED-000121549

Řešitel

Michaela Andělová

Realizace mobilit jednotlivců v rámci EU na studentské výjezdy za účelem studia a stáže a na zaměstnanecké výjezdy za účelem výuky a školení. Počty požadovaných mobilit vychází z výsledků výběrových řízení jedntlivých fakult a součástí. V žádosti je specifikován pouze počet požadovaných mobilit a konečná výše grantu bude poskytovatelem stanovena až po schválení počtu mobilit.

Období

01. 08. 2024 – 31. 07. 2026

Zdroj

DZS

Kód projektu

2024-1-CZ01-KA131-HED-000206680

Řešitel

Michaela Andělová

Kreditová mobilita – mobility jednotlivců – studentů a zaměstnanců VŠ mezi programovými a partnerskými zeměmi: studijní pobyty, praktické stáže, krátkodobé výjezdy, výukové pobyty a školení. Žádost o grant na akademické roky 2023/2024 a 2024/2025.

Období

01. 08. 2023 – 31. 07. 2026

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA171-HED-000128535

Řešitel

Michaela Andělová

Kreditová mobilita – mobility jednotlivců – studentů a zaměstnanců VŠ mezi programovými a partnerskými zeměmi: studijní pobyty, praktické stáže, krátkodobé výjezdy, výukové pobyty a školení. Žádost o grant na akademické roky 2023/2024 a 2024/2025.

Období

01. 08. 2023 – 31. 07. 2026

Zdroj

DZS

Kód projektu

2023-1-CZ01-KA171-HED-000128535

Řešitel

Michaela Andělová

Kreditová mobilita – mobility jednotlivců – studentů a zaměstnanců VŠ mezi programovými a partnerskými zeměmi: studijní pobyty, praktické stáže, krátkodobé výjezdy, výukové pobyty a školení. Žádost o grant na akademické roky 2024/2025 a 2025/2026. Požadované mobility jsou s partnerskými institucemi v Kanadě, Uzbekistánu, Kazachstánu, Brazílii a Thajsku.

Období

01. 08. 2024 – 31. 07. 2027

Zdroj

DZS

Kód projektu

2024-1-CZ01-KA171-HED-000219143

Řešitel

Michaela Andělová

Kreditová mobilita – mobility jednotlivců – studentů a zaměstnanců VŠ mezi programovými a partnerskými zeměmi: studijní pobyty, praktické stáže, krátkodobé výjezdy, výukové pobyty a školení. Žádost o grant na akademické roky 2024/2025 a 2025/2026. Požadované mobility jsou s partnerskými institucemi v Kanadě, Uzbekistánu, Kazachstánu, Brazílii a Thajsku.

Období

01. 08. 2024 – 31. 07. 2027

Zdroj

DZS

Kód projektu

2024-1-CZ01-KA171-HED-000219143

Řešitel

Michaela Andělová

Hlavním cílem je vyškolit a udržet vysoce kvalifikované mladé absolventy VŠ pro region ERN, zabránit jejich migraci do jiných regionů a podpořit tak udržení talentů a potenciál strukturálních změn. K dosažení tohoto cíle je třeba zlepšit nabídku akademické pracovní síly prostřednictvím úprav a rozšíření kurzů zaměřených na kompetence a zvýšením přeshraniční integrace na trhu práce. Studie trhu práce určí regionální poptávku po kvalifikovaných akademických pracovnících, sladí nabídku studia a vypracuje doporučení pro úpravy programů na TU Liberec a IHI. Bude vyhodnoceno, do jaké míry stávající programy odpovídají „znalostním potřebám“ regionální ekonomiky, a budou zjištěny důvody odlivu absolventů. Studenti budou mít přístup k programu kariérového poradenství, který zahrnuje workshopy a konkrétní poradenství v oblasti přeshraničního plánování kariéry. Na seminářích budou prezentovány úspěšné příběhy absolventů, kteří zůstávají v regionu nebo pracují za hranicemi, aby se podpořila informovaná volba povolání. Workshopy se budou zabývat požadavky na dovednosti a administrativními složitostmi přeshraničního zaměstnání. Program podporuje studenty při hledání příležitostí na českém a německém zahraničním trhu a při získávání kvalifikace potřebné pro plánování brzké kariéry, např. jazykové znalosti. Usnadnění administrativních procesů a právních aspektů pro přeshraniční práci má studenty motivovat k takovému postupu. Součástí programu jsou také exkurze k regionálním zaměstnavatelům, které studentům umožní získat přehled a navázat kontakty. Nakonec budou vypracována doporučení pro tvůrce politik a studenty.

Období

01. 09. 2024 – 31. 08. 2026

Zdroj

SAB

Kód projektu

Web

www.tul.cz

Řešitel

doc. Ing. Kateřina Maršíková, Ph.D.

V současné době vytváříme mezinárodní síť badatelů, kteří mají v plánu (znovu)zkoumat evropské reprezentace a zkušenosti s Indií, jak se objevovaly v různých částech Evropy od raného novověku až do současnosti. V rámci této činnosti připravujeme žádost sítě COST, která by financovala průzkumné semináře, letní školy, webové stránky a databázi věnovanou evropským reprezentacím Indie, společné publikace a další aktivity podporující interdisciplinární výzkum tohoto tématu. Síť je koncipována široce a má v úmyslu zapojit jak začínající výzkumné pracovníky, tak starší akademické pracovníky z různých evropských zemí a různých oborů, kteří se tímto tématem již zabývali nebo mají zájem se jím zabývat.

Období

09. 10. 2024 – 08. 10. 2028

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

CA 23144

Řešitel

doc. Mgr. Martin Fárek, Ph.D.

Jedná se o grant poskytnutý v rámci speciálního opatření přijatého Evropskou unií v prosinci 2020 “EU4Belarus: Solidarity with the People of Belarus”, a to ve spolupráci a na základě dohody s The Central Project Management Agency, Public Institution, registration number 126125624, Konarskio str. 13, LT-03109, Vilnius, Lithuania (dale jen „CPMA“). Grant slouží jako finanční podpora pro přijaté studenty z Běloruska vystavené presekuci. Studenti, kterým bude vypláceno stipendium budou vybráni ze strany CPMA na základě kritérií stanovených v rámci akce.

Období

01. 09. 2023 – 31. 08. 2025

Zdroj

DZS

Kód projektu

GS/2024/0073

Řešitel

doc. Ing. Kateřina Maršíková, Ph.D.

Cílem projektu E-DRESS je zlepšit digitální připravenost učitelů, technických pracovníků a vytvořit obsah kurzů v souladu s novými výzvami online/smíšené výuky pro oděvní studium.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

2021-1-DE01-KA220-HED-000023124

Řešitel

Ing. Adnan Ahmed Mazari, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je snížit produkci elektronického odpadu v Evropě prostřednictvím využití existujícího odpadu, vývoje nových nástrojů pro prodloužení kvality života, recyklací a implementací doporučených pracovních postupů na evropské ůrovni, stejně jako prostřednictvím vybudování silného evropského ekosystému v této oblasti.

Období

01. 07. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101112065

Web

https://www.kdt-ju.europa.eu/calls/kdt-ju-calls-2022

Řešitel

Ing. Lenka Kosková Třísková, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je snížit produkci elektronického odpadu v Evropě prostřednictvím využití existujícího odpadu, vývoje nových nástrojů pro prodloužení kvality života, recyklací a implementací doporučených pracovních postupů na evropské ůrovni, stejně jako prostřednictvím vybudování silného evropského ekosystému v této oblasti.

Období

16. 12. 2022 – 30. 06. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

9A23007

Řešitel

Ing. Lenka Kosková Třísková, Ph.D.

OD 01/2024 – EVIDOVÁNO POD NOVÝM ČÍSLEM PROJEKTU 20014/126 Hlavním cílem projektu je snížit produkci elektronického odpadu v Evropě prostřednictvím využití existujícího odpadu, vývoje nových nástrojů pro prodloužení kvality života, recyklací a implementací doporučených pracovních postupů na evropské ůrovni, stejně jako prostřednictvím vybudování silného evropského ekosystému v této oblasti.

Období

01. 07. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101112065

Web

https://www.kdt-ju.europa.eu/calls/kdt-ju-calls-2022

Řešitel

Ing. Lenka Kosková Třísková, Ph.D.

Regenerativní medicína je obor vytvářející opravy nebo náhrady tkáně nebo orgánu, který ztratil funkci v důsledku stáří, nemoci, poškození nebo vrozených vad. Je to multidisciplinární obor zahrnující tkáňové inženýrství, molekulární biologii a nanotechnologie. Náplní výzkumné agendy projektu je vytvoření a rozvoj excelentního výzkumného Centra, které se bude zabývat VaV v oblasti léčebných metod regenerativní medicíny. Zaměříme se na obnovu poškozených tkání, které neumíme léčit nebo jejich regenerační schopnost je omezená: Nervové tkáně mozku a míchy, včetně problému neurodegenerace a degenerace sítnice; náhrady cév malého průměru; kůže a aktivní hojení chronických ran a osteochondrálních defektů. Jednotícím prvkem celého projektu jsou „Léčebné prostředky pro moderní terapie“ a to přípravky pro genovou terapii, somatobuněčnou terapii a produkty tkáňového inženýrství. Abychom mohli regenerovatAby bylo možno provádět regeneraci celéých orgánůy, je třeba poznat mechanismy na úrovni buněk a tkání. Výzkum proto bude zahrnovat všechny úrovně, počínaje subcelulární úrovní přes úroveň buněčnou, tkáňovou, a končit bude preklinickými studiemi na malých i velkých zvířatech. Významnými výhodami a přínosy tohoto projektu jsou: Jeho vysoce interdisciplinární charakter (materiály + buňky + biomolekuly + léčiva a drug delivery systémy + genové manipulace + preklinické testování na zvířecích modelech) Potenciál vytváření aplikovatelných výsledků VaV, který leží především ve spolupráci biomedicínských ústavů s materiálovými inženýry a chemiky a výrobci umělých kloubů, cév a materiálů pro hojení ran. Rovněž některé operační postupy, nutné ke korekci očních degenerativních vad a onemocnění, mohou být přeneseny do klinické praxe.

Období

01. 10. 2023 – 30. 06. 2028

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

CZ.02.01.01/00/22_008/0004562

Řešitel

prof. RNDr. David Lukáš, CSc.

Cílem naší práce je představit nové strategie testování materiálu s antibakteriálními vlastnostmi, který však současně podporuje proliferaci savčích buněk, a to metodou ko-kultivace. Současné protokoly testování biokompatibility a antiseptického charakteru materiálu pomocí vybraných buněčných linií a určitých bakteriálních kmenů se soustředí na analýzu zmíněných charakteristik nezávisle na sobě. Naše strategie nabízí unikátní pohled na sledování vzájemných interakcí komenzálních a patogenních prokaryotických buněk s eukaryotickými buňkami na testovaném materiálu v rámci jednoho experimentu. Protože je projekt zaměřen na materiál vhodný pro hojení ran, budeme sledovat kokultivace keratinocytů s bakteriemi podmíněného patogena a dále s buňkami kožních komenzálů. Podmíněné patogeny zastoupí rod Pseudomonas, který patří do skupiny patogenů představujících vysoké riziko infekcí získaných během pobytu ve zdravotnických zařízeních. Staphylococcus epidermidis a Micrococcus budou v našem modelu reprezentovat přirozenou součást kožní mikroflóry. Proběhne podrobná charakterizace růstu buněk a analýza inhibice patogenu na materiálu in vitro napodobující skutečné podmínky in vivo.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

Řešitel

Mgr. Olga Buchar Klinovská

Navrhovaný projekt se zaměřuje na rámec kontingentního hodnocení ve spojení s novými numerickými nástroji pro oceňování reálných opcí s cílem posoudit vloženou flexibilitu rozličných investičních příležitostí a výrazně zlepšit rozhodovací proces. V rámci projektu budou nejprve formulovány příslušné problémy oceňování opcí pomocí řídících rovnic či nerovnic. Zadruhé budou analyzovány jednotlivé numerické nástroje vycházející z nespojité Galerkinovy metody a waveletových metod, od jednotlivých jedno-faktorových modelů až po pokročilé vícefaktorové, včetně stochastických parametrů modelu nebo dalších náhodných proměnných, a to vše s ohledem na různé kategorie reálných opcí. Současně s hodnotící procedurou bude věnována pozornost také propojení vlastností vyvinutých numerických schémat s celým rozhodovacím procesem, a to z praktického i teoretického hlediska. Výsledkem daného implementačního postupu bude správná a věcná interpretace investic, zejména s ohledem na případové studie praktického významu.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-17028S

Řešitel

RNDr. Mgr. Jiří Hozman, Ph.D.

Předkládaný projekt je především zaměřen na průmyslový výzkum a vývoj zcela nové technologie opracování zakřiveného povrchu skleněných prvků optických soustav s výrazně komplikovanou optikou, geometrií tvaru a rozměrovou charakteristikou finálního produktu. Ve spolupráci malého podniku a výzkumné organizace vznikne zcela nová robotická technologie sestávající se z flexibilního broušení a leštění umožňující dosažení vysoké přesnosti a kvality povrchu, která nabídne špičkovým českým i zahraničním subjektům realizovat zakázky či technologické výzvy, pro něž na trhu v současné době žádná technologie neexistuje. Hlavním výsledkem řešení projektu bude ucelená ověřená technologie, kterou bude možné nasadit v automatických procesech obrábění (broušení a následného leštění) tvarově složitých výrobků ze skla s vysokými požadavky na jakost finálního povrchu, jako jsou např. astronomická zrcadla, velkoformátové konvexní nebo konkávní čočky do optických přístrojů, výkonových laserů, designové reflexní solitéry, ale i funkční stínítka pro osvětlovací techniku s širokým spektrem uplatnění.

Období

01. 10. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000610

Řešitel

Ing. Michal Starý, Ph.D.

Předkládaný projekt je především zaměřen na průmyslový výzkum a vývoj zcela nové technologie opracování zakřiveného povrchu skleněných prvků optických soustav s výrazně komplikovanou optikou, geometrií tvaru a rozměrovou charakteristikou finálního produktu. Ve spolupráci malého podniku a výzkumné organizace vznikne zcela nová robotická technologie sestávající se z flexibilního broušení a leštění umožňující dosažení vysoké přesnosti a kvality povrchu, která nabídne špičkovým českým i zahraničním subjektům realizovat zakázky či technologické výzvy, pro něž na trhu v současné době žádná technologie neexistuje. Hlavním výsledkem řešení projektu bude ucelená ověřená technologie, kterou bude možné nasadit v automatických procesech obrábění (broušení a následného leštění) tvarově složitých výrobků ze skla s vysokými požadavky na jakost finálního povrchu, jako jsou např. astronomická zrcadla, velkoformátové konvexní nebo konkávní čočky do optických přístrojů, výkonových laserů, designové reflexní solitéry, ale i funkční stínítka pro osvětlovací techniku s širokým spektrem uplatnění.

Období

01. 10. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000610

Řešitel

Ing. Michal Starý, Ph.D.

Generování symetrických vrstev optických kaustických svazků pomocí specifické konfigurace válcových čoček je inovativní technika s potenciálním využitím v přesné justáži a v dalších oblastech. Tato technika umožňuje tvarovat vlnoplochu pro generování svazku, který je vrstven a vytváří specifický vzor sestávající z různého počtu čar v příčné rovině v závislosti na vzdálenosti od generátoru. Předchozí metody vytvářely podobné optické svazky pomocí prostorových modulátorů světla, přístup s cylindrickými čočkami však nabízí výrazné snížení složitosti a nákladů, čímž se otevírá možnost nových aplikací. Interference takových paprsků umožňuje generovat čáry o tloušťce menší než 10 mm ve vzdálenost desítek až stovek metrů. Tím se liší od přístupů založených na jednotlivých cylindrických čočkách, které obvykle nemohou dosáhnout tak tenkých profilů čar na velké vzdálenosti. Jedno z hlavních využití této techniky spočívá v její využitelnosti jako referenční linie pro přesnou justáž. Výzkum se zaměří na matematický popis a na optimalizaci parametrů generátoru pro specifické aplikace.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3423

Řešitel

Ing. Martin Dušek

Navrhovaný projekt se bude zabývat praktickou aplikací technologie „energy harvestingu“ v takových oblastech strojírenství, kdy dochází k dějům s výraznými provozními kmity a je obtížné, ekonomicky nevýhodné a především environmentálně nevyhovující napájet různá přídavná zařízení elektrickými články.

Období

01. 04. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/001N

Řešitel

prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Supercapacitors have garnered considerable interest as energy storage solutions, owing to their remarkable features such as high power density, rapid charge/discharge rates, cost-effectiveness, extended cycle life, and environmental friendliness. Addressing the energy needs necessitates the development of cost-effective, eco-friendly, and more efficient energy storage systems. Consequently, the advancement of supercapacitor electrodes with superior properties holds immense significance. In general, supercapacitors are classified into three main classes: electrochemical double-layer capacitors (EDLCs), pseudocapacitors, and battery-type capacitors. Among these, battery-type capacitors stand out for their ability to combine physical and chemical charge storage mechanisms on a single electrode. Typically, graphene is prepared for supercapacitors using methods such as CVD, dip-coating, spray-coating, spin-casting, electrophoretic deposition, and carbonization. However, these methods all exhibit evident drawbacks. In the realm of physical and chemical deposition techniques, inkjet printing stands out as a pivotal link between small and large-scale thin film production. This technique is acknowledged for its high-throughput capability, making it a potent platform for the facile fabrication of nanomaterials. As a digital method, it grants the capability to print the desired pattern in any design and size. In this regard, researchers have turned their focus towards graphene oxide (GO) due to its hydrophilic nature and facile dispersibility in aqueous solvents benefiting from the abundance of oxygenated functional groups present in its structure. GO is not conductive and therefore its reduction to conductive material is necessary. Thus, finding a highly efficient yet environmentally friendly reducing agent for GO reduction is crucial. Ascorbic acid (AA) is a compound naturally present in many fruits and vegetables, characterized by its low production cost, strong reducing properties, and absence of any toxic byproducts. It serves as an excellent green reducing agent for many materials including GO. However, the Van Der Waals force between GO sheets makes the it easy to stack and agglomerate, which greatly reduces the conductivity and specific surface area, hence resulting in typically low capacitance. An effective way to overcome these drawbacks is hybrid electrode preparation via the combination of materials such as metal/transition metal oxides and conductive polymers with carbon-based materials. Silver are promising for electrochemical applications, because of it good conductivity and chemical stability. In the past, methods for inkjet-printed graphene/silver composite electrodes have included two main approaches. One involves layer-by-layer printing of GO-silver nanoparticle-GO in a sandwich-like structure, followed by high-temperature or chemical reduction to obtain rGO. While silver enhances the conductivity of the composite system, it does not intercalate between rGO layers to prevent aggregation. The improved conductivity and increased surface area are solely attributed to the silver on the rGO surface. Another method involves combining GO with a silver precursor to prepare printing ink, followed by gas-phase reduction to produce porous rGO/Ag composite electrodes. This method employs a mixed ink, which escalates ink instability and often leads to nozzle blockage issues. Reactive inkjet printing (RIP) is a streamlined method that enables micro-chemical reactions and versatile patterning in just one step. Considering that AA serves as a mutual reducing agent for both GO and silver nitrate (AgNO3), there are three nozzles in our work, two print precursor inks including GO and AgNO3, and the other prints reductor AA. In this process, silver nanoparticles were directly formed between the rGO sheets, which physically blocked the agglomeration of rGO and reduced the Van Der Waals force between the rGO sheets, thereby achieving a high specific capacitance.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-6449

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Základním environmentálním problémem samostatně hospodařících návštěvnických areálů (typu zoo, parky, botanické zahrady, sportovní a zábavní areály apod.) je obecný nedostatek užitkové vody (UV) v kvalitě odpovídající skutečným potřebám. To vyvolává vysokou spotřebu pitné vody (PV), která má zbytečně vysokou kvalitu. Snížení až eliminace spotřeby PV bude demonstrováno jako základní výsledek navrhovaného projektu. Optimálním řešením je znovuvyužívání méně znečištěných odpadních vod (OV) společně s dalším environmentálním problémem – zvýšení retence vody v krajině nabohacením zdrojů podzemní (PdzV) a povrchové vody (PoV). Výstupem projektu bude také snížení uhlíkové stopy, a to využitím přírodě blízkých, nízkonákladových systémů čištění vody a zvýšením koloběhu uhlíku z OV v rámci zoo a snížením emisí ve formě OV. Tyto problémy jsou víceméně celoevpropské. Řešení projektu je primárně zaměřeno do návštěvnických center typu zoo. Vyvíjená koncepční opatření v rámci celkového koloběhu hospodaření s vodami však budou jednoduše zobecnitelná a přenositelná do sportovních a zábavních areálů, parků, botanických zahrad apod.

Období

01. 09. 2023 – 28. 02. 2027

Zdroj

EUK

Kód projektu

101114509

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Cíle projektu: Hlavním cílem projektu je vytvořit hybridní systém pro post-treatment na čistírny odpadních vod, který bude založený na spojení MBR a MBBR technologií. Tato kombinace bude určena především pro maximální zvýšení kvality vod vypouštěných z ČOV. MBBR bude primárně řazen jako post-nitrifikace a post-denitrifikace, tedy bude sloužit pro odstraňování dusíkatých polutantů prošlých standardní biologickou částí ČOV; případně mohou být za předpokladu specifického mikrobiálního osídlení biomasy degradovány i různé organické polutanty. MBR technologie bude před MBBR předřazena, tedy bude zajišťovat účinnou separaci organických, anorganických a biologických látek. Tedy do MBBR části bioreaktoru bude již natékat voda zbavená znečištění (především CHSK), což podpoří průběh samotné nitrifikace a omezí se zanášení nosičů balastem. Do post-denitrifikace bude dávkován substrát v takové koncentraci, která bude plně spotřebována metabolismem denitrifikačních bakterií. Projekt „Hybridní systém MBR-MBBR využívající nanomateriály pro dočišťování odpadních vod“ je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v rámci programu TREND. Tento projekt byl financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010045

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Komplexní návrh pro spojení MBR (Membrane Bioreactor) a MBBR (Moving Bed Biofilm Reactor) za účelem vytvoření hybridního systému sloužícího pro zkvalitňování odtoku na čistírnách odpadních vod (ČOV); Sestavení a testování technologie MBR s cílem jejího použití na ČOV; Detailní charakterizace již vyvinutého nového typu kompozitního nosiče biomasy a jeho laboratorní testování v navrženém MBBR systému post-nitrifikace; Modifikace MBR a MBBR technologií na základě výsledků laboratorních testů; Kompletace hybridní technologie MBR-MBBR a její pilotní verifikace na reálné ČOV; Stanovení provozních, technicko-technologických a ekonomických parametrů jednotlivých modulů technologie i technologie jako celku; Uvedení technologie na tuzemský i mezinárodní trh.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010045

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Developing Europe’s energy system towards net-zero in 2050 as stated in the European SET Plan (20) requires a variety of innovative energy system solutions in which H2 will play a vital role. To secure sufficient and stable green H2 supply over time, storage of excess H2 is crucial to help avoid further consumption of non-renewables in high-demand seasons. A technological challenge is to find and operate flexible, large- scale storage solutions for H2. Underground/subsurface storage in caverns and reservoirs/aquifers has been proposed as a promising solution, but many questions on what will happen with H2 when injected into the living subsurface remain unanswered and overlooked. In close cooperation with energy companies, storage operators and service companies (see section 3) we want to advance the understanding of subsurface energy storage sites by assessing the most critical identified risk: microbial conversion. In our proposed project HyLife, we will focus on underground H2 storage and microbial activity inside the storage sites. Microbial activity can heavily influence storage viability, safety and economics by consuming H2 and producing the toxic, corrosive and explosive gas H2S. The possible microbial processes must be understood from a field-specific point of view and on an experimental level to properly estimate the risks, pinpoint favourable storage sites, and avoid or mitigate potential operational failures. This is important to secure a continuous and long-term energy supply despite intermittent renewable energy production, a key factor in achieving social acceptance of a renewable energy system. By including business assessment of the microbial risks and potentially needed mitigation efforts, the project brings in a valuable cross-cutting dimension, which is of great interest to the industry sector. The project goals are directly in line with the 3European Green Deal, the European SET plan and the mission innovation of the CETPartnership to empower the clean energy transition, pool European knowledge and excellence and accelerate clean energy technologies. We will directly impact national and international policy makers as the new knowledge will be important for defining legal frameworks for full-scale deployment of H2 underground storage.

Období

01. 10. 2023 – 30. 09. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH83020003

Řešitel

Mgr. Kateřina Černá, Ph.D.

Developing Europe’s energy system towards net-zero in 2050 as stated in the European SET Plan (20) requires a variety of innovative energy system solutions in which H2 will play a vital role. To secure sufficient and stable green H2 supply over time, storage of excess H2 is crucial to help avoid further consumption of non-renewables in high-demand seasons. A technological challenge is to find and operate flexible, large- scale storage solutions for H2. Underground/subsurface storage in caverns and reservoirs/aquifers has been proposed as a promising solution, but many questions on what will happen with H2 when injected into the living subsurface remain unanswered and overlooked. In close cooperation with energy companies, storage operators and service companies (see section 3) we want to advance the understanding of subsurface energy storage sites by assessing the most critical identified risk: microbial conversion. In our proposed project HyLife, we will focus on underground H2 storage and microbial activity inside the storage sites. Microbial activity can heavily influence storage viability, safety and economics by consuming H2 and producing the toxic, corrosive and explosive gas H2S. The possible microbial processes must be understood from a field-specific point of view and on an experimental level to properly estimate the risks, pinpoint favourable storage sites, and avoid or mitigate potential operational failures. This is important to secure a continuous and long-term energy supply despite intermittent renewable energy production, a key factor in achieving social acceptance of a renewable energy system. By including business assessment of the microbial risks and potentially needed mitigation efforts, the project brings in a valuable cross-cutting dimension, which is of great interest to the industry sector. The project goals are directly in line with the 3European Green Deal, the European SET plan and the mission innovation of the CETPartnership to empower the clean energy transition, pool European knowledge and excellence and accelerate clean energy technologies. We will directly impact national and international policy makers as the new knowledge will be important for defining legal frameworks for full-scale deployment of H2 underground storage.

Období

01. 10. 2023 – 30. 09. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH83020003

Řešitel

Mgr. Kateřina Černá, Ph.D.

Proces LIDT (Určení prahu poškození způsobeného laserem) je v dnešní době běžně používanou destruktivní charakterizační metodou optických tenkých vrstev. Při tomto procesu dochází k laserem indukovanému poškození vzorku, které je následně detekováno a vyhodnocováno pomocí různých metod (například elektronová a optická mikroskopie, Nomarského diferenciální interferenční kontrast, …). Cílem tohoto projektu je navázat na dřívější výzkum a předešlý SGS projekt (Analýza defektů v optickém pokrytí s použitím nelineárních optických jevů) a využít naší metody založené na nelineárním optickém jevu generace druhé harmonické frekvence (SHG) k detekci defektů, které jsou jinými běžně používanými metodami velmi špatně zjistitelné, či dokonce zcela nedetekovatelné. Z prvotních měření vyplývá, že je tato metoda pro určité defekty citlivější než například již zmíněný Nomarského diferenciální interferenční kontrast či elektronový mikroskop.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3419

Řešitel

Jakub Lukeš

Projekt je zaměřen na studium bakterií kmene Pseudomonadota (P.), primárně izolovaných z bývalé těžebně lokality Zlate Hory, jako potenciálního ekologického nástroje pro sanaci těžkých kovů. P. jsou známé svou přizpůsobivostí k nepříznivým podmínkám, k čemuž využívají různé adaptační mechanismy. Sekvenování genu 16S rRNA u P. prokázalo vysoký obsah genů rezistentních na kovy, sdružených v operonech, které stimulují např. aktivaci antioxidačního systému nebo syntézu transportních vylučovacích proteinů. Kovy jsou metabolizovány změnou jejich oxidačního stavu a vysráženy v nerozpustné formě. To je daleko před konvenčními metodami, protože nemění přirozené mikroprostředí, zachovává environmentální dědictví historických důlních lokalit a podporuje udržitelné postupy využívání půdy.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3490

Řešitel

Mgr. Vira Velianyk

Předmětem projektu je vyvinout zcela novu součást svářecí pistole na plasty, a to konkrétně kovový kryt topné patrony. Tento díl je v současné době vyráběn svářením různých typů trubek, které pak tvoří jednotný celek. Nevýhodou současného stavu je malá možnost individualizace této součásti, která vede k nevýhodným podmínkám proudění vzduchu kolem topné patrony a možnému přehřívání na vnějšku součásti. To často vede k poranění obsluhy přístroje při výměně trysky, která se upíná na konci tohoto krytu. Nasazení 3D tisku kovů na tuto součást přinese významnou úsporu času na výrobu součásti a dále snížení hmotnosti. Tento fakt povede k redukci únavy při sváření a zvýšení bezpečnosti práce.

Období

01. 11. 2024 – 31. 07. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Projekt se zaměřuje na implementaci LLM chatbota do prostředí strojírenské výroby s cílem efektivně řešit komunikační a informační potřeby výrobního procesu. Konkrétně se jedná o vytvoření chatbota propojeného s proprietárními datovými zdroji, jako jsou SQL databáze, ERM a CRM aplikace a dokumentová úložiště, s cílem vytvoření znalostní báze a jednotného zdroje pravdy pro informace v rámci výroby.

Období

01. 10. 2024 – 31. 05. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Jakub Zach

Projekt „Infrastrukturní zázemí doktorských studijních programů na TUL“ je zaměřen na zkvalitnění vzdělávací infrastruktury doktorských studijních programů prostřednictvím rekonstrukce výukových prostor, modernizace a doplnění přístrojového vybavení, rozšíření hardwarového a softwarového vybavení tak, aby bylo dosaženo kvalitativního zvýšení schopností a dovedností relevantních pro vědeckou výzkumnou činnost studentů doktorských studijních programů na TUL.

Období

01. 09. 2023 – 31. 01. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

CZ.02.01.01/00/22_012/0008109

Řešitel

doc. RNDr. Miroslav Brzezina, CSc. dr.h.c.

The city of Liberec is the only Czech city selected among the 100 Climate neutral and smart cities. This project is one of the city’s activities on the trajectory to achieve the declared mission. It focuses on the systematic preparation of the initiation of the sustainable Energy Community Liberec which will require systemic changes in the city of Liberec. Initiation of the Energy CommunityEnergy Community Liberec can serve as a tool to strengthen the engagement of citizens and stakeholders in climate change issues and at the same time promote increased use of renewable energy that will contribute to the reduction of greenhouse gas emissions. The systematic approach consists of a series of interlinked activities in the energy and transport emission domains. In addition to energy, which has a clear link to the emergence of the Energy Community Liberec, transport was chosen. In the transport emission domain, pilot activities will focus on the preparation of a roadmap for the development of infrastructure for transport electrification. In addition to the necessary reduction of greenhouse gas emissions, transport electrification will imply higher demand on the distribution grid and electricity consumption. At the same time its flexibility potential related to energy storage associated with the development of E-mobility can be exploited. One of the issues being explored are the possibilities of linking e-mobility and community energy development, tailored to the city of Liberec. The project will focus on technical issues (mapping technologies both on the consumption and production side and how to overcome the barriers to implement them, roadmap for the development of transport electrification), contractual issues (how to build the contractual relationships within the community), and especially on the side of communication with potential stakeholders and members of the Energy Community Liberec. Much attention will be paid to gathering stakeholder feedback and building a communication platform that will target potential community members and the wider public. The project also aims to initiate the formation of the Energy Community Liberec itself. Pilot activities aim to address several issues: i) low level of renewable energy sources, ii) insufficient/missing electrification of transport vehicles in terms of private, public and freight transport, iii) insufficient communication and cooperation among all stakeholders, iv) need of social, systemic innovation contributing to behavioral change (new governance model) in the city to initiate the Energy Community Liberec development. The aim of the project is to establish a long-term relationship between the city and the Technical University of Liberec in order to apply and disseminate innovative approaches from the academic sector and, on the other hand, to get feedback on the city’s activities from the academic sector.

Období

01. 03. 2023 – 31. 03. 2025

Zdroj

EUK

Kód projektu

101036519

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

The city of Liberec is the only Czech city selected among the 100 Climate neutral and smart cities. This project is one of the city’s activities on the trajectory to achieve the declared mission. It focuses on the systematic preparation of the initiation of the sustainable Energy Community Liberec which will require systemic changes in the city of Liberec. Initiation of the Energy CommunityEnergy Community Liberec can serve as a tool to strengthen the engagement of citizens and stakeholders in climate change issues and at the same time promote increased use of renewable energy that will contribute to the reduction of greenhouse gas emissions. The systematic approach consists of a series of interlinked activities in the energy and transport emission domains. In addition to energy, which has a clear link to the emergence of the Energy Community Liberec, transport was chosen. In the transport emission domain, pilot activities will focus on the preparation of a roadmap for the development of infrastructure for transport electrification. In addition to the necessary reduction of greenhouse gas emissions, transport electrification will imply higher demand on the distribution grid and electricity consumption. At the same time its flexibility potential related to energy storage associated with the development of E-mobility can be exploited. One of the issues being explored are the possibilities of linking e-mobility and community energy development, tailored to the city of Liberec. The project will focus on technical issues (mapping technologies both on the consumption and production side and how to overcome the barriers to implement them, roadmap for the development of transport electrification), contractual issues (how to build the contractual relationships within the community), and especially on the side of communication with potential stakeholders and members of the Energy Community Liberec. Much attention will be paid to gathering stakeholder feedback and building a communication platform that will target potential community members and the wider public. The project also aims to initiate the formation of the Energy Community Liberec itself. Pilot activities aim to address several issues: i) low level of renewable energy sources, ii) insufficient/missing electrification of transport vehicles in terms of private, public and freight transport, iii) insufficient communication and cooperation among all stakeholders, iv) need of social, systemic innovation contributing to behavioral change (new governance model) in the city to initiate the Energy Community Liberec development. The aim of the project is to establish a long-term relationship between the city and the Technical University of Liberec in order to apply and disseminate innovative approaches from the academic sector and, on the other hand, to get feedback on the city’s activities from the academic sector.

Období

01. 03. 2023 – 31. 03. 2025

Zdroj

EUK

Kód projektu

101036519

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Projekt se zabývá optimalizací procesu flotace rozpuštěným vzduchem a indukované flotace aplikovaných ve vodním hospodářství (úprava pitné vody, čištění odpadních vod) a jejich inovací za účelem dosažení vyšší účinnosti a energetických úspor. Vrámci projektu budou zkonstruovány poloprovozní flotační jednotky kombinující různé způsoby geneze bublin vzduchu (tlaková flotace, mechanické vhánění plynu pomocí porézních destiček nebo vícefázového čerpadla). Celý proces bude rozšířen o inovativní prvek vpodobě implementace nanobublin, jejichž vlastností bude využito kdosažení vyšší separační účinnosti celého procesu. Projekt zásadním způsobem přispěje krozšíření poznatků o vlivu vstupních podmínek na průběh flotačního procesu vreálných aplikacích. Získané poznatky povedou koptimalizaci procesu a umožní snadné přizpůsobení technologie charakteru vstupující vody a konkrétním potřebám zákazníka. Hlavním výstupem projektu bude ověřená technologie vhodně kombinující standardní procesy flotace mikrobublinami vzduchu sflotací pomocí nanobublin aplikovatelná na úpravu pitné vody a čištění průmyslových odpadních vod (potravinářský průmysl (mlékárny, jatka, drůbežářské a masné závody), petrochemický průmysl, papírenský průmysl)

Období

01. 07. 2023 – 01. 07. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000551

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Projekt se zabýváoptimalizací procesu flotace rozpuštěným vzduchem a indukované flotace aplikovaných ve vodním hospodářství (úprava pitné vody, čištění odpadních vod) a jejich inovací za účelem dosažení vyšší účinnosti a energetických úspor. Vrámci projektu budou zkonstruovány poloprovozní flotační jednotky kombinující různé způsoby geneze bublin vzduchu (tlaková flotace, mechanické vhánění plynu pomocí porézních destiček nebo vícefázového čerpadla). Celý proces bude rozšířen o inovativní prvek vpodobě implementace nanobublin, jejichž vlastností bude využito kdosažení vyšší separační účinnosti celého procesu. Projekt zásadním způsobem přispěje krozšíření poznatků o vlivu vstupních podmínek na průběh flotačního procesu vreálných aplikacích. Získané poznatky povedou koptimalizaci procesu a umožní snadné přizpůsobení technologie charakteru vstupující vody a konkrétním potřebám zákazníka. Hlavním výstupem projektu bude ověřená technologie vhodně kombinující standardní procesy flotace mikrobublinami vzduchu sflotací pomocí nanobublin aplikovatelná na úpravu pitné vody a čištění průmyslových odpadních vod (potravinářský průmysl (mlékárny, jatka, drůbežářské a masné závody), petrochemický průmysl, papírenský průmysl)

Období

01. 07. 2023 – 01. 07. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000551

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Předmětem projektu je vývoj multisenzorového hlásiče pro vnitřní prostory s ohledem na efektivní snížení materiálových nákladů (výrobních), ale i jejich následnou montáž. Současný multisenzorový hlásič má konstrukci z 90. let minulého století a obsahuje velké množství spojovacích prvků, které nejen prodlužují, ale i prodražují kompletaci hlásiče.

Období

01. 11. 2024 – 31. 07. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Filip Véle

Cílem projektu je podporovat inovativní mezinárodní, meziodvětvovou a mezioborovou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím výměny pracovníků a sdílení znalostí a nápadů ve všech fázích inovačního řetězce. Zúčastněným zaměstnancům by měl projekt nabídnout nové možnosti získávání dovedností a kariérního rozvoje. Oblast výzkumu bude zacílena na řešení na přírodní bázi pro čištění vody.

Období

01. 01. 2025 – 31. 12. 2028

Zdroj

EUK

Kód projektu

Řešitel

doc. Fatma Yalcinkaya, Ph.D. M.Sc.

Cílem projektu je dosažení nového typu 3D nosiče biomasy, jež bude charakterizován unikátní strukturou a přítomností pokročilých (nano)materiálů. Uplatnění tohoto nosiče bude v oblasti vodní biotechnologie, konkrétně např. na čistírnách odpadních vod nebo na větších vodních plochách, kde bude nosič zajišťovat udržení pomalu rostoucích a specifických mikroorganismů schopných metabolizovat polutanty, a tak dosáhnout lepšího chemicko-biologického stavu vod. Sekundárně bude snaha o funkcionalizaci nanovlákenných povrchů na nosiči (např. pomocí enzymů nebo jiných biologicky aktivních látek – „3D bionosič“) za účelem vytvoření vhodného prostředí pro růst a udržení specifických mikroorganismů náročných na podmínky esenciální pro jejich metabolismus nebo pro využití těchto mikroorganismů ve značně zatížených prostředích.

Období

01. 08. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0001074

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Cílem projektu je dosažení nového typu 3D nosiče biomasy, jež bude charakterizován unikátní strukturou a přítomností pokročilých (nano)materiálů. Uplatnění tohoto nosiče bude v oblasti vodní biotechnologie, konkrétně např. na čistírnách odpadních vod nebo na větších vodních plochách, kde bude nosič zajišťovat udržení pomalu rostoucích a specifických mikroorganismů schopných metabolizovat polutanty, a tak dosáhnout lepšího chemicko-biologického stavu vod. Sekundárně bude snaha o funkcionalizaci nanovlákenných povrchů na nosiči (např. pomocí enzymů nebo jiných biologicky aktivních látek – „3D bionosič“) za účelem vytvoření vhodného prostředí pro růst a udržení specifických mikroorganismů náročných na podmínky esenciální pro jejich metabolismus nebo pro využití těchto mikroorganismů ve značně zatížených prostředích.

Období

01. 08. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0001074

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Cílem projektu je vyvinutí inovativní sanační technologie pro lokality s anorganickým typem znečištění podzemních vod. Základní myšlenkou je propojení detailního studia vertikální stratifikace kontaminantu ve zvodni (Funkční vzorek zařízení pro měření vertikální stratifikace anorganické kontaminace umožňující přesnou lokalizaci fázového rozhraní) s následnou odbornou studií přirozené vertikální stratifikace anorganické kontaminace ve zvodni. Současně bude sestaveno zařízení pro inovativní technologii in situ injektáže direct-push, kterým bude aplikována sanační směs vyvinutá na základě výsledků laboratorních pokusů. Všechny vyvinuté technologie budou aplikovány, optimalizovány a ověřeny přímo na lokalitě. Výsledky projektu zásadně zvýší konkurenceschopnost všech spoluřešitelů na trhu.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010511

Řešitel

Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

ČOV s technologií MBR již není krokem do neznáma ani teoretickým řešením. Množství realizací a rostoucí zájem provozovatelů vodárenské infrastruktury i dodavatelů technologií ukazují, že membránový bioreaktor lze zařadit mezi stabilní technologie pro čištění odpadních vod. Výborná kvalita vyčištěné odpadní vody je pak dobrým základem pro její opětovné využití, které se v budoucnu může stát nutností. Masivnímu nasazení technologie brání a jednou z největších nevýhodou pro investory a provozovatele jsou provozní náklady MBR. Mezi nejvyšší provozní náklady patří elektrická energie. Z celkové spotřeby elektřiny městské MBR ČOV je více než polovina elektřiny spotřebována dmychadlem pod membránovým modulem, jehož provoz je nezbytně nutný pro zajištění proudění aktivačnísměsi kolem membránových desek. Významným přínosem pro další rozšíření technologie MBR a také cílem tohoto projektu je energetická optimalizace zajištění proudění aktivovaného kalu kolem membrán.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000552

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

ČOV s technologií MBR již není krokem do neznáma ani teoretickým řešením. Množství realizací a rostoucí zájem provozovatelů vodárenské infrastruktury i dodavatelů technologií ukazují, že membránový bioreaktor lze zařadit mezi stabilní technologie pro čištění odpadních vod. Výborná kvalita vyčištěné odpadní vody je pak dobrým základem pro její opětovné využití, které se v budoucnu může stát nutností. Masivnímu nasazení technologie brání a jednou z největších nevýhodou pro investory a provozovatele jsou provozní náklady MBR. Mezi nejvyšší provozní náklady patří elektrická energie. Z celkové spotřeby elektřiny městské MBR ČOV je více než polovina elektřiny spotřebována dmychadlem pod membránovým modulem, jehož provoz je nezbytně nutný pro zajištění proudění aktivačnísměsi kolem membránových desek. Významným přínosem pro další rozšíření technologie MBR a také cílem tohoto projektu je energetická optimalizace zajištění proudění aktivovaného kalu kolem membrán.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000552

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Cílem projektu je vyvinout vlastní vzorkovací systém pro automatické odebírání vzorků z úpraven vody a čistíren odpadních vod. Tento vzorkovací systém bude včleněn do řídicího systému (ŘS) příslušné technologie a bude tak moci reagovat na veličiny, které již stávající ŘS měří a používá. Jedná se zejména o menší provozy úpraven vody a čistíren odpadních vod, kde stacionární vzorkovač dosud není instalován nebo o nové instalace firmy IPR Aqua s.r.o. V rámci vývoje vzorkovacího systému bude rovněž vyvinut, aplikován a ověřen systém měření základních fyzikálně-chemických parametrů (pH, teplota, ORP, zákal), které nejsou na vzorkované pozici integrované ve stávající technologii. Zásadní výhodou je úspora provozních nákladů spojených s cestou vzorkaře pro instalaci mobilního vzorkovače a možnost okamžitého spuštění vzorkovače na základě monitoringu technologického procesu a vyhodnocení technologa na základě vzdálené správy. Využití vlastního systému monitoringu základních fyzikálně-chemických parametrů pak přináší významné investiční a provozní úspory ve srovnání s nákladovostí zahraničních firem operujících na trhu (Hach-Lange s.r.o., Enders-Hauser s.r.o., WTW s.r.o. a další), kde pořizovací náklady sond, převodníků a zejména hodinové sazby techniků 2 – 3x převyšují běžné sazby českých technologických firem. Vzorkovací systém bude odebírat vzorky vody prosté i slévané, a to zejména dle ČSN ISO 5667-10 (757051) Jakost vod. Odběr vzorků. Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod, ovšem nikoli výhradně. Jelikož bude vzorkovací systém napojen na průmyslový počítač (lépe PLC – programmable logic controller), bude možné pouhou změnou softwaru příslušnou metodiku odběru změnit, a to dle lokálních či národních zvyklostí a předpisů. Více o začlenění vzorkovače viz kapitola 2.1. Vyvinuté vzorkovače budou uváděny na český, ale především zahraniční trh prostřednictvím hlavního příjemce společnosti IPR Aqua s.r.o., která projektuje a realizuje úpravárenské a čistírenské technologie v ČR a sousedních zemích a dále s využitím sítě obchodních kontaktů mateřské společnosti Dekonta a.s. Vyvinuté vzorkovače budou tedy nabízeny samostatně či jako součást komplexních technologií.

Období

01. 07. 2023 – 28. 02. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000795

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Cílem projektu je vyvinout vlastní vzorkovací systém pro automatické odebírání vzorků z úpraven vody a čistíren odpadních vod. Tento vzorkovací systém bude včleněn do řídicího systému (ŘS) příslušné technologie a bude tak moci reagovat na veličiny, které již stávající ŘS měří a používá. Jedná se zejména o menší provozy úpraven vody a čistíren odpadních vod, kde stacionární vzorkovač dosud není instalován nebo o nové instalace firmy IPR Aqua s.r.o. V rámci vývoje vzorkovacího systému bude rovněž vyvinut, aplikován a ověřen systém měření základních fyzikálně-chemických parametrů (pH, teplota, ORP, zákal), které nejsou na vzorkované pozici integrované ve stávající technologii. Zásadní výhodou je úspora provozních nákladů spojených s cestou vzorkaře pro instalaci mobilního vzorkovače a možnost okamžitého spuštění vzorkovače na základě monitoringu technologického procesu a vyhodnocení technologa na základě vzdálené správy. Využití vlastního systému monitoringu základních fyzikálně-chemických parametrů pak přináší významné investiční a provozní úspory ve srovnání s nákladovostí zahraničních firem operujících na trhu (Hach-Lange s.r.o., Enders-Hauser s.r.o., WTW s.r.o. a další), kde pořizovací náklady sond, převodníků a zejména hodinové sazby techniků 2 – 3x převyšují běžné sazby českých technologických firem. Vzorkovací systém bude odebírat vzorky vody prosté i slévané, a to zejména dle ČSN ISO 5667-10 (757051) Jakost vod. Odběr vzorků. Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod, ovšem nikoli výhradně. Jelikož bude vzorkovací systém napojen na průmyslový počítač (lépe PLC – programmable logic controller), bude možné pouhou změnou softwaru příslušnou metodiku odběru změnit, a to dle lokálních či národních zvyklostí a předpisů. Více o začlenění vzorkovače viz kapitola 2.1. Vyvinuté vzorkovače budou uváděny na český, ale především zahraniční trh prostřednictvím hlavního příjemce společnosti IPR Aqua s.r.o., která projektuje a realizuje úpravárenské a čistírenské technologie v ČR a sousedních zemích a dále s využitím sítě obchodních kontaktů mateřské společnosti Dekonta a.s. Vyvinuté vzorkovače budou tedy nabízeny samostatně či jako součást komplexních technologií.

Období

01. 07. 2023 – 28. 02. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000795

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj integrovaného řešení inteligentní ortézy s multisenzorovým systémem pro sběr pohybových dat, která budou sloužit jednak lékařům pro hodnocení rehabilitačního procesu, jednak pacientům pro zpětnou vazbu a motivaci prostřednictvím vážných her. Záměrem je využití v dlouhodobé domácí rehabilitaci zejména pro stárnoucí populaci s diagnostikovanou sarkopenií a případně demencí. Softwarové vybavení umožní kvantitativní evaluaci procesu rehabilitace v dlouhodobém horizontu. Cílem je system vyvinout v česko-taiwanské spolupráci a otevřít si tak možnosti přístupu k rozsáhlejším zahraničním trhům. Tato nová technologie je koncipována jako globální obchodní projekt, počítá se minimálně s anglickou, čínskou a českou jazykovou verzí.

Období

01. 02. 2022 – 31. 01. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TM03000048

Řešitel

doc. Ing. Josef Černohorský, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj integrovaného řešení inteligentní ortézy s multisenzorovým systémem pro sběr pohybových dat, která budou sloužit jednak lékařům pro hodnocení rehabilitačního procesu, jednak pacientům pro zpětnou vazbu a motivaci prostřednictvím vážných her. Záměrem je využití v dlouhodobé domácí rehabilitaci zejména pro stárnoucí populaci s diagnostikovanou sarkopenií a případně demencí. Softwarové vybavení umožní kvantitativní evaluaci procesu rehabilitace v dlouhodobém horizontu. Cílem je system vyvinout v česko-taiwanské spolupráci a otevřít si tak možnosti přístupu k rozsáhlejším zahraničním trhům. Tato nová technologie je koncipována jako globální obchodní projekt, počítá se minimálně s anglickou, čínskou a českou jazykovou verzí.

Období

01. 02. 2022 – 31. 01. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TM03000048

Řešitel

doc. Ing. Josef Černohorský, Ph.D.

Mikrobiální infekce komplikují úspěšnou léčbu mnoha zranění. Proto jsou hledány nové technologie usnadňující hojení, snižující mikrobiální rizika a zároveň nezvyšující rizika vzniku antimikrobiální rezistence. Předkládaný projekt si klade za cíl vyvinout nanovlákenné materiály se strukturou shish-kebab (NFSK) napodobující baktericidní struktury vyskytující se na křídlech hmyzu. Možnost cíleného ovlivnění interakcí prokaryotických i eukaryotických buněk s NFSK pomocí úprav morfologie a struktury bude studována v průběhu projektu. Ideální NFSK by měl být biokompatibilní a inhibovat růst nežádoucích mikroorganismů bez nutnosti funkcionalizace. V rámci projektu budou analyzovány mikrobiální interakce s NFSK ve formě jednotlivých vláken i vrstev, konkrétně adheze, tvorba biofilmu, odpověď na oxidativní stres a degradace. Dále bude ověřena biokompatibilita. Navržený soubor cílů dosud nebyl studován, výstupy projektu proto mohou značně usnadnit vývoj nové generace biomateriálů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-05154S

Řešitel

prof. RNDr. David Lukáš, CSc.

Je třeba sledovat následující cíle a pracovní balíčky: 1. mezioborové umělecké vzdělávání vs. přírodní vědy –>. Vzdělávání na podporu dalšího rozvoje kultury a vědy 2. vzájemné propojování –> poznávání česko-saského regionu, tradičního a moderního městského vědeckého a technického vývoje –> spolupráce vědců a umělců na různých úrovních a žánrech –> realizace společného networkingu s rozvojem diseminačních strategií. 3. realizace v praxi –> propojení v praxi –> seznámení se s praktickou činností jednotlivých aktérů a propojení činností (např. laboratoř vs. ateliér a jejich propojení, zaznamenání přidané hodnoty) –> provedení fyzické práce, workshopů, dalšího vzdělávání a prezentace výsledků na výstavách, veletrzích, konferencích –> využití prostředí laboratoře (např. úprava povrchu pro funkčnost, využití laboratoře jako výstavního prostoru) –> využití laboratoře jako výstavního prostoru (např. laboratoř jako výstavní prostor, využití laboratoře jako výstavního prostoru). Využití laboratorního prostředí (např. modifikace povrchů pro funkčnost, aplikace vláknitých struktur, využití různých materiálů a jejich recyklátů, využití různých technologií pro umělecké účely) –> Využití ateliérového prostředí (např. malba, sochařství, digitální umění) –> Orientace na výsledky propojení, a to i s ohledem na různé obory (medicína, technické vědy, humanitní a společenské vědy…). 4. práce s veřejností na současné, tištěné a digitální úrovni –> tištěná média, domovské stránky, sociální média, zpravodaj (také v tištěné verzi), rozhlas a televize na regionální a celostátní úrovni, různé akce –> včetně Chemnitz Cultural Capital 2025. 5. správa dat –> vytvoření virtuálního prostoru pro výměnu dat, obrázků, zpráv a výsledků projektu 6. strategie pokračování po skončení projektového období.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2027

Zdroj

SAB

Kód projektu

2000577946

Řešitel

Ing. Mgr. Bc. Hana Křížová, Ph.D.

Je třeba sledovat následující cíle a pracovní balíčky: 1. mezioborové umělecké vzdělávání vs. přírodní vědy –>. Vzdělávání na podporu dalšího rozvoje kultury a vědy 2. vzájemné propojování –> poznávání česko-saského regionu, tradičního a moderního městského vědeckého a technického vývoje –> spolupráce vědců a umělců na různých úrovních a žánrech –> realizace společného networkingu s rozvojem diseminačních strategií. 3. realizace v praxi –> propojení v praxi –> seznámení se s praktickou činností jednotlivých aktérů a propojení činností (např. laboratoř vs. ateliér a jejich propojení, zaznamenání přidané hodnoty) –> provedení fyzické práce, workshopů, dalšího vzdělávání a prezentace výsledků na výstavách, veletrzích, konferencích –> využití prostředí laboratoře (např. úprava povrchu pro funkčnost, využití laboratoře jako výstavního prostoru) –> využití laboratoře jako výstavního prostoru (např. laboratoř jako výstavní prostor, využití laboratoře jako výstavního prostoru). Využití laboratorního prostředí (např. modifikace povrchů pro funkčnost, aplikace vláknitých struktur, využití různých materiálů a jejich recyklátů, využití různých technologií pro umělecké účely) –> Využití ateliérového prostředí (např. malba, sochařství, digitální umění) –> Orientace na výsledky propojení, a to i s ohledem na různé obory (medicína, technické vědy, humanitní a společenské vědy…). 4. práce s veřejností na současné, tištěné a digitální úrovni –> tištěná média, domovské stránky, sociální média, zpravodaj (také v tištěné verzi), rozhlas a televize na regionální a celostátní úrovni, různé akce –> včetně Chemnitz Cultural Capital 2025. 5. správa dat –> vytvoření virtuálního prostoru pro výměnu dat, obrázků, zpráv a výsledků projektu 6. strategie pokračování po skončení projektového období.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2027

Zdroj

SAB

Kód projektu

100693266

Řešitel

Ing. Mgr. Bc. Hana Křížová, Ph.D.

Organochlorové sloučeniny, například chloretheny a polychlorované bifenyly, stále představují závažný environmentální problém díky stávající nebo potenciální kontaminaci půdy a zdrojů pitné vody. V minulosti byla mikrobiální degradace organochlorových sloučenin důkladně studována, avšak stále máme velké mezery ve znalostech o distribuci biodegradačních genů organochlorových sloučenin na kontaminovaných lokalitách a jejich propojení s fylogenetickou informací konkrétních bakteriálních taxonů. Cílem tohoto projektu je proto popsat distribuci biodegradačních funkcí a fylogenetický původ bakterií, které tyto funkce nesou. Konkrétně se chceme zaměřit na: vzorce distribuce vybraných biodegradačních genů (bphA a rdhA) v mikrobiálních společenstvech na kontaminovaných lokalitách a jejich propojení s fylogenetikou; roli extrachromozomální DNA v distribuci bidegradačních genů v životním prostředí; objasnění schopnosti bakteriálních konsorcií přizpůsobit se zvýšeným koncentracím organochlorových sloučenin regulací a šířením konkrétních rdhA genů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-00150S

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Organochlorové sloučeniny, například chloretheny a polychlorované bifenyly, stále představují závažný environmentální problém díky stávající nebo potenciální kontaminaci půdy a zdrojů pitné vody. V minulosti byla mikrobiální degradace organochlorových sloučenin důkladně studována, avšak stále máme velké mezery ve znalostech o distribuci biodegradačních genů organochlorových sloučenin na kontaminovaných lokalitách a jejich propojení s fylogenetickou informací konkrétních bakteriálních taxonů. Cílem tohoto projektu je proto popsat distribuci biodegradačních funkcí a fylogenetický původ bakterií, které tyto funkce nesou. Konkrétně se chceme zaměřit na: vzorce distribuce vybraných biodegradačních genů (bphA a rdhA) v mikrobiálních společenstvech na kontaminovaných lokalitách a jejich propojení s fylogenetikou; roli extrachromozomální DNA v distribuci bidegradačních genů v životním prostředí; objasnění schopnosti bakteriálních konsorcií přizpůsobit se zvýšeným koncentracím organochlorových sloučenin regulací a šířením konkrétních rdhA genů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-00150S

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Cílem je vývoj nového kompozitního materiálu určeného primárně jako konstrukční materiál pro tvorbu odlehčené multifunkční schránky elektrických baterií pro vozidla s elektrickým pohonem. Kompozitní materiál bude zajištovat: nízkou hmotnost, vysoké specifické mechanické vlastnosti včetně rázové houževnatosti a odolnosti vůči vibracím, efektivní řízení tepelných poměrů ve schránce, delší životnost, požární bezpečnost, omezení statického nabíjení, odolnost proti korozi, elektromagnetickou kompatibilitu a vysoký odpor proti pronikání vody a vodních par. Kompozitní materiál bude složen z epoxidové matrice se zesílením uhlíkovými multifilamenty s vhodně aktivovaným povrchem plněné vodivými uhlíkovými částicemi na bázi grafénu a expandovaného grafitu optimalizované velikosti a koncentrace.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TM03000010

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Cílem projektu je přispět ke všeobecnému zvýšení konkurenceschopnosti participujících subjektů a vypracovat vhodné metodiky zaměřené na využívaní numerických simulací technologií výrobních procesů a tím umožnit optimalizaci reálných výrobních postupů, snižování výrobních nákladů a přispět tak ke všeobecnému zvýšení konkurenceschopnosti průmyslových subjektů. Mezi hlavní rysy předkládaného projektu lze zařadit vytvoření komplexního numerického modelu virtuálního dvojčete pro oblast řešení procesu výroby sestav samonosných karoserií, kabin, ale i podvozkových částí a jejich hlavních podsestav a skupin (např. sestavy dveří, střechy atd.), tzn.vývoj metodiky řešení a její validace, včetně zafixování metodik numerických simulací procesů nýtování, lepení a vytvrzování karoserií.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010197

Řešitel

doc. Ing. Pavel Solfronk, Ph.D.

Cílem projektu je zvýšit informační a datovou gramotnost studentů a odborné veřejnosti z oborů technických věd, humanitních věd a umění. Zejména skrze možnost a schopnost využívání nového digitálního nástroje, konkrétně neuronových sítí a umělé inteligence a tím uživatelům umožnit nejen efektivní, ale také tvůrčí orientaci v přemíře datových a informačních zdrojů v rámci znalostních okruhů jejich vlastní profese, na které bude A°D°A trénovaná. Chápání vzájemných vztahů v dynamickém systému současného světa a tvorba modelů předvídání jeho vývoje zvyšuje míru adaptability celé společnosti na možný budoucí vývoj – tvořivost a adaptabilita jsou základní složky odolnosti. Testování, uplatňování a zlepšování softwaru Virtuální futuroložka A°D°A má potenciál zvyšovat odolnost společnosti.

Období

01. 09. 2023 – 30. 11. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ01000298

Řešitel

Ing. Josef Novák, Ph.D.

Nepovinný opakovací kurz středoškolské matematiky, fyziky a geometrie. Je určený studentům FM, FE, FS, FT a FUA. Kurz probíhá každoročně před začátkem semestru.

Období

01. 01. 2018 – 31. 12. 2025

Zdroj

Kód projektu

Řešitel

doc. RNDr. Jana Příhonská, Ph.D.

Regionální inovační program, dotační titul 1 – Inovační vouchery na projekt „Tepelné čerpadlo jako prvek hybridního systému vytápění průmyslových hal. Účelem díla je integrovat do ekosystému zcela nový typ produktu firmy Lersen, a to tepelná čerpadla. Díky tomu bude možné vytvářet hybridní systémy vytápění, založené na kombinaci plynové topidlo + tepelné čerpadlo.

Období

01. 11. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Tomáš Martinec, Ph.D.

Změny klimatu (CC) představují riziko pro dostupnost vodních zdrojů v mnoha zemích střední Evropy. Regiony musí zvýšit odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům, jako jsou sucha a povodně ve městech, a také vůči vyčerpání městských zdrojů podzemní vody (GW). Dlouhodobě klesající hladiny podzemních vod i nadměrné množství vody v krátkém období se stávají naléhavými riziky, kterým je třeba čelit vhodnými postupy hospodaření s vodou. Cílem projektu je posílit kapacitu regionů ve střední Evropě v oblasti odolnosti vůči změně klimatu z hlediska hospodaření s městskými vodními zdroji prostřednictvím společného vývoje řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Řešení projektu, která budou přijata orgány veřejné správy a vodohospodářskými subjekty, povedou ke změně chování v oblasti vodohospodářství a územního plánování s cílem zvýšit odolnost regionů vůči změně klimatu. Klíčovou inovaci přináší integrální zohlednění problematiky vodního hospodářství jako součásti širších koncepcí přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s regiony a městy a komplexní přístup k vodnímu hospodářství. Síť spolupráce 11 organizací bude společně vyvíjet a realizovat 6 pilotních akcí, 8 řešení, 6 akčních plánů a strategii řízení ve prospěch měst, regionů a souvisejících vodohospodářských a vodárenských organizací. Všechna řešení budou mít inovativní charakter a v zapojených regionech dosud nebyla použita. Nadnárodní spolupráce partnerů z různých regionů je nutná pro shromáždění příkladů klíčových aspektů, které je třeba řešit, a souvisejících regionálních odborných znalostí. Práce na nadnárodní úrovni zvýší kapacitu a posílí přenos znalostí, aby se snížily překážky účinného přizpůsobování regionů změně klimatu. Očekáváme, že síť a předvedené osvědčené postupy zvýší informovanost místních a regionálních tvůrců politik, což podpoří další implementaci společně vypracované strategie, akčních plánů a řešení adaptace na změnu klimatu v kontextu městského vodního hospodářství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

CE0100184

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Změny klimatu (CC) představují riziko pro dostupnost vodních zdrojů v mnoha zemích střední Evropy. Regiony musí zvýšit odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům, jako jsou sucha a povodně ve městech, a také vůči vyčerpání městských zdrojů podzemní vody (GW). Dlouhodobě klesající hladiny podzemních vod i nadměrné množství vody v krátkém období se stávají naléhavými riziky, kterým je třeba čelit vhodnými postupy hospodaření s vodou. Cílem projektu je posílit kapacitu regionů ve střední Evropě v oblasti odolnosti vůči změně klimatu z hlediska hospodaření s městskými vodními zdroji prostřednictvím společného vývoje řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Řešení projektu, která budou přijata orgány veřejné správy a vodohospodářskými subjekty, povedou ke změně chování v oblasti vodohospodářství a územního plánování s cílem zvýšit odolnost regionů vůči změně klimatu. Klíčovou inovaci přináší integrální zohlednění problematiky vodního hospodářství jako součásti širších koncepcí přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s regiony a městy a komplexní přístup k vodnímu hospodářství. Síť spolupráce 11 organizací bude společně vyvíjet a realizovat 6 pilotních akcí, 8 řešení, 6 akčních plánů a strategii řízení ve prospěch měst, regionů a souvisejících vodohospodářských a vodárenských organizací. Všechna řešení budou mít inovativní charakter a v zapojených regionech dosud nebyla použita. Nadnárodní spolupráce partnerů z různých regionů je nutná pro shromáždění příkladů klíčových aspektů, které je třeba řešit, a souvisejících regionálních odborných znalostí. Práce na nadnárodní úrovni zvýší kapacitu a posílí přenos znalostí, aby se snížily překážky účinného přizpůsobování regionů změně klimatu. Očekáváme, že síť a předvedené osvědčené postupy zvýší informovanost místních a regionálních tvůrců politik, což podpoří další implementaci společně vypracované strategie, akčních plánů a řešení adaptace na změnu klimatu v kontextu městského vodního hospodářství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

CE0100184

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Změny klimatu (CC) představují riziko pro dostupnost vodních zdrojů v mnoha zemích střední Evropy. Regiony musí zvýšit odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům, jako jsou sucha a povodně ve městech, a také vůči vyčerpání městských zdrojů podzemní vody (GW). Dlouhodobě klesající hladiny podzemních vod i nadměrné množství vody v krátkém období se stávají naléhavými riziky, kterým je třeba čelit vhodnými postupy hospodaření s vodou. Cílem projektu je posílit kapacitu regionů ve střední Evropě v oblasti odolnosti vůči změně klimatu z hlediska hospodaření s městskými vodními zdroji prostřednictvím společného vývoje řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Řešení projektu, která budou přijata orgány veřejné správy a vodohospodářskými subjekty, povedou ke změně chování v oblasti vodohospodářství a územního plánování s cílem zvýšit odolnost regionů vůči změně klimatu. Klíčovou inovaci přináší integrální zohlednění problematiky vodního hospodářství jako součásti širších koncepcí přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s regiony a městy a komplexní přístup k vodnímu hospodářství. Síť spolupráce 11 organizací bude společně vyvíjet a realizovat 6 pilotních akcí, 8 řešení, 6 akčních plánů a strategii řízení ve prospěch měst, regionů a souvisejících vodohospodářských a vodárenských organizací. Všechna řešení budou mít inovativní charakter a v zapojených regionech dosud nebyla použita. Nadnárodní spolupráce partnerů z různých regionů je nutná pro shromáždění příkladů klíčových aspektů, které je třeba řešit, a souvisejících regionálních odborných znalostí. Práce na nadnárodní úrovni zvýší kapacitu a posílí přenos znalostí, aby se snížily překážky účinného přizpůsobování regionů změně klimatu. Očekáváme, že síť a předvedené osvědčené postupy zvýší informovanost místních a regionálních tvůrců politik, což podpoří další implementaci společně vypracované strategie, akčních plánů a řešení adaptace na změnu klimatu v kontextu městského vodního hospodářství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

CE0100184

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Změny klimatu (CC) představují riziko pro dostupnost vodních zdrojů v mnoha zemích střední Evropy. Regiony musí zvýšit odolnost vůči extrémním povětrnostním jevům, jako jsou sucha a povodně ve městech, a také vůči vyčerpání městských zdrojů podzemní vody (GW). Dlouhodobě klesající hladiny podzemních vod i nadměrné množství vody v krátkém období se stávají naléhavými riziky, kterým je třeba čelit vhodnými postupy hospodaření s vodou. Cílem projektu je posílit kapacitu regionů ve střední Evropě v oblasti odolnosti vůči změně klimatu z hlediska hospodaření s městskými vodními zdroji prostřednictvím společného vývoje řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Řešení projektu, která budou přijata orgány veřejné správy a vodohospodářskými subjekty, povedou ke změně chování v oblasti vodohospodářství a územního plánování s cílem zvýšit odolnost regionů vůči změně klimatu. Klíčovou inovaci přináší integrální zohlednění problematiky vodního hospodářství jako součásti širších koncepcí přizpůsobení se změně klimatu souvisejících s regiony a městy a komplexní přístup k vodnímu hospodářství. Síť spolupráce 11 organizací bude společně vyvíjet a realizovat 6 pilotních akcí, 8 řešení, 6 akčních plánů a strategii řízení ve prospěch měst, regionů a souvisejících vodohospodářských a vodárenských organizací. Všechna řešení budou mít inovativní charakter a v zapojených regionech dosud nebyla použita. Nadnárodní spolupráce partnerů z různých regionů je nutná pro shromáždění příkladů klíčových aspektů, které je třeba řešit, a souvisejících regionálních odborných znalostí. Práce na nadnárodní úrovni zvýší kapacitu a posílí přenos znalostí, aby se snížily překážky účinného přizpůsobování regionů změně klimatu. Očekáváme, že síť a předvedené osvědčené postupy zvýší informovanost místních a regionálních tvůrců politik, což podpoří další implementaci společně vypracované strategie, akčních plánů a řešení adaptace na změnu klimatu v kontextu městského vodního hospodářství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 03. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

CE0100184

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Vzhledem k vynikajícím různým vlastnostem polyesteru, stejně jako jeho nízké ceně a jednoduchému výrobnímu procesu, jsou polyesterová vlákna široce používána v různých oblastech po celém světě a vykazují každoroční růst spotřeby. Vzhledem k jeho nerozložitelnosti a poškozování životního prostředí se recyklace a další využití polyesterových vláken stává stále důležitější. Základní metody recyklace polyesteru zahrnují mechanické a chemické přístupy. Tento projekt bude zaměřen na mechanickou recyklaci polyesterových textilií pomocí řezání, drcení a případně mykání tak, aby došlo k otevření struktury textilie a získání vlákenných vloček, které je možno použít k výrobě různých stavebních a průmyslových aplikací. Hlavním cílem tohoto projektu je popsat vliv různých procesních parametrů mechanického rozkladu odpadových textilií na geometrické charakteristiky výstupu – vlákenné vločky. Výstup procesu dekompozice bude charakterizován zejména na základně hmotnosti vlákenných vloček a geometrických parametrů vláken získaných analýzou obrazu. Budou aplikovány pokročilé statistické metody pro analýzu dat. Dalším cílem je nalézt vhodnou metodiku pro separaci složek v případě mechanické recyklace směsových polyester / bavlna odpadových textilií.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-6422

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Plastový odpad se stává stále větší hrozbou pro životní prostředí a společnost. Řešení tohoto naléhavého problému vyžaduje vyžaduje inovativní přístupy. Předchozí výzkumy přinesly informace o zapojení mikroorganismů, a nebo enzymů, do biodegradace syntetických plastů, což vede k možnému vývoji technologie biologického zpracování plastového odpadu. V řadě případů byl výzkum zaměřen na jednotlivé mikroorganismy, nikoliv na komplexní symbiotická mikrobiální konsorcia, jako jsou houby, bakterie a řasy. Výsledky naší předběžné studie poukazují na skutečnost, že plasty inkubované v kultuře řas obsahují na svém povrchu bakterie a houby. V rámci této studie bude zkoumána možnost vyselektovat vhodné kandidáty z řad bakterií a hub pro rozklad plastů s následnou identifikací enzymů zodpovědných za degradační procesy. Jednotlivé izolované mikroorganismy budou osekvenovány Sangerovou sekvenační metodou a kultivovány separátně s přídavkem plastů, přičemž cílem tohoto uspořádání je následně určit, zda daný mikroorganismus hraje roli při jejich degradaci. K charakterizaci enzymů budou použity techniky určené k charakterizace proteinů a degradované produkty budou identifikovány pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Kombinací získaných údajů o enzymech a degradačních produktech bude následně popsán mechanismus a degradační cesta plastů.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-3372

Řešitel

Marlita Marlita, M.Sc.

Cílem projektu je rešerše a návrh metrik pro zhodnocení, jestli je rychlostní profil vozidla realistický, jejich implementace a otestování. V předchozím výzkumu byl vytvořen model strojového učení, který pro trasu zadanou pomocí posloupnosti GPS souřadnic vygeneroval rychlostní profil vozidla na této trase. Pro další pokračování výzkumu je třeba mít možnost jednoduše určit, jestli je modelem vygenerovaný profil realistický.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3445

Řešitel

Ing. Michal Křepelka

Jedním z nejzávažnějších dlouhodobých ekologických problémů je přítomnost mikroplastů v ovzduší a ve všech typech vod po celém světě, která neustále roste. Kromě chronických vlivů na lidský organismus mají mikroplasty negativní vliv také na mikrobiální společenstva, zooplankton, ryby, ptáky a vodní makrofyta, přičemž toxicita je ovlivněná tvarem, velikostí a chemizmem daného materiálu. Běžné vlákenné mikroplasty jsou většinou na bázi polyolefinů, které díky své nízké hustotě obyčejně plavou na vodě. Významný podíl mikroplastů v povrchových i podzemních vodách však tvoří vlákenné fragmenty uvolněné z textilních výrobků, které jsou většinou vyrobené z polymerů s vyšší hustotou. Mezi tyto mikroplasty lze zařadit nejen částice uvolňované ze syntetických vláken, ale i z vláken na bázi přírodních polymerů, protože jsou poměrně tuhé a velmi odolné vůči degradačním procesům. Textilní vlákenné mikroplasty se sice nešíří snadno vodním prostředím a spíše se usazují na dně, ale vzhledem k pestřejšímu chemickému složení díky látkám používaným při barvení a chemickým úpravám textilií lze očekávat toxičtější produkty rozkladu a mnohem složitější eliminaci z životního prostředí. Je prokázáno, že více než třetina mikroplastů v řekách a oceánech má svůj původ především v textilních výrobcích. Velké množství těchto vláken se do vodního prostředí dostává již při výrobě textilu a prvních třech cyklech praní a je pravděpodobné, že tato vlákna budou mít zcela odlišný vliv na organizmy než vlákna uvolněná do životního prostředí pomalým zvětráváním. O tomto fenoménu překvapivě chybí informace, a proto jeho výzkum tvoří stěžejní část navrhovaného projektu. V současnosti je také kladený velký důraz na recyklaci textilu, včetně toho, které obsahuje syntetické polymery. Velmi málo se ale ví o možných rizicích souvisejících se zvýšeným uvolňováním vlákenných mikroplastů z recyklovaných textilií. Vlákenné mikroplasty také mohou být vektory pro transport nebezpečných látek jako jsou například antibiotika či PFAS, které se při změně fyzikálně chemických podmínek prostředí mohou opětovně uvolňovat. Této problematice proto chceme věnovat zvýšenou pozornost. Projekt je celkově zaměřen na komplexní studium problémů souvisejících s výskytem textilních vlákenných mikroplastů ve vodních ekosystémech. Projektový tým na české i americké straně se proto bude zabývat zejména: Separací vlákenných mikroplastů ze vzorků povrchových vod a sedimentů a analýzou jejich výskytu, geometrie, morfologie a chemického složení. Determinací textilních mikroplastů. Tvorbou vlákenných mikroplastů v procesu výroby textilu, simulací generování mikroplastů mechanickým oddělováním a vlivem degradačních procesů vlivem opotřebení stárnutím. Analýzou mechanických projevů. Studiem adsorpce/desorpce běžných antibiotik a perfluoroalkylových chemických látek (PFAS) na textilních mikroplastech. Specifickými vlivy různých typů textilních mikroplastů, včetně vláken z recyklovaných materiálů na vodní organismy (bakterie, zelené řasy, vodní makrofyta, perloočky a ryby). Hodnocením rizik textilních vlákenných mikroplastů pro životní prostředí.

Období

01. 03. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LUAUS23054

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Očekávaným výstupem tohoto projektu je lisovaný produkt různých tvarů, který by dosahoval výjimečné retenční schopnosti a při poklesu vlhkosti v okolní půdě by vlhkost uvolňoval do okolí. Přidanou hodnotou produktu by byl obsah hnojiva a dalších přírodních látek, které by se rovněž uvolnily do okolí, tak aby půdní organismy i rostliny lépe prospívaly. Produkt se zamýšlí vyvíjet z odpadních materiálů, které vznikají při zpracování dřeva, obilovin a kukuřice. Materiál se bude získávat z lokálních zdrojů. Výsledný produkt je využitelný na jakkoli rozsáhlé půdní oblasti, úpravou tvaru a velikosti lze snadno upravit retenční potenciál. Z tohoto důvodu je využitelný nejen na zahradách, parcích, ale například i polích. Projekt je koncipován způsobem, aby byly jeho výsledky přímo použitelné v praxi, přičemž aplikační potenciál existuje ve všech formách výsledků.

Období

01. 12. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Karolína Voleská, Ph.D.

Očekávaným výstupem tohoto projektu je lisovaný produkt různých tvarů, který by dosahoval výjimečné retenční schopnosti a při poklesu vlhkosti v okolní půdě by vlhkost uvolňoval do okolí. Přidanou hodnotou produktu by byl obsah hnojiva a dalších přírodních látek, které by se rovněž uvolnily do okolí, tak aby půdní organismy i rostliny lépe prospívaly. Produkt se zamýšlí vyvíjet z odpadních materiálů, které vznikají při zpracování dřeva, obilovin a kukuřice. Materiál se bude získávat z lokálních zdrojů. Výsledný produkt je využitelný na jakkoli rozsáhlé půdní oblasti, úpravou tvaru a velikosti lze snadno upravit retenční potenciál. Z tohoto důvodu je využitelný nejen na zahradách, parcích, ale například i polích. Projekt je koncipován způsobem, aby byly jeho výsledky přímo použitelné v praxi, přičemž aplikační potenciál existuje ve všech formách výsledků.

Období

01. 11. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Karolína Voleská, Ph.D.

Projekt je zaměřen na vývoj hardware a firmware modulárního elektronického systému bateriového managementu s vysokou funkční bezpečností, určeného primárně pro elektrická vozidla. Výzkumné aktivity projektu budou zaměřeny na návrh a ověřování pokročilých algoritmů zjišťování přesného okamžitého stavu nabití SoC a algoritmů pro predikci kondice bateriového úložiště SoH. Modularita vyvíjeného zařízení musí umožnit nasazení v aplikacích zaměřených jak na vysokou hustotu energie, tak i výkonu a zároveň reflektovat požadavky na funkční bezpečnost moderních bateriových systémů. Výstupem projektu bude prototyp modulárního elektronického bateriového managementu a funkční vzorek lithiového bateriového úložiště pro trakční aplikaci.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010575

Řešitel

Ing. Pavel Jandura, Ph.D.

Cílem projektu je navrhnout multisenzorový monitorovací systém založený na umělé inteligenci určený ke snížení rizika, ochraně zdraví a bezpečnosti členů IZS v reálném čase. Systém Smart profesních oděvů rovněž umožní dálkové sledování nositelů na stanovišti velitele při běžných i CBRN incidentech v obtížně dostupném terénu pro zlepšení rozhodování velitele. Systém se bude sestávat z modulárního profesního oděvu pro členy IZS, který zajistí optimální termofyziologický, senzorický a ergonomický komfort nositele a bude osazen modulárním telemetrickým multisenzorovým systémem, který umožní v reálném čase monitoraci a inteligentní adaptivní vyhodnocení zdravotního stavu a environmentální zátěže nositele na základě jeho osobního profilu vytvořeného s využitím metod umělé inteligence.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

MV

Kód projektu

VJ02010031

Web

https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=VJ02010031

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Podstatou navrhovaného výzkumného/vývojového projektu je realizační projekt, konstrukce, provozní verifikace a optimalizace prototypu kompletní technologie čištění městských odpadních vod (modulární platforma). Motivací je aktuální problematika terciárního a zejména kvarterního čištění městských odpadních vod, a to v přímé souvislosti s návrhem nové směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění směrnice 91/271/EEC), které bylo v roce 2022 v připomínkovém řízení relevantními subjekty členských států EU (mimo jiné také v rámci České Asociace pro vodu – CzWA).

Období

01. 08. 2023 – 31. 07. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000648

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

Podstatou navrhovaného výzkumného/vývojového projektu je realizační projekt, konstrukce, provozní verifikace a optimalizace prototypu kompletní technologie čištění městských odpadních vod (modulární platforma). Motivací je aktuální problematika terciárního a zejména kvarterního čištění městských odpadních vod, a to v přímé souvislosti s návrhem nové směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění směrnice 91/271/EEC), které bylo v roce 2022 v připomínkovém řízení relevantními subjekty členských států EU (mimo jiné také v rámci České Asociace pro vodu – CzWA).

Období

01. 08. 2023 – 31. 07. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000648

Řešitel

Ing. Tomáš Lederer, Ph.D.

The EU-funded MEDIPOL project is an integrated 4-year programme of knowledge transfer and networking, between six partners with complementary expertise, to design and develop new polymer-based materials for advanced biomedical applications, targeting soft tissues, especially the eye and dermal wounds. There are clear similarities between ocular and dermal sites; understanding these analogies facilitates the design of, for example, corneal bandages, ophthalmic dry eye therapies and effective burn and wound dressings with increased effectiveness. MEDIPOL’s knowledge transfer programme will train 49 professionals as future leaders in academia and industry. The specific major problems being targeted relate to vision and mobility, increasingly critical issues worldwide in healthcare systems that have the task of managing the socio-economic aspects of ageing populations.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2024

Zdroj

EUK

Kód projektu

871650

Řešitel

doc. Ing. Petr Mikeš, Ph.D.

Projekt bude realizovat pokročilé chytré textilie s multifunkčními účinky pro zkvalitnění funkčních a profesních oděvů. Řada pracovníků v lehkém i těžkém průmyslu, lesnictví, strojírenství či zdravotnictví je vystavena rizikovým faktorům, jako je vysoká teplota, vibrace, či hluk. Projekt řeší trvalou integraci vybraných elektronických prvků, jako jsou senzory teploty, vibrací a hluku, do 1. vrstvy funkčních oděvů za účelem včasné indikace překročení stanovených hodnot tak, aby nedocházelo k poškození zdraví uživatelů. Systém umožní yhodnocení a upozornění uživatele na překročení limitů integrovanými stavovými LED. Funkční oděv s integrovaným el. subsystémem bude navržen a realizován tak, aby splňoval požadavky na uživatelský komfort a byl dostatečně odolný z hlediska údržby.

Období

01. 04. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010095

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Vědecká infrastruktura NanoEnviCz III je pokračováním úspěšné vědecké platformy umožňující účinnou spolupráci partnerských organizací a jejích externích uživatelů. VI je zaměřena na vývoj, přípravu, charakterizaci a aplikace koncepčně nových nanostrukturních materiálů pro trvale udržitelný rozvoj, ochranu a sanaci životního prostředí. VI nabízí služby v oblasti environmentální nanokatalýzy, konverze energií, detekci, záchyt a degradaci polutantů. VI je zároveň aktivní ve výzkumu rizik a toxicity nanomateriálů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LM2023066

Web

www.nanoenvicz.cz

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Hodnocení filtrační účinnosti materiálů Hodnocení porozity materiálů

Období

01. 10. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/0523_009/0002126

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je využití nanomateriálů v oblasti analýzy vzorků různých matric. Hlavní zaměření bude na jejich efektivní předúpravu a následnou možnost využití v chromatografických separacích. V rámci projektu tak dojde k testování různých nanovlákenných polymerů pro funkční využití jako pokročilých materiálů pro extrakce složitých biologických, potravních a environmentálních matric v chromatografické analýze. Dále budou vyvíjeny pro nové produkty různé aplikace, které naleznou široké použití v toxikologické, farmaceutické nebo environmentální oblasti.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010698

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Zajistit rozvoj technologické platformy v návaznosti na dosavadní výsledky společného pracoviště LAM-X a PřF UK ve spolupráci s TUL, a zvýšit tím konkurenceschopnost spin-off společnosti LAM-X. Tato světově unikátní technologie propojuje poznatky z fotochemie a výroby nanovlákenných materiálů v elektrickém poli a vede k možnosti vyvíjet inovativní materiály, jejichž vlastnosti jsou řízené viditelným světlem. Tyto nanovlákenné materiály s antimikrobiálním účinkem aktivovaným ozářením viditelným světlem spojují výhody nanovláken jako pasivní bariéry pro viry a bakterie s jejich deaktivací na povrchu materiálu. To otevírá široké aplikační možnosti v oblasti léčby chronických ran, vývoje respirátorů proti COVID-19, filtrace vzduchu (automotive) i vody a v obalovém průmyslu (balení potravin).

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW04020054

Řešitel

doc. Ing. Petr Mikeš, Ph.D.

Zajistit rozvoj technologické platformy v návaznosti na dosavadní výsledky společného pracoviště LAM-X a PřF UK ve spolupráci s TUL, a zvýšit tím konkurenceschopnost spin-off společnosti LAM-X. Tato světově unikátní technologie propojuje poznatky z fotochemie a výroby nanovlákenných materiálů v elektrickém poli a vede k možnosti vyvíjet inovativní materiály, jejichž vlastnosti jsou řízené viditelným světlem. Tyto nanovlákenné materiály s antimikrobiálním účinkem aktivovaným ozářením viditelným světlem spojují výhody nanovláken jako pasivní bariéry pro viry a bakterie s jejich deaktivací na povrchu materiálu. To otevírá široké aplikační možnosti v oblasti léčby chronických ran, vývoje respirátorů proti COVID-19, filtrace vzduchu (automotive) i vody a v obalovém průmyslu (balení potravin).

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW04020054

Řešitel

doc. Ing. Petr Mikeš, Ph.D.

Nanovlákenné materiály poskytují atraktivní vlastnosti v různých oblastech výzkumu. Úprava vzorku je nedílnou a většinou nejkomplikovanější součástí vlastního analytického postupu, která zahrnuje zejména odstraňování problematických částí vzorku (interferující složky matrice, proteiny, lipidy), a také zakoncentrování cílových analytů. Hlavním cílem projektu využití nanovláken je zvýšení rychlosti provedení extrakce, snížení spotřeby vzorků a rozpouštědel, zvýšení selektivity a on-line spojení extrakcí s chromatografií do jednoho kroku. Dalším cílem projektu je testování funkcionalizace nanovláken pro využití jako pokročilých materiálů pro on-line extrakce biologických, potravních a environmentálních matric v chromatografické analýze. Základní nanovlákenné polymery, grafenové kompozitní materiály, chemicky modifikovaná a nově funkcionalizovaná nanovlákna budou testovány z hlediska off-line a on-line extrakce pro analýzy komplexních vzorků. Použití různých typů chemicky modifikovaných a funkcionalizovaných nanovláken povede ke zvýšení selektivity extrakce směrem k cílovým analytům.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-05586S

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Hlavním cílem PROJEKTU je výzkum a vývoj budoucích prostředků udržitelné mobility silničními a kolejovými vozidly a jejich zapojení do dopravních systémů s ohledem na strategický rozvoj technické úrovně oborů, důležitých pro hospodářství České republiky, i na krátkodobé bezprostředně realizovatelné cíle v průmyslu. Prostředkem dosažení tohoto cíle je založení skupiny SMLUVNÍCH STRAN pro dlouhodobou spolupráci, které využije jak synergie mezi příbuznými obory s podobnými zásadními problémy rozvoje, tak synergie ze spolupráce mezi akademickými, výzkumnými a průmyslovými pracovišti, umožňující zaměřit aktivity na rozhodující problémy aplikovatelné na trhu budoucích dopravních prostředků.

Období

01. 01. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000054

Řešitel

Ing. Robert Voženílek, Ph.D.

Hlavním cílem PROJEKTU je výzkum a vývoj budoucích prostředků udržitelné mobility silničními a kolejovými vozidly a jejich zapojení do dopravních systémů s ohledem na strategický rozvoj technické úrovně oborů, důležitých pro hospodářství České republiky, i na krátkodobé bezprostředně realizovatelné cíle v průmyslu. Prostředkem dosažení tohoto cíle je založení skupiny SMLUVNÍCH STRAN pro dlouhodobou spolupráci, které využije jak synergie mezi příbuznými obory s podobnými zásadními problémy rozvoje, tak synergie ze spolupráce mezi akademickými, výzkumnými a průmyslovými pracovišti, umožňující zaměřit aktivity na rozhodující problémy aplikovatelné na trhu budoucích dopravních prostředků.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2028

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000054/003

Řešitel

Ing. Robert Voženílek, Ph.D.

Cílem projektu je vytvořit základy Národního centra kompetence pro průmyslový 3D tisk polymerních materiálů s důrazem na podporu ekologicky a energeticky účinnější výroby, cradle-to-cradle přístupu, efektivního využití surovin a jejich recyklace, využití odpadních přírodních a syntetických materiálů – to vše v souladu s cíli Green Deal a cirkulární ekonomiky. Toto centrum by bylo zřízeno v Liberci a vychází ze společných silných stránek koordinátora, předních výzkumných organizací a průmyslových partnerů, aby tak vytvořilo silný výzkumný program pro efektivní ekologické využití surovin a energií, zvýšení přínosu aditivních technologií pro průmysl a díky tomu robustní zdroj projektů pro navrhované centrum.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2028

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000033

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Významným milníkem, jímž byl vývoj nové hybridní vysokotlaké munice ráže 6.8 mm, započala nová generace útočných palných zbraní. Nová munice dosahující většího účinného dostřelu a schopná překonat balistickou obranu na vyšší vzdálenost oproti běžnému střelivu přináší ale zároveň technologickou výzvu pro zbrojní průmysl. V současné době využívané materiály pro výrobu hlavní nedosahují přísných požadavků na mechanické a technologické vlastnosti. Výzkum a vývoj materiálů, které budou schopné držet krok s nároky munice nové generace a které budou splňovat přísná kritéria zbrojního průmyslu, je důležitým krokem pro rozvoj využívaných materiálů a technologií v tomto odvětví.

Období

01. 10. 2023 – 30. 04. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000069/008

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Evropská patentová přihláška Operační program OP TAK – Inovační voucher – Ochrana práv průmyslového vlastnictví, výzva III. Využití na služby patentového zástupce (Ing. Dobroslav Musil, patentová kancelář, pan David Haleš) na přípravu a podání přihlášky evropského patentu, která bude vycházet z mezinárodní přihlášky PCT/CZ022/050093 z 15.9.2022, WO2023/104224, která byla zveřejněna 15.6.2023. Jedná se o udržitelnost projektu HYHI. Název patentu: (ČJ) Antimikrobiální hydrofobizační kapalina pro povrchovou úpravu/ochranu hladkých nenasákavých materiálů obsahující metylsilikonovou pryskyřici; (AJ) Antimicrobial hydrophobizing liquid for surface treatment/protection of smooth non-absorbent materials containing methyl silicone resin, Předkladatel: Technická univerzita v Liberci: Růžek Vojtěch Ing., Louda Petr prof. Ing. CSc., Buczkowska Katarzyna Ewa Ph.D. Způsobilé výdaje: služba patentového zástupce do zveřejnění přihlášky evropského patentu, zastupování klienta v řízeních o výše uvedené přihlášce, poskytování poradenství o udělení evropského patentu, rešerše, překlady, správní poplatky. Míra podpory: 75 %. Proplacení zpětně po ukončení projektu – Ex-post. Režim podpory: de minimis. Spoluúčast: 25 %.

Období

20. 05. 2024 – 31. 12. 2024

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/24_042/0004763

Řešitel

doc. Ing. Adam Hotař, Ph.D.

Chirální látky jsou nezbytné a široce používané v medicíně. Enantiomery mají často odlišné fyzikální a chemické vlastnosti v chirálním (lidském) prostředí, a proto je nutná separace jednotlivých enantiomerů k výrobě léčiv s žádoucími terapeutickými účinky a minimálními nežádoucími účinky. Kontinuální membránová chirální separace má mnoho výhod a má i velký potenciál v separaci enantiomerů pro výrobu enantiomerně čistých léčiv. Předkládaný projekt představuje unikátní metodu separace racemických směsí, které využívají chirální kompozitní magnetické membrány a paramagnetické iontové kapaliny vystavené rotačním i magnetickým levitačním silám. Na základě modelování s pomocí molekulární dynamiky budou stanoveny optimální experimentální podmínky, které umožní efektivní separaci enantiomerů z racemické směsi, což má zásadní význam ve farmaceutickém průmyslu i mimo něj.

Období

01. 03. 2024 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

Řešitel

doc. Fatma Yalcinkaya, Ph.D. M.Sc.

Numerická homogenizace je metoda sloužící k reprezentaci heterogenního média pomocí homogenního média s určenými ekvivalentními vlastnostmi. Pokud provádíme homogenizace pro modely na velmi malých škálách nebo je nutné numerickou homogenizaci opakovat, je výpočetní náročnost této metody omezující. Z tohoto důvodu budeme numerickou homogenizaci aproximovat rychlým meta-modelem založeným na technikách hlubokého strojového učení. Médium, na které chceme aplikovat numerickou homogenizaci, můžeme reprezentovat se všemi dostupnými vlastnostmi včetně prostorových závislostí nebo se jej můžeme pokusit vhodně popsat co nejmenším počtem parametrů. V závislosti na tom, který z těchto přístupů uplatníme budou vyvinuty meta-modely numerické homogenizace založené na dopředných neuronových sítích, konvolučních neuronových sítích a grafových konvolučních neuronových sítích. Numerická homogenizace a její meta-modely budou použity pro dvě konkrétní aplikace. Simulace stochastických procesů podzemních vod popsaných DFM modely. Tyto modely zachycují jak horninovou matrici (kontinuum), tak pukliny v hornině jež představují heterogenity, které je nutné homogenizovat. Cílem v tomto případě bude pomocí homogenizace nalézt ekvivalentní tensor hydraulické permeability DFM modelů. Další oblastí zkoumání budou metamateriály, jež představují v současnosti jeden z klíčových směrů ve vývoji programovatelných materiálů a struktur, které mají inženýrsky navržené vlastnosti. Termoelastické vlastnosti metamateriálu budou vypočítány pomocí homogenizace (konstanty efektivních termoelastických vlastností) a přenosové vlastnosti pomocí modální analýzy a disperzních křivek. Vztahy mezi těmito parametry a geometrií metamateriálu budou analyzovány algoritmy strojového učení. Nalezené vztahy budou využity při hledání optimálního návrhu geometrie metamateriálu pro požadované mechanické parametry.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-3379

Řešitel

Ing. Martin Špetlík

Cílem plánovaného projektu je vývoj systému ohřevu pro efektivní automatickou laminaci termoplastických vláknových kompozitních materiálů, konkrétně pro hlavu pro automatizované robotické kladení dlouhovlákenných termoplastických kompozitních pásek. Cílem předkládaného projektu je optimalizace ohřevu termoplastických pásek pomocí fokusování levného infračerveného zářiče do menší plochy pomocí soustavy optických čoček. Vyvinutý systém bude představovat alternativu k běžně používanému drahému laserovému ohřevu. K optimalizovanému ohřevu bude vytvořen testovací stend pro provádění technologických zkoušek. Dále bude vytvořen nástroj pro definici skladby vrstev a řízení pohybu manipulátoru, podávacích kladek a výkonu ohřevu testovacího stendu. Výsledky projektu budou užitný vzor a funkční vzor.

Období

01. 11. 2024 – 31. 10. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ15000291

Řešitel

Ing. Daniel Kajzr

Cílem projektu je výzkum a vývoj měřicího systému elektrické energie pro energetické sítě s velkým počtem napaječů/vývodů. Jde o analyzátor výkonů s mnohonásobným počtem proudových vstupů. Cílovou aplikací je digitalizace distribučních transformačních stanic, monitoring chytrých sítí pro průmysl, SmartBuildings a SmartCities. Cílem je omezit komplexnost kabeláže mezi snímači proudu vývodů a měřidly, usnadnit instalaci a eliminovat chyby v zapojení. Druhým cílem projektu jsou softwarové moduly pro konfiguraci měřidel, automatický sběr a analýzu dat. Doplněny a podstatně rozšířeny budou výpočetní a prezentační moduly pro analýzu velkého počtu měřených vývodů, tvorbu automatických reportů a využití služeb cloudu pro ukládání větších objemů archivů z rozsáhlých monitorovaných systémů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020053

Řešitel

Ing. Miroslav Novák, Ph.D.

Při určování kvality materiálu pro laserové elementy, v tomto případě konkrétně pro Ti:Sa jde primárně o určení takzvaného Figure of Merit (FoM). V předchozím projektu (SGS-2022-3083) byl navržen nový experimentální setup umožňující ultrapřesné měření právě tohoto parametru. Daný setup byl dále rošířen pro měření ve 2D, na kterém se podařilo změřit detailní mapy nehomogenit uvnitř Ti:Sa. Cílem projektu je dodatečná modifikace sestaveného setupu pro měření napětí uvnitř dvojlomného anizotropního materiálu a následná analýza spojitosti vlviu vnitřního pnutí s mapami nehomogenit. Tato analýza povede k prohloubení výzkumu materiálové kvality Ti:Sa.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3484

Řešitel

Ing. Vojtěch Miller

Roboti, kteří jsou dodáváni firmou machine building, jsou velmi často nasazováni pro technologie svařování metodou MIG/MAG. Programování robota pro proces svařování je časově a tím i ekonomicky poměrně náročné. Pro zjednodušení celého procesu bude navržen systém pro optické sledování pohybu nástroje při ručním svařování. Zaznamenaná trajektorie se poté přenese do programu robota. Celý proces programování se tímto významně zkrátí (řádově jde o desítky hodin). Přímým důsledkem je výrazná úspora nákladů a zpřístupnění technologie robotického svařování i pro malosériovou výrobu.

Období

01. 04. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/15

Řešitel

prof. Ing. Iva Petríková, Ph.D.

Nedávní výzkumníci oživili oblast výpočetní dynamiky tekutin, aby uvolnili tento výkonný nástroj pro předvídání analýzy proudění a využití různých technik ke zvýšení výkonu jakékoli součásti systému. V tomto výzkumu bude provedena výpočetní simulace dynamiky tekutin pro modelování chování přenosu tepla pro některé komponenty, jako je deskový výměník tepla, skladování energie v podnosu potravin a elektrické lodní šrouby. Výsledky budou mít za cíl poskytnout dobře podložený rámec pro aplikaci CFD s podrobnými postupy v analýze pro řešení a předvídání dopadu zkoumaných charakteristik složek a mapování jejich výkonnosti. Kromě toho bude tato technika použita ke studiu provozních charakteristik, jako je systém COP, účinnost exergie, snížená spotřeba energie a destrukce exergie pro optimalizaci celkového výkonu a zlepšení účinnosti. Kromě toho bude použito strojové učení a vícekriteriální optimalizační přístupy k optimalizaci různých parametrů simulace CFD.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

Kód projektu

SGS-2023-5323

Řešitel

Anas F A Elbarghthi, Ph.D.

Předmětem projektu je optimalizace konstrukce plastového rámečku, ověření EMC parametrů a provedení zkoušek teplotní odolnosti ovládacího displeje E31, včetně zavedení případných doporučení tak, aby finální zařízení mohlo být co nejdříve uvedeno na trh.

Období

01. 11. 2024 – 30. 09. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Navrhovaný projekt řeší téma oblasti specializace (zjednodušeně řečeno prioritního oboru) specifikované ve Strategii inteligentní specializace pro území Libereckého kraje. Konkrétně je v souladu s bodem Elektronika, elektrotechnika, ICT a optika, protože v rámci projektu bude vytvořen modulární prediktivní model galvanizační linky, který v první fázi (v rámci tohoto projektu) umožní optimalizaci výroby na stávající lince. V dalších fázích pak ale může být využit např. i pro hledání slabých míst linky a ověřování případných technických úprav před jejich realizací.

Období

01. 05. 2024 – 30. 06. 2025

Zdroj

KÚLK

Kód projektu

Řešitel

Ing. Tomáš Martinec, Ph.D.

Cílem projektu je stanovení rozhodných technologických parametrů procesu denitrifikace a post-denitrifikace, selekce a dlouhodobá pilotní verifikace vhodného externího organického substrátu, které povedou k eliminaci tvorby nežádoucích oxidů dusíků (NOx) – významných skleníkových plynů. Ukazuje se, že právě vhodný (dobře biologicky rozložitelný) organických substrát, jeho poměr vůči koncentraci dusíku, doba zdržení, látkové zatížení a nitrátový recykl jsou určující pro úplný proces (post-)denitrifikace, tj. biologickou redukci dusičnanového dusíku, která v ideálním případě probíhá až na dusík plynný a nevznikají nežádoucí meziprodukty, tj. dusitany a NOx. Dlouhodobá verifikace a detailní monitoring na reálné ČOV tak umožní zisk velmi cenných provozních dat.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ03000856

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Cílem projektu je stanovení rozhodných technologických parametrů procesu denitrifikace a post-denitrifikace, selekce a dlouhodobá pilotní verifikace vhodného externího organického substrátu, které povedou k eliminaci tvorby nežádoucích oxidů dusíků (NOx) – významných skleníkových plynů. Ukazuje se, že právě vhodný (dobře biologicky rozložitelný) organických substrát, jeho poměr vůči koncentraci dusíku, doba zdržení, látkové zatížení a nitrátový recykl jsou určující pro úplný proces (post-)denitrifikace, tj. biologickou redukci dusičnanového dusíku, která v ideálním případě probíhá až na dusík plynný a nevznikají nežádoucí meziprodukty, tj. dusitany a NOx. Dlouhodobá verifikace a detailní monitoring na reálné ČOV tak umožní zisk velmi cenných provozních dat.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ03000856

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Primární cílem projektu je snížit koncentraci mikropolutantů na odtoku z ČOV. Za tímto účelem bude v rámci projektu vyvinut hybridní systém kvartérního stupně čištění odpadních vod umožňující efektivní odstraňování mikropolutantů a paralelně budou optimalizovány rozhodné provozní parametry sekundárního a terciárního stupně čištění odpadních vod s ohledem na účinnost a provozní náklady (OPEX) kvart. stupně čištění. Oba výstupy projektu budou verifikovány na komunální ČOV, na základě čehož bude stanovena ekon. náročnost kvart. stupně čištění i procesu čištění odpadních vod jako celku. Determinace OPEX kvart. čištění vod je vzhledem k aktuálnímu návrhu směrnice EU o čištění městských odpadních vod (přepracované znění směrnice 91/271/EEC) podstatná informace pro všechny provozovatele ČOV.

Období

01. 04. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS07020159

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Cílem projektu je vypracování postupů pro navrhování souboru biotechnických opatření na hlavních i podrobných odvodňovacích zařízeních a zároveň na erozně ohrožené půdě v zemědělsky využívaných povodích a jejich pilotní realizace. Účelem těchto postupů je připravit standardizované, účinné a finančně dostupné řešení pro zvýšení retence a akumulace a zlepšení jakosti vody v odvodněných povodích v rámci procesu pozemkových úprav. V rámci projektu dojde k testování účinnosti variant opatření a k optimalizaci realizačních a procesních možností v rámci komplexních pozemkových úprav pro současné a očekávané hydrologické situace.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2025

Zdroj

MZe

Kód projektu

QK21010341

Řešitel

RNDr. Bc. Stanislava Vrchovecká

Projekt se zaměřuje na výzkum materiálů pro sanaci kontaminovaného horninového prostředí metodou tzv. in situ chemické oxidace (ISCO). Cílem je vyvinutí materiálů schopných postupně uvolňovat a aktivovat oxidační činidlo a ověření jejich použitelnosti v praxi. Základem těchto materiálů bude peroxodisíran draselný doplněný vhodnými aktivátory na bázi pevných odpadních látek (např. litinové špony) a zahušťovadly. Směsi těchto materiálů budou laboratorně testovány a nejvhodnější směs bude posléze pilotně testována na reálné kontaminované lokalitě. Tato lokalita bude detailně charakterizována a v průběhu času bude sledován vliv aplikace vyvinutého činidla na její stav. Výstupem projektu budou 2 užitné vzory materiálů (pro 2 různé typy kontaminace) a ověřená technologie jejich aplikace.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TM05000018

Řešitel

RNDr. Jan Němeček, Ph.D.

Projekt se zaměřuje na výzkum materiálů pro sanaci kontaminovaného horninového prostředí metodou tzv. in situ chemické oxidace (ISCO). Cílem je vyvinutí materiálů schopných postupně uvolňovat a aktivovat oxidační činidlo a ověření jejich použitelnosti v praxi. Základem těchto materiálů bude peroxodisíran draselný doplněný vhodnými aktivátory na bázi pevných odpadních látek (např. litinové špony) a zahušťovadly. Směsi těchto materiálů budou laboratorně testovány a nejvhodnější směs bude posléze pilotně testována na reálné kontaminované lokalitě. Tato lokalita bude detailně charakterizována a v průběhu času bude sledován vliv aplikace vyvinutého činidla na její stav. Výstupem projektu budou 2 užitné vzory materiálů (pro 2 různé typy kontaminace) a ověřená technologie jejich aplikace.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TM05000018

Řešitel

RNDr. Jan Němeček, Ph.D.

Tento projekt si klade za cíl zvýšit efektivitu a všestrannost plazmonických nanočástic (PNPs) generované pomocí laserové ablace v kapalinách (LAL). Zatímco LAL zajišťuje NPs bez ligandů s výjimečnou čistotou, její omezení na sférické NPs brání její použitelnosti v kontextech vyžadujících specifický tvar jako je fototermální terapie a povrchově zesílená ramanova spektroskopie. Cílem tohoto výzkum je překonat toto omezení úpravou parametrů syntézy, zejména zdroje energie pro tvorbu NPs. Ovlivněním mechanismu ablace se tato modifikace snaží dosáhnout požadované morfologie PNPs, která poskytuje optimální plazmonické vlastnosti. Výsledná morfologická rozmanitost má význam pro ekologickou syntézu a aplikace nanočástic, což představuje klíčový krok k rozvoji nanotechnologií.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3424

Řešitel

Ing. Sabrin Issam Abdallah

Výzkum se zaměří na porovnání způsobů, jakými jsou jazyky polské menšiny v Česku a německé menšiny v Polsku využívány a propagovány v médiích, na sociálních sítích a ve veřejném prostoru a do jaké míry je propagace menšinového jazyka využívána k podpoře dlouhodobé resilience těchto menšin.

Období

02. 10. 2024 – 01. 10. 2028

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

Řešitel

doc. Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.

Cílem projektu je studovat tepelné chování vysoce výkonných textilií, popsat mechanismus přenosu tepla ve vláknitých strukturách v extrémních podmínkách a vyvinout obecnou, vědecky podloženou metodiku vytváření tepelně izolačních vrstev. Pro stanovení tepelné odolnosti textilií v chladných podmínkách jsou, v souladu s normami, ztráty vedením tepla zanedbatelné a je třeba vzít v úvahu konvekci a tepelné vyzařování. Běžná zařízení pro hodnocení tepelného odporu oděvů jsou založena na měření tepelné vodivosti za standardních klimatických podmínek, což není uplatnitelné pro extrémní tepelné podmínky. Z těchto důvodů projekt zahrnuje také vývoj měřicího tunelu, který lze použít k měření celkové tepelné ztráty textilií v oblasti pod bodem mrazu. Při konstrukci nových tepelně izolačních vrstev budou také zkoumány materiály, které omezují přenos tepla radiací. Bude vytvořen systém pro predikci tepelně izolačních vlastnosti textilních vrstev.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

GM21-32510M

Řešitel

Mohanapriya Venkataraman, Ph.D.

Predikce porušení součástí z vláknových kompozitních materiálů pomocí numerických simulací je složitá kvůli jejich ortotropnímu charakteru. Pro vyhodnocení porušení se používá řada pevnostních kritérií, jejichž spolehlivost není tak vysoká jako v případě izotropních součástí. Často je finančně nákladné provádět strukturální experimentální validaci simulačního modelu, a tak se přistupuje k materiálovým zkouškám, které umožňují kalibrovat kritéria porušení podle víceosých mechanických zkoušek. Cílem projektu je zkvalitnit predikci porušení vláknových kompozitů. Budou provedeny biaxiální mechanické zkoušky se snímáním deformační mapy metodou digital image correlation. Současně s experimentálním modelem bude vyvíjen digitální výpočtový model založený na metodě konečných prvků, který bude kalibrovaný experimentálními daty z mechanických testů. Poznatky z předkládaného projektu budou využity k návrhu, predikci porušení a stanovení limitních stavů použití u: 1) lopatky z uhlíkového kompozitu pro dynamické testy v transonickém aerodynamickém tunelu a 2) vyhřívaného kompozitního bateriového boxu.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-3378

Řešitel

Ing. Václav Vomáčko

Strategickým cílem projektu je významné zlepšení spolupráce vědecké a podnikatelské sféry za účelem přenosu nejnovějšího know-how a technologií v oblasti materiálového výzkumu. Projekt bude zaměřen na posílení přeshraničních podpůrných struktur v cílovém regionu Česko – Sasko. Konkrétně plánujeme vybudovat centrum přeshraniční spolupráce, kde budou propojeny VŠ, výzkumné organizace spolu s podniky daného regionu. Tato společná česko-saská platforma bude určena pro zástupce univerzit, průmyslových podniků a dalších výzkumných organizací napříč nejrůznějšími průmyslovými odvětvími, které se zabývají výzkumem a inovacemi materiálů. Tato platforma bude urychlovat přenos nejnovějších poznatků vědy z výzkumné sféry do podnikatelské praxe a bude nabízet řešení konkrétních technologických problémů firem, čímž dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti zejména MSP. Dále bude informovat o možnostech a náležitostech transferu technologií v dané problematice výzkumu a bude také poskytovat profesionální administrativní servis podnikům při řešení a rozvoji nových výzkumných témat pro další uplatnění v jejich praxi, ale i v programech vědy a výzkumu.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2027

Zdroj

SAB

Kód projektu

Řešitel

Mgr. Adam Blažek, MBA

Strategickým cílem projektu je významné zlepšení spolupráce vědecké a podnikatelské sféry za účelem přenosu nejnovějšího know-how a technologií v oblasti materiálového výzkumu. Projekt bude zaměřen na posílení přeshraničních podpůrných struktur v cílovém regionu Česko – Sasko. Konkrétně plánujeme vybudovat centrum přeshraniční spolupráce, kde budou propojeny VŠ, výzkumné organizace spolu s podniky daného regionu. Tato společná česko-saská platforma bude určena pro zástupce univerzit, průmyslových podniků a dalších výzkumných organizací napříč nejrůznějšími průmyslovými odvětvími, které se zabývají výzkumem a inovacemi materiálů. Tato platforma bude urychlovat přenos nejnovějších poznatků vědy z výzkumné sféry do podnikatelské praxe a bude nabízet řešení konkrétních technologických problémů firem, čímž dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti zejména MSP. Dále bude informovat o možnostech a náležitostech transferu technologií v dané problematice výzkumu a bude také poskytovat profesionální administrativní servis podnikům při řešení a rozvoji nových výzkumných témat pro další uplatnění v jejich praxi, ale i v programech vědy a výzkumu.

Období

01. 11. 2024 – 31. 10. 2027

Zdroj

SAB

Kód projektu

100693265

Řešitel

Mgr. Adam Blažek, MBA

Strategickým cílem projektu je významné zlepšení spolupráce vědecké a podnikatelské sféry za účelem přenosu nejnovějšího know-how a technologií v oblasti materiálového výzkumu. Projekt bude zaměřen na posílení přeshraničních podpůrných struktur v cílovém regionu Česko – Sasko. Konkrétně plánujeme vybudovat centrum přeshraniční spolupráce, kde budou propojeny VŠ, výzkumné organizace spolu s podniky daného regionu. Tato společná česko-saská platforma bude určena pro zástupce univerzit, průmyslových podniků a dalších výzkumných organizací napříč nejrůznějšími průmyslovými odvětvími, které se zabývají výzkumem a inovacemi materiálů. Tato platforma bude urychlovat přenos nejnovějších poznatků vědy z výzkumné sféry do podnikatelské praxe a bude nabízet řešení konkrétních technologických problémů firem, čímž dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti zejména MSP. Dále bude informovat o možnostech a náležitostech transferu technologií v dané problematice výzkumu a bude také poskytovat profesionální administrativní servis podnikům při řešení a rozvoji nových výzkumných témat pro další uplatnění v jejich praxi, ale i v programech vědy a výzkumu.

Období

01. 11. 2024 – 31. 10. 2027

Zdroj

SAB

Kód projektu

100693265

Řešitel

Mgr. Adam Blažek, MBA

Strategickým cílem projektu je významné zlepšení spolupráce vědecké a podnikatelské sféry za účelem přenosu nejnovějšího know-how a technologií v oblasti materiálového výzkumu. Projekt bude zaměřen na posílení přeshraničních podpůrných struktur v cílovém regionu Česko – Sasko. Konkrétně plánujeme vybudovat centrum přeshraniční spolupráce, kde budou propojeny VŠ, výzkumné organizace spolu s podniky daného regionu. Tato společná česko-saská platforma bude určena pro zástupce univerzit, průmyslových podniků a dalších výzkumných organizací napříč nejrůznějšími průmyslovými odvětvími, které se zabývají výzkumem a inovacemi materiálů. Tato platforma bude urychlovat přenos nejnovějších poznatků vědy z výzkumné sféry do podnikatelské praxe a bude nabízet řešení konkrétních technologických problémů firem, čímž dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti zejména MSP. Dále bude informovat o možnostech a náležitostech transferu technologií v dané problematice výzkumu a bude také poskytovat profesionální administrativní servis podnikům při řešení a rozvoji nových výzkumných témat pro další uplatnění v jejich praxi, ale i v programech vědy a výzkumu.

Období

01. 11. 2024 – 31. 10. 2027

Zdroj

SAB

Kód projektu

100693265

Řešitel

Mgr. Adam Blažek, MBA

Hlavním cílem projektu je výzkum příčin a podmínek vzniku nebezpečných aeroelastických jevů v turbínách a kompresorech.V případě posledních nízkotlakých stupňů moderních velkých turbín vývoj směřuje ke stále delším a tenším lopatkám obtékaným proudem o vysokých subsonických nebo i supersonických rychlostech.V těchto podmínkách může vlivem proudění dojít k rozkmitání, únavovým lomům a destrukci lopatek s potenciálně katastrofickými důsledky. S postupným přechodem k obnovitelným zdrojům energie, jejichž výkon silně kolísá v čase, roste potřeba pružného přizpůsobování výkonu i u klasických tepelných a jaderných elektráren.Turbíny jsou nuceny pracovat častěji v nenávrhových režimech, což riziko vzniku flutteru nebo nesynchronních vibrací ještě prohlubuje. Obdobný problém je stále řešen i v případě dmychadel dvouproudových leteckých motorů. Projekt umožní spolupráci mezi českým a americkým týmem, které mají v této problematice světově významnou pozici. Skupina Aeroelasticity z Duke University, N.C.,USA patří ke špičce v oblasti výpočetního modelování aeroelastických jevů v turbostrojích. V rámci tohoto projektu, financovaného na americké straně z prostředků konsorcia GUIde , bude americký tým vyvíjet výpočetní metody založené na vlastních číslech a vektorech lineárně nestabilních módů a analýze harmonické rovnováhy limitních cyklů. V obou případech se jedná o výpočty ve frekvenční oblasti, které mají oproti běžným CFD a FSI simulacím v časové oblasti řádově nižší nároky na výpočetní výkon a poskytují lepší globální vhled na chování nelineárních dynamických systémů. Český výzkumný tým, sestavený z odborníků z Ústavu termomechaniky AV ČR a Fakulty mechatroniky TUL, bude řešit experimentální část projektu. Využije přitom desítky let zkušeností získaných při výzkumu proudění v lopatkových mřížích, špičkové vybavení Aerodynamické laboratoře ÚT AV, kde je k dispozici aerodynamický tunel, měřící sekce pro transonické lopatkové mříže a řada speciálních přístrojů a vybavení, a také zkušenosti klíčového člena týmu J. Lepičovského s výzkumem lopatkového flutteru v NASA Glenn Research Center a Lockheed-Martin. S dostupným zázemím a zkušenostmi je český tým jedním z mála světových pracovišť schopných výzkumu flutteru v lopatkových mřížích při transonických režimech proudění a vysokých redukovaných frekvencích. V rámci české části projektu budou navrženy a vyrobeny nové moduly do stávající měřící sekce, konkrétně odsávání mezní vrstvy, instrumentovaný aerodynamický profil pro výzkum nesynchronních vibrací a nový mechanismus buzení lopatek pro výzkum lopatkového flutteru. Na základě výsledků výpočetních modelů z Duke University a pomocných CFD výpočtů českého týmu bude sestavena měřící sekce pro výzkum nesynchronních vibrací, detailně proměřena frekvenční pásma a úhly náběhu, při nichž dochází k aerodynamickým nestabilitám. S využitím externího buzení lopatky bude prozkoumán tzv. lock-in efekt a změřeno aerodynamické zatížení a amplitudy oscilací v tomto nebezpečném režimu.V další fázi projektu bude realizován podrobný výzkum příčin, mechanismů a podmínek vzniku lopatkového flutteru při kmitání lopatek s proměnným fázovým zpožděním, tzv. inter-blade phase angle. S využitím pokročilých experimentálních metod, jako jsou tlaková měření pomocí miniaturních tlakových snímačů Kulite v povrchu lopatky, tenzometrická měření, laserová měření deformace lopatky, termoanemometrické sondy, tlakové nátěry a optické metody (stínová metoda, šlíry, interferometrie), bude změřeno a vyhodnoceno aerodynamické zatížení lopatek, amplitudy kmitání, dynamika rázových vln a charakter a frekvenční vlastnosti aerodynamických nestabilit.Syntézou výsledků výpočetních simulací Duke a experimentálních dat českého týmu bude dosaženo zásadních nových poznatků o dynamice rázových vln, jejich vlivem na nestacionární aerodynamické zatížení lopatek, o aerodynamických nestabilitách a jejich interakci se strukturálními módy a o dalších mechanismech, které mohou vést k nebezpečným vibracím štíhlých lopatek v moderních turbínách a kompresorech s vysokou účinností.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

LUAUS23231

Web

https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/vyhlaseni-verejne-souteze-v-programu-inter-excellence-ii-4

Řešitel

doc. Ing. Petr Šidlof, Ph.D.

Přihláška vynálezu – úhrada nákladů – Způsob výroby nanovláken střídavým elektrickým zvlákňováním, zařízení k provádění tohoto způsobu a zařízení k výrobě nanovlákenné niti.

Období

09. 06. 2022 – 31. 08. 2025

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/22_004/0001405

Řešitel

doc. Ing. Martin Bílek, Ph.D.

Přihláška vynálezu – úhrada nákladů- Způsob zvlákňování roztoku nebo taveniny polymeru s využitím střídavého elektrického napětí a zařízení k provádění tohoto způsobu (evropská přihláška).

Období

03. 05. 2023 – 31. 08. 2025

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/22_004/0002566

Řešitel

doc. Ing. Martin Bílek, Ph.D.

Přihláška vynálezu III – úhrada nákladů- Způsob výroby nanovlákenné příze střídavým (AC) elektrickým zvlákňováním roztoku nebo taveniny polymeru a zařízení k provádění způsobu

Období

02. 09. 2022 – 31. 08. 2025

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/22_004/0002690

Řešitel

doc. Ing. Martin Bílek, Ph.D.

Hybridní organicko-anorganické nanomateriály na bázi organosilanů vykazují obrovský potenciál na poli moderní materiálové vědy. Tyto hybridní nanomateriály efektivně využívající pevné kovalentní vazby mezi uhlíkem a křemíkem a dokáží tak svými vlastnostmi dosáhnout požadovaných kvalit v řadě průmyslových oblastí, jako je optoelektronika, sensory, energetika, stavebnictví, textilní průmysl, ale i v běžném životě zejména v oblasti tkáňového inženýrství. Cílem projektu je, na základě vývoje unikátní, aktuálně patentované technologie, připravit další čistě hybridní organosilanová nanovlákna pomocí kysele katalyzované metody sol-gel. Volba vhodných prekurzorů bude podřízena jejich specifickým vlastnostem pro konkrétní aplikace v oblasti tkáňového inženýrství. Cílem je připravit vodivé nanovlákenné nosiče určené pro oblast neuroregenerativní medicíny.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2022-4059

Řešitel

Ing. Johana Kulhánková

Asphericon s.r.o. jako lídr na trhu s přesnými optickými elementy dlouhodobě směřuje své aktivity k plné robotizaci výrobních procesů pro sériovou výrobu. V minulých letech se, také díky VaV projektům, podařilo udělat v této oblasti významný pokrok. Nezbytnými kroky pro zavedení autonomní výroby je vývoj měřicího zařízení na principu absolutní interferometrie pro automatické měření tvaru optických ploch a vývoj robotizovaného pracoviště pro přesnou optickou výrobu.

Období

01. 06. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000628

Řešitel

Ing. Pavel Psota, Ph.D.

Cílem projektu je rozvoj zcela nového výrobku – lehčího energeticky a environmentálně úsporného plastového blistru vhodného pro robotické/automatizované balení i manipulaci a plnícího potřeby iSMART packaging i vývoj relevantního tvarovacího stroje s menší spotřebou energie. Vývoj bude zaměřen jak na výsledné tvarové a konstrukční řešení blistrů (výrobkové řady), tak i na přípravu a ohřev vstupního polotovaru i na řízení technologického procesu. Obal vyhovující potřebám iSMART packaging bude vybaven technologií, která dokáže zjistit nebo poskytnout informace o zabaleném produktu nebo vlastním obalu. V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického a experimentálního modelování souvisejících fyzikálních dějů i technologických procesů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010642

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Cílem projektu je rozvoj zcela nového výrobku – lehčího energeticky a environmentálně úsporného plastového blistru vhodného pro robotické/automatizované balení i manipulaci a plnícího potřeby iSMART packaging i vývoj relevantního tvarovacího stroje s menší spotřebou energie. Vývoj bude zaměřen jak na výsledné tvarové a konstrukční řešení blistrů (výrobkové řady), tak i na přípravu a ohřev vstupního polotovaru i na řízení technologického procesu. Obal vyhovující potřebám iSMART packaging bude vybaven technologií, která dokáže zjistit nebo poskytnout informace o zabaleném produktu nebo vlastním obalu. V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického a experimentálního modelování souvisejících fyzikálních dějů i technologických procesů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010642

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

Cílem projektu je rozvoj zcela nového výrobku – lehčího energeticky a environmentálně úsporného plastového blistru vhodného pro robotické/automatizované balení i manipulaci a plnícího potřeby iSMART packaging i vývoj relevantního tvarovacího stroje s menší spotřebou energie. Vývoj bude zaměřen jak na výsledné tvarové a konstrukční řešení blistrů (výrobkové řady), tak i na přípravu a ohřev vstupního polotovaru i na řízení technologického procesu. Obal vyhovující potřebám iSMART packaging bude vybaven technologií, která dokáže zjistit nebo poskytnout informace o zabaleném produktu nebo vlastním obalu. V rámci projektu budou využity metody pokročilého matematického a experimentálního modelování souvisejících fyzikálních dějů i technologických procesů.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010642

Řešitel

doc. Ing. Michal Petrů, Ph.D.

V roce 2023 uplyne přesně 100 let od prvního celoplošného národního testování úrovně tělesné zdatnosti u mládeže na území tehdejšího Československa. V kontextu této zcela unikátní a neopakovatelné příležitosti bude hlavním cílem projektu zjištění objektivně změřených sekulárních trendů tělesné zdatnosti u 11–19letých jedinců v našich zemích. Výzkumné šetření bude realizováno v souladu se soudobou metodikou z roku 1923. Výzkumný soubor bude vybrán na základě původního historického seznamu měřených škol. Mezi výzkumnými metodami budou jak antropometrická měření, tak i motorické testy. Výsledky přispějí mimo jiné k přesnému stanovení důkazně podložených dlouhodobých trendů tělesné zdatnosti u naší mladé populace, tak i ke zvýšení informovanosti odborné i široké veřejnosti o této problematice.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2023-4397

Řešitel

Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D.

Cílem projektu je technická inovace a energetická optimalizace současné technologie výroby přízí a na základě získaných poznatků pak zlepšení ekonomiky výroby textilních přízí a dosažení významných úspor v oblasti spotřeby energií a materiálů. Budou detailně analyzovány významné komponenty mykacího a rotorového dopřádacího stroje, jejichž inovací a energetickou optimalizací lze dosáhnout úspor energií a materiálů, a tím snížení provozních nákladů přádelen. Bude realizován výzkum a vývoj vybraných komponent textilních strojů s cílem úspory energií prostřednictvím zlepšení aerodynamických vlastností těchto komponent, aniž by byla ovlivněna kvalita výsledných textilních produktů.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010384

Řešitel

doc. Ing. Petr Šidlof, Ph.D.

Hlavním cílem projektu „Metallica“ je navázání spolupráce mezi Dr. Haneklausem a jeho týmem z UWK na téma snižování znečištění těžkými kovy v zemědělství. Výsledkem projektu budou (alespoň) dva společné časopisecké práce do autoritativních recenzovaných časopisů, jako je Environmental Science and Pollution Research (Q1-Journal, Impact Factor 5.052) stejně jako Bioresource Technology (Q1-Journal, Impact Factor 11.889). Společným cílem projektu bude také zažádat o další financování, které umožní provádět další špičkový výzkum.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

8J24AT037

Řešitel

dr hab. Ing. Stanislaw Witold Waclawek, Ph.D.

Projekt se zaměří na využití dvou druhů expandovaného grafitu (EG) jako plniva pro zlepšení mechanických, tepelných a elektrických vlastností polymerů jako možných matric pro kompozitní a textilní aplikace. Očekává se, že použití EG jako plniva bude ekonomičtější a účinnější než použití grafenu nebo grafitu k dosažení stejných vlastností. Budou použity polymerní matrice jako PVA, HDPE, EPOXY a geopolymery. Cílem projektu je vylepšit výše uvedené polymerní matrice pomocí částic plniva EG a vytvořit z nich kompozit, a nakonec vyrobit vlákenný materiál se zlepšenými mechanickými, tepelnými a elektrickými vlastnostmi. EG je grafit, který je exfoliován buď kyselinou sírovou, nebo dusičnou a zahříván na 900 °C. Očekává se, že vlastnosti obou druhů plniv EG se budou od sebe lišit v důsledku různých metod exfoliace grafitu použitých k jejich výrobě, což má za následek přítomnost neuhlíkových prvků v jejich chemickém složení. Očekává se, že to přispěje k rozdílům v naměřených vlastnostech kompozitu, protože každý druh EG plniva by měl jinak interagovat s polymerní matricí. V současné době je velmi málo známo o vlivu neuhlíkových prvků v EG na konečné vlastnosti kompozitního systému. V České republice existuje průmysl na výrobu expandovaného grafitu, a proto bude mít projekt určitý tuzemský význam.

Období

01. 02. 2023 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-6384

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Předkládaný projekt je zaměřen na vývoji nového testovacího systému z polymerních mikrovláken pro sledování interakce buňka-materiál, kdy je možné sledovat živé buňky v čase na testovaných materiálech. Výhodou této metody je absence ovlivnění buněčné linie dalšími chemickými látkami a možnost kontinuálního sledování buněčného chování v určeném místě materiálu. Testovací model je založen na vlákenné struktuře o definované orientaci připravené technologií tažení vláken (tzv. drawing). Tato technologie je založena na výrobě jednotlivých mikro až nanovláken mechanickým tažením z kapky polymeru. Nová metoda in-vitro testování buněčné interakce s materiálem umožní pozorování živých buněk v přímém kontaktu s vlákny a rozšíří tak možnosti hodnocení materiálů určených pro tkáňové inženýrství.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2022-4090

Řešitel

Ing. Šárka Hauzerová

Aditivní výroba, zejména 3D tisk využívající medicínské biodegradabilní polymery, je v současnosti velmi frekventované vědecké téma se značným celospolečenský dopadem. V popředí zájmu jsou zejména personalizované vstřebatelné ortopedické implantáty generované na míru pomocí CT dat. Tyto implantáty se skládají z hierarchické struktury extrudovovaných a vzájemně adherovaných polymerních filamentů, tak jako všechny výrobky vyrobené pomocí nejrozšířenějšího FDM 3D tisku. Studium vzájemných adhezních interakcí jednotlivých filamentů je esenciální pro pochopení zejména mechanického chování nejmenších stavebních členů celé struktury. Toto pochopení je zásadní pro následné sestavení predikčních výpočetních modelů nezbytných pro návrh geometrie budoucích implantátů s potřebnou pevností při současné minimalizaci objemu využívaného polymeru. Cílem projektu je studium pevnostních interakcí jednotlivých filamentů pro sestavení predikčního výpočetního modelu využívajícího metodu konečných prvků. Vytvořený model bude sloužit k navržení a optimalizaci geometrických modelů pro následný 3D tisk. Zkoumání budou podrobeny jednoduché soustavy tisknutých filamentů z vybraných biodegradabilních termoplastických polymerů vhodných pro medicínské použití. Filamenty budou podrobeny zejména testům mechanických vlastností za účelem získání nezbytných pevnostních charakteristik. Na základě získaných dat bude sestaven model využívající metodu konečných prvků a proveden návrh optimalizace geometrie vybraného modelu.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-6426

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Projekt „Udržitelná sanace dopadů radionuklidů na obnovu půdy a kritických materiálů (SURRI)“ má za cíl vytvořit nadnárodní sdílenou výzkumnou agendu a seznam projektů pro řešení problémů, které radionuklidy představují pro sanaci půdy a obnovu materiálů, se zvláštním zaměřením na prvky vzácných zemin (REE) a další kritické prvky s cílem usnadnit účinnější cyklování a hospodaření s vodou, půdou a materiálovými zdroji. Téma je vysoce relevantní pro usnadnění cirkulačního využívání půdy, vody a několika klíčových materiálů. Zkoumání zmírňování problémů s radionuklidy bylo spíše „popelkou“ pro výzkum půdního a odpadového hospodářství, kde byl kladen důraz na organické a anorganické chemické znečištění. Radionuklidy však představují rozsáhlé a obtížné problémy pro společnost jako celek a zejména pro dosažení „zelené dohody“. Koncepce výzkumu je založena na integraci elektrochemických a mikrobiologických intervencí, které mohou být aplikovány in-situ nebo ex-situ, s cílem poskytnout nové nástroje k odblokování sanace lokalit zasažených radionuklidy a usnadnění obnovy materiálových zdrojů z radionuklidů. ovlivněné odpady, a tak snížit závislost na původních (a mimo EU) zdrojích. Projekt koordinuje Technická univerzita v Liberci (TUL, CZ) za účasti University of Grenada (Sp) a University of Southampton (UK). Dva mezinárodně vedoucí partneři v této oblasti pomohou TUL dosáhnout pěti konkrétních cílů – posouvat excelenci svého výzkumu v oblasti zmírňování dopadu radionuklidů, rozvíjet sdílenou vizi výzkumu a podporovat výzkumnou agendu pro virtuální centrum výzkumu a inovací, zvyšovat výzkumný profil TUL zaměstnanců a rozvíjet mezinárodní síť podporovatelů, přispěvatelů a účastníků v navrhovaném virtuálním centru.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

EUK

Kód projektu

101079345

Řešitel

prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

Projekt „Udržitelná sanace dopadů radionuklidů na obnovu půdy a kritických materiálů (SURRI)“ má za cíl vytvořit nadnárodní sdílenou výzkumnou agendu a seznam projektů pro řešení problémů, které radionuklidy představují pro sanaci půdy a obnovu materiálů, se zvláštním zaměřením na prvky vzácných zemin (REE) a další kritické prvky s cílem usnadnit účinnější cyklování a hospodaření s vodou, půdou a materiálovými zdroji. Téma je vysoce relevantní pro usnadnění cirkulačního využívání půdy, vody a několika klíčových materiálů. Zkoumání zmírňování problémů s radionuklidy bylo spíše „popelkou“ pro výzkum půdního a odpadového hospodářství, kde byl kladen důraz na organické a anorganické chemické znečištění. Radionuklidy však představují rozsáhlé a obtížné problémy pro společnost jako celek a zejména pro dosažení „zelené dohody“. Koncepce výzkumu je založena na integraci elektrochemických a mikrobiologických intervencí, které mohou být aplikovány in-situ nebo ex-situ, s cílem poskytnout nové nástroje k odblokování sanace lokalit zasažených radionuklidy a usnadnění obnovy materiálových zdrojů z radionuklidů. ovlivněné odpady, a tak snížit závislost na původních (a mimo EU) zdrojích. Projekt koordinuje Technická univerzita v Liberci (TUL, CZ) za účasti University of Grenada (Sp) a University of Southampton (UK). Dva mezinárodně vedoucí partneři v této oblasti pomohou TUL dosáhnout pěti konkrétních cílů – posouvat excelenci svého výzkumu v oblasti zmírňování dopadu radionuklidů, rozvíjet sdílenou vizi výzkumu a podporovat výzkumnou agendu pro virtuální centrum výzkumu a inovací, zvyšovat výzkumný profil TUL zaměstnanců a rozvíjet mezinárodní síť podporovatelů, přispěvatelů a účastníků v navrhovaném virtuálním centru.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

EUK

Kód projektu

101079345

Řešitel

prof. Dr. Ing. Miroslav Černík, CSc.

Cílem předkládaného projektu je využít existující rozsáhlou měřící infrastrukturu na lokalitě Uhelná k vývoji sytému pro předpověď hladin podzemní vody aplikovatelného v delším horizontu i na jiných lokalitách v ČR. Dílčím cílem je instalace kontinuálního měření v nesaturované zóně. Jednak měření profilů půdní vlhkosti na vybraných bodech lokality a dále měření vlhkosti a pórového tlaku v hluboké nesaturované zóně s využitím aparatury vlastní konstrukce. Klíčovou součástí systému budou numerické modely nesaturované zóny: povrchový model zahrnující odtoky, infiltraci, evaporaci a transpiraci; hluboký 3D model nesaturované zóny a vrchní části trvale saturované zóny. Modyly se budou průběžně učit pomocí asimilace kontinuálních měření.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS06010280

Řešitel

doc. Mgr. Jan Březina, Ph.D.

Projekt cílí na výzkum a vývoj v oblasti recyklačních technologií pracích vod z pískových filtrů v plaveckých bazénech s důrazem na problematiku možné kumulace vedlejších produktů desinfekce (desinfection byproducts, DBPs), které mohou představovat potenciální zdravotní riziko. Bude vyvinut filtr založený na inovativním sorpčním materiálu (povrchově upravené uhlíkové nanotrubice), který bude účinně eliminovat sledované DBPs. Filtr bude navržen jako součást technologie na recyklaci pracích vod. Výstup z technologie bude využitelný jako voda ředící, tj. bude splňovat ukazatele pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a současně bude efektivně eliminovat vybrané DBPs. Technologie bude poloprovozně ověřena v reálném provozu plaveckého bazénu.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ03000388

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Projekt cílí na výzkum a vývoj v oblasti recyklačních technologií pracích vod z pískových filtrů v plaveckých bazénech s důrazem na problematiku možné kumulace vedlejších produktů desinfekce (desinfection byproducts, DBPs), které mohou představovat potenciální zdravotní riziko. Bude vyvinut filtr založený na inovativním sorpčním materiálu (povrchově upravené uhlíkové nanotrubice), který bude účinně eliminovat sledované DBPs. Filtr bude navržen jako součást technologie na recyklaci pracích vod. Výstup z technologie bude využitelný jako voda ředící, tj. bude splňovat ukazatele pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a současně bude efektivně eliminovat vybrané DBPs. Technologie bude poloprovozně ověřena v reálném provozu plaveckého bazénu.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ03000388

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Hlavním cílem dílčího projektu je vytvořit prototyp tiskové hlavice pro 3D tiskárny typu Fused Deposition Modeling (FDM) nebo Fused Filament Fabrication (FFF), jehož součástí bude přídavné zařízení na principu průběžné plazmové aktivace tištěné oblasti nebo aerosolové aplikace primeru.

Období

01. 07. 2023 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000033/DP59

Řešitel

Ing. Karolína Voleská, Ph.D.

Cílem je vyvinutí a EU ETV verifikace inovativní technologie pro in situ sanaci podzemních vod kontaminovaných chlorovanými uhlovodíky, která bude postavena na kombinaci biologických, elektrokinetických a chemických metod sanace. Úvodním krokem sanace bude detailní direct sensing průzkum lokality. Injektáž sanačních činidel bude provedena metodou Frac-In pro zvýšení propustnosti a zapravení velkého množství makročástic Fe(0). Následně budou instalovány elektrody a nově vyvinuté zařízení pro vzdálený monitoring a řízení elektrokinetické sanace. Pomocí tohoto zařízení bude dálkově monitorována a řízena sanace spočívající v aplikaci elektrického proudu a podpůrných látek do horninového prostředí. Vyvinutá technologie umožní partnerům projektu proniknout na západoevropský sanační trh.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010071

Řešitel

Ing. Jaroslav Nosek, Ph.D.

S rozvojem umělé inteligence se rychle rozvíjejí nositelné technologie. Pokrok v nositelné technologii inspiroval velký výzkumný zájem o zařízení s vlastním napájením. Termoelektrický jev lze definovat jako přeměnu tepelné energie na elektrickou energii. Většina těchto termoelektrických generátorů (TEG) však není ideální pro praktické použití, protože obsahují toxické těžké kovy, jsou obtížně zpracovatelné a jsou tuhé. Ideální nositelný elektrocentrál TE by měl být schopen efektivně přeměnit okolní energii na použitelnou elektrickou energii, pohodlný na nošení, netoxický, lehký, prodyšný a pokud možno omyvatelný. V této studii popisujeme výrobu textilního termoelektrického generátoru (T-TEG) na kusu netkané textilie z polyesteru (Ni-Cu-PET) potažené niklem (niklem) potaženým mědí (mědí). Jako substrát jsme použili komerčně dostupnou poměděnou polyesterovou netkanou textilii a výrobní proces zahrnoval galvanické pokovování niklu v roztoku obsahujícím síran nikelnatý za účelem vytvoření termoelektrických vrstev podél poměděného substrátu. Princip termočlánků bude ověřen morfologií a základními charakteristikami (např. průměrná hustota, tloušťka, zatížení niklem atd.), testy termoelektrických vlastností (Seebeckův koeficient, tepelná vodivost, elektrická vodivost) atd. Měření Seebeckova koeficientu termočlánku testovací zařízení (k získání křivky teplota-napětí) jsou také přizpůsobena a kalibrována.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-6441

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Projekt je zaměřen na komparativní dynamické testování inovativního filtru na bázi uhlíkových nanotrubic a standardně používaného filtru s uhlíkovým monoblokem, které jsou určeny pro sodobary a zařízení na výdej vody. Výstupem bude zpráva z měření hydraulických vlastností filtrů a dále zpráva z mikrobiologických a chemických analýz, v rámci kterých bude sledována sorpce vybraných mikropolutantů a potenciální mikrobiologické znečištění filtru.

Období

01. 12. 2024 – 31. 12. 2024

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/23_009/0004515

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Cílem předkládaného projektu je vyvinout a zavést do výroby inovativní textilní bariérový materiál pro výrobu zdravotnických prostředků třídy I k opakovanému použití (minimálně 100 cyklů) do čistých prostor operačních sálů. Tato inovativní tkanina bude navržena tak, aby její technické parametry byly plně v souladu s normou ČSN EN 13795-2 a současně, aby zdravotnické prostředky z ní vyrobené poskytovaly vysoký uživatelský, resp. funkční komfort. Z tkaniny budou navrženy inovativní konstrukce operační haleny a kalhot pro opakované použití do čistých prostor operačních sálů.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010056

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Cílem předkládaného projektu je vyvinout a zavést do výroby inovativní textilní bariérový materiál pro výrobu zdravotnických prostředků třídy I k opakovanému použití (minimálně 100 cyklů) do čistých prostor operačních sálů. Tato inovativní tkanina bude navržena tak, aby její technické parametry byly plně v souladu s normou ČSN EN 13795-2 a současně, aby zdravotnické prostředky z ní vyrobené poskytovaly vysoký uživatelský, resp. funkční komfort. Z tkaniny budou navrženy inovativní konstrukce operační haleny a kalhot pro opakované použití do čistých prostor operačních sálů.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010056

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Hlavním cílem je posílit vedoucí společenskou a politickou roli ukrajinských univerzit a podpořit tak udržitelnou transformaci Ukrajiny. Vytvořená inter- a transdisciplinární vzdělávací síť podpoří inovativní přístupy ve výuce a aplikovaném výzkumu a podpoří ukrajinské univerzity na jejich cestě k udržitelnému řízení univerzit. Kromě toho budou studenti posíleni, aby mohli působit jako hybatelé změn v oblasti udržitelného rozvoje s ohledem na rizika. Vytvoření interdisciplinární vzdělávací síť pro rozvoj a testování inovativních přístupů k udržitelnosti ve výuce a aplikovaném výzkumu jako příspěvek k poválečné odolnosti. Aktivity za TUL – účast na činnostech pracovního balíčku 2 a realizace dvoutýdenní jarní školy pro ukrajinské studenty – 02-04/2025 v rámci pracovního balíčku 4.

Období

01. 09. 2023 – 30. 08. 2025

Zdroj

EUK

Kód projektu

2023-1-DE01-K220-HED-000157119

Web

www.hnee.de

Řešitel

Ing. Katarzyna Ewa Loś, Ph.D.

Projekt řeší skutečnost, že astaxanthin má velmi špatnou rozpustnost ve vodě a je velmi náchylný na degradaci, což vede ke snížené biologické dostupnosti a brání jeho uplatnění. Cílem projektu je ověření možnosti tvorby komplexů astaxanthinu s cyklodextriny, zjištění jejich rozpustnosti a porovnání vlivu cyklodextrinů na stabilitu astaxanthinu.

Období

01. 10. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/05/23_009/0004400

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Ukazatel F – příspěvek na činnost Univerzity třetího věku TUL.

Období

01. 01. 2016 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

Řešitel

Mgr. Jitka Pacltová

Projekt inovuje studium učitelství na FP TUL v reakci na schválení národního Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství (NKRAU). Projekt počítá s reakcí na vzniklé oborové (oborově-specifické) kompetenční rámce (OKR), reaguje na změny ve společnosti (AI, nutnost celoživotní flexibility kompetencí) a je v souladu s reformou pregraduální přípravy učitelů. Do vzdělávání učitelů na FP TUL se ve větší míře díky projektu propíše zahraniční spolupráce, stejně tak jako spolupráce národní.

Období

01. 03. 2024 – 31. 07. 2027

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

CZ.02.02.XX/00/23_019/0008386

Řešitel

Mgr. Zuzana Pechová, Ph.D.

Aktivity budou odpovídat cílům zelené transformace a udržitelnosti s akcentem na budování takového vzdělávacího prostředí, které přispěje k prohlubování dovedností. Tento cíl je zaměřen na podporu tvorby nových studijních programů, předmětů a tvorbu nových kurzů celoživotního vzdělávání v oblasti zelené transformace a udržitelnosti, aby si současní i budoucí studenti a účastníci celoživotního učení osvojili znalosti nezbytné pro udržitelnější způsob života. Dalším cílem projektu je vytvoření Strategie udržitelného rozvoje a strategických partnerství.

Období

01. 04. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

NPO_TUL_MSMT-2141/2024-4

Řešitel

doc. Ing. Dora Kroisová, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je modernizovat současnou VVI NanoEnviCz a zachovat její funkčnost a flexibilitu v nabídce poskytovaných servisních služeb a expertíz. Za tímto účelem je třeba pořídit 6 nových přístrojů, které zcela nahradí zastaralé přístroje, které jsou ovšem pro další fungování VVI nezbytné. Jedná se především o techniky charakterizace syntetizovaných a studovaných nanomateriálů. Tyto techniky jsou nabízeny a využívány v nejširším spektru nabízených služeb a zaznamenávají největší počet žádostí o využití v rámci uživatelských projektů.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

CZ.02.01.01/00/23_015/0008171

Řešitel

doc. RNDr. Michal Řezanka, Ph.D.

Lump Sum na stáž Adrzeje Lukowiece na CXI pro akademický rok 2024/2025.

Období

01. 09. 2024 – 30. 06. 2025

Zdroj

Visegradské fondy

Kód projektu

52410479

Řešitel

dr hab. Ing. Stanislaw Witold Waclawek, Ph.D.

Projekt „Vlákenné kompozitní filtry pro pokročilé metody filtrace průmyslových olejů“ bude zaměřen na výzkum a vývoj olejových filtrů na bázi polymerního kompozitu ze směsi mikro a nanovláken, využitelných především pro filtrace velmi jemných částic z průmyslových olejů používaných v hydraulických, kalících, lapovacích nebo honovacích procesech. Tyto filtry budou zároveň díky optimalizovaným vlastnostem jejich povrchu schopné snížit nebo úplně zamezit nežádoucí extrakci aditivních látek z oleje. Tento projekt si tak klade za cíl odstranit nejvýznamnější limitace provázející dnešní možnosti filtrace průmyslových olejů ve strojírenských provozech, kterými jsou nedostatečná účinnost filtrace částic o velikosti pod 3 m (ideálně 1-3 m) při dostatečně dlouhé životnosti filtrační struktury v kombinaci s nežádoucí sorpcí aditivních látek z filtrovaných olejů. Tyto aspekty pak způsobují opotřebení technických zařízení, snížení jakosti výrobků a samotnou degradaci oleje, který je poté nutné nahradit. Díky výrazné verzatilitě filtračních schopností bude možné využít vyvíjený filtrační kompozit po drobné modifikaci také k účinné extrakci a opětovnému využití polétavého olejového aerosolu (až do průměru kapének 100 nm) při vzduchové filtraci provozů. Projektová podpora tak umožní vyvinout jednu zcela unikátní filtrační platformu pro celou řadu strojírenských provozů a s tím spojených technologických uzlů v kapalinové ale i vzdušné filtraci. Je tak na první pohled patrné, že tyto aspekty mají nejenom výrazný ekonomický ale také ekologický dopad. Společnost Nanopharma jako hlavní řešitel bude při realizaci tohoto projektu spolupracovat s Katedrou netkaných textilií a nanovlákenných materiálů, Technické univerzity v Liberci, disponující unikátní technologií Spunblown doplněnou sérií specifických postprocesů. Tato technologie zajistí vznik homogenní struktury obsahující nanovlákennou složku pro zvýšení účinnosti záchytu velmi jemných částic (1-3m) v oleji nebo olejových kapének ve vzduchu (0,1 – 1 m) a mikrovlákennou složku zajišťující mechanickou stabilitu, strukturální odolnost a racionální produktivitu výroby. Tato filtrační vrstva bude dále funkcionalizována, laminována a upravována do podoby finálních filtračních pásů, patron či skládaných filtračních rámů. Při vývoji bude kladen velký důraz na jednoduchost a kompaktnost výrobního procesu vedoucí k minimalizaci výrobních nákladů a přijatelné konečné ceně. Téma projektu řeší velmi aktuální oblast průmyslových filtrací, skýtající nejen vysoký komerční potenciál ale také pokrývající celospolečenskou potřebu k snižování objemu rizikových odpadů a tím minimalizace dopadu na životní prostředí. Společnost Nanopharma má rozsáhlé zkušenosti s výzkumem a vývojem zejména nanovlákenných struktur pro medicínu, kosmetiku a elektrotechnický průmysl. Předkládaný projekt rozšíří zásadně portfolio firmy o produkty filtrace s velkým množstvím potenciálních zákazníků. Práce na tomto projektu umožní společnosti Nanopharma dosažení pevnější pozice na trhu a cestou účinných inovací výrazně zvýší svou konkurenceschopnost na tuzemských i mezinárodních trzích.

Období

01. 05. 2024 – 30. 04. 2027

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000524

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Projekt „Vlákenné kompozitní filtry pro pokročilé metody filtrace průmyslových olejů“ bude zaměřen na výzkum a vývoj olejových filtrů na bázi polymerního kompozitu ze směsi mikro a nanovláken, využitelných především pro filtrace velmi jemných částic z průmyslových olejů používaných v hydraulických, kalících, lapovacích nebo honovacích procesech. Tyto filtry budou zároveň díky optimalizovaným vlastnostem jejich povrchu schopné snížit nebo úplně zamezit nežádoucí extrakci aditivních látek z oleje. Tento projekt si tak klade za cíl odstranit nejvýznamnější limitace provázející dnešní možnosti filtrace průmyslových olejů ve strojírenských provozech, kterými jsou nedostatečná účinnost filtrace částic o velikosti pod 3 m (ideálně 1-3 m) při dostatečně dlouhé životnosti filtrační struktury v kombinaci s nežádoucí sorpcí aditivních látek z filtrovaných olejů. Tyto aspekty pak způsobují opotřebení technických zařízení, snížení jakosti výrobků a samotnou degradaci oleje, který je poté nutné nahradit. Díky výrazné verzatilitě filtračních schopností bude možné využít vyvíjený filtrační kompozit po drobné modifikaci také k účinné extrakci a opětovnému využití polétavého olejového aerosolu (až do průměru kapének 100 nm) při vzduchové filtraci provozů. Projektová podpora tak umožní vyvinout jednu zcela unikátní filtrační platformu pro celou řadu strojírenských provozů a s tím spojených technologických uzlů v kapalinové ale i vzdušné filtraci. Je tak na první pohled patrné, že tyto aspekty mají nejenom výrazný ekonomický ale také ekologický dopad. Společnost Nanopharma jako hlavní řešitel bude při realizaci tohoto projektu spolupracovat s Katedrou netkaných textilií a nanovlákenných materiálů, Technické univerzity v Liberci, disponující unikátní technologií Spunblown doplněnou sérií specifických postprocesů. Tato technologie zajistí vznik homogenní struktury obsahující nanovlákennou složku pro zvýšení účinnosti záchytu velmi jemných částic (1-3m) v oleji nebo olejových kapének ve vzduchu (0,1 – 1 m) a mikrovlákennou složku zajišťující mechanickou stabilitu, strukturální odolnost a racionální produktivitu výroby. Tato filtrační vrstva bude dále funkcionalizována, laminována a upravována do podoby finálních filtračních pásů, patron či skládaných filtračních rámů. Při vývoji bude kladen velký důraz na jednoduchost a kompaktnost výrobního procesu vedoucí k minimalizaci výrobních nákladů a přijatelné konečné ceně. Téma projektu řeší velmi aktuální oblast průmyslových filtrací, skýtající nejen vysoký komerční potenciál ale také pokrývající celospolečenskou potřebu k snižování objemu rizikových odpadů a tím minimalizace dopadu na životní prostředí. Společnost Nanopharma má rozsáhlé zkušenosti s výzkumem a vývojem zejména nanovlákenných struktur pro medicínu, kosmetiku a elektrotechnický průmysl. Předkládaný projekt rozšíří zásadně portfolio firmy o produkty filtrace s velkým množstvím potenciálních zákazníků. Práce na tomto projektu umožní společnosti Nanopharma dosažení pevnější pozice na trhu a cestou účinných inovací výrazně zvýší svou konkurenceschopnost na tuzemských i mezinárodních trzích.

Období

01. 05. 2024 – 30. 04. 2027

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000524

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Beton, bentonit a ocel jsou materiály, většinou používané ve stavebnictví. Díky svým jedinečným vlastnostem, jsou kvalitní kandidátů pro hlavní součásti inženýrských bariérových systémů v úložiště vysoce aktivních odpadů. Mnoho studií popsalo chemické a mechanické interakce betonu v tomto extrémně toxickém prostředí. Nicméně, interakce z biogeochemického pohledu a zejména úloha mikroorganismů v těchto procesech však není zcela objasněna. Dříve publikovaná data a výsledky našich nedávných projektů ukázaly účast mikroorganismů (houby a/nebo bakterie) v mnoha procesech, ovlivňujících dlouhodobou stabilitu těchto materiálů. V tomto projektu, my bychom se chtěli zaměřit na interakci mezi houbami a bakteriemi, a také na to, jak mohou ovlivnit trvanlivost betonu s nízkým pH. Studium mikrobiálních a houbových společenstev, koexistujících v aerobním biofilmu, nám může poskytnout lepší porozumění jejich vzájemného vztahu a jejich výskytu v okolním prostředí

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-3485

Řešitel

Dúc Trung Lé

V našem projektu budeme zkoumat vliv jak vynucených, tak dobrovolných přesunů obyvatelstva, které nastaly po druhé světové válce, na česko-polskou přeshraniční spolupráci. Tyto přesuny způsobily významnou změnu ve složení obyvatelstva česko-polského příhraničí a způsobila vznik dvojího příhraničí: původní německy hovořící obyvatelstvo bylo donuceno opustit území Československa a Polska v západní části vzájemné hranice-na celé její délce od Bohumína/Chalupki až po česko-polsko-německé Trojmezí. Východní část hranice od Bohumína/Chalupki až po česko-polsko-slovenské Trojmezí je v odlišné situaci, protože tamní obměna obyvatelstva nebyla tak velká. Budeme pojmenovávat vliv těchto změn na vzájemnou spolupráci. Ověříme hypotézu, která očekává pokročilejší integraci na východní části hranice.

Období

01. 03. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

23-04226L

Web

https://gacr.cz/vyhlaseni-soutezi-pro-rok-2023/

Řešitel

RNDr. Artur Boháč, Ph.D.

Projekt bude zaměřen na vliv procesních parametrů (rychlost posuvu, řezná rychlost, hloubka řezu, šíře řezu, orientace vláken v kompozitním laminátu a geometrie nástroje) na kvalitu obrobeného povrchu biokompozitního systému s lněnými vlákny.

Období

01. 02. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

Kód projektu

SGS-2024-5456

Řešitel

Ing. Martin Váňa

Znečištěné vnější ovzduší je klasifikováno jako lidský karcinogen. Působí negativně na lidské zdraví a přispívá ke vzniku plicních, kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Znečištěné ovzduší tvoří směs plynných sloučenin, prachových částic a na ně vázaných chemických látek. Jeho biologické účinky závisí na interakci této komplexní směsi s lidským organismem. Studie in vitro bývají založeny na testování toxicity oddělených složek znečištěného ovzduší, což vede k chybné interpretaci dat. V projektu navrhujeme studovat toxicitu reálného vnějšího ovzduší jako celku, a to v plicní tkáni a čichovém epitelu (prostředník pro hodnocení vlivu na mozek) od zdravých a nemocných osob (astma, Alzheimerova choroba). Buňky budou kultivovány v prostředí „air-liquid“ v námi vyvinutém expozičním systému umístěnému v lokalitách, lišících se mírou znečištění ovzduší. Budeme hodnotit cytotoxicitu, oxidační stres, imunitní odpověď a celogenomovou expresi mRNA a miRNA. Výsledky přispějí k pochopení biologických účinků znečištěného ovzduší a rozdílů v odpovědi u vzorků od zdravých a nemocných osob.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-10279S

Řešitel

prof. Michal Vojtíšek, Ph.D. MSc

Hlavním cílem projektu je vyvinout a zavést do průmyslové výroby inovovanou technologii výroby skleněných komponent z recyklátu (skleněného odpadu) tzv. sintrováním (spékáním, slinováním) a vytvořit podmínky pro rozšíření sortimentu žadatele nejen v oblasti tradiční české skleněné bižuterie, ale i v segmentu stavebnictví (interiérové obklady, rekonstrukce mozaiky) a segmentu zcela nových skleněných komponent. Realizace projektu umožní využít recyklát různého chemického složení, ale i zrealizovat, v porovnání se světem, nový a unikátní postup využívající technologie vytlačování, tváření, vykrajování a obrábění polotovarů pro vlastní sintering. Dalším dílčím cílem je i využití principů Průmyslu 4.0 a realizace propojení dodavatelských řetězců formou transferu dat od zákazníků.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010386

Řešitel

doc. Dr. Ing. Ivan Mašín

Hlavním cílem projektu je vyvinout a zavést do průmyslové výroby inovovanou technologii výroby skleněných komponent z recyklátu (skleněného odpadu) tzv. sintrováním (spékáním, slinováním) a vytvořit podmínky pro rozšíření sortimentu žadatele nejen v oblasti tradiční české skleněné bižuterie, ale i v segmentu stavebnictví (interiérové obklady, rekonstrukce mozaiky) a segmentu zcela nových skleněných komponent. Realizace projektu umožní využít recyklát různého chemického složení, ale i zrealizovat, v porovnání se světem, nový a unikátní postup využívající technologie vytlačování, tváření, vykrajování a obrábění polotovarů pro vlastní sintering. Dalším dílčím cílem je i využití principů Průmyslu 4.0 a realizace propojení dodavatelských řetězců formou transferu dat od zákazníků.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010386

Řešitel

doc. Dr. Ing. Ivan Mašín

Cílem tohoto projektu je vytvořit akreditované metodiky pro hodnocení mikrobiální kvality vod prostřednictvím molekulárně-genetických analýz a pro hodnocení mikrobiálního biofilmu ve vodohospodářských stavbách pomocí nanovlákenných nosičů biomasy a standardních mikrobiologických a molekulárně-genetických analýz. Mikrobiální rozbor bude probíhat u pitné, bazénové a teplé vody a bude zejména zaměřen na indikátorové mikroorganismy specifické pro dané vody. V rámci projektu bude vyvinut nanovlákenný nosič na bázi zdravotně nezávadného polymeru. Vyvinutý nosič bude vyvíjen s ohledem na jeho reálné využití pro sledování nárůstů biofilmů ve vybraných vodních systémech. Ve vybraných vodních a biofilmových vzorcích bude provedena i kompletní analýza složení přítomného mikrobiálního konsorcia.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ03000323

Řešitel

Ing. Magda Nechanická, Ph.D.

Cílem tohoto projektu je vytvořit akreditované metodiky pro hodnocení mikrobiální kvality vod prostřednictvím molekulárně-genetických analýz a pro hodnocení mikrobiálního biofilmu ve vodohospodářských stavbách pomocí nanovlákenných nosičů biomasy a standardních mikrobiologických a molekulárně-genetických analýz. Mikrobiální rozbor bude probíhat u pitné, bazénové a teplé vody a bude zejména zaměřen na indikátorové mikroorganismy specifické pro dané vody. V rámci projektu bude vyvinut nanovlákenný nosič na bázi zdravotně nezávadného polymeru. Vyvinutý nosič bude vyvíjen s ohledem na jeho reálné využití pro sledování nárůstů biofilmů ve vybraných vodních systémech. Ve vybraných vodních a biofilmových vzorcích bude provedena i kompletní analýza složení přítomného mikrobiálního konsorcia.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ03000323

Řešitel

Ing. Magda Nechanická, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj a testování nanovlákenných kosmetických masek. Významnou inovací oproti stávajícím řešením bude nosný nanovlákenný materiál založený na chitosanu. Tento biokompatibilní, biodegradabilní a nanovlákenný je hodně využívám v medicínských aplikacích a zajišťuje dobré uživatelské vlastnosti nanovláken. Bylo potvrzeno, že jeho aplikace v dermatologii nevyvolává dráždění kůže a podporuje její hojení. Významným přínosem oproti pleťovým maskám založeným na syntetických nanovláknech je biodegradovatelnost chitosanu a zároveň jeho získávání z druhotných surovin (odpadů rybářského průmyslu).

Období

01. 10. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000959

Řešitel

Ing. Miroslava Rysová, Ph.D.

Cílem projektu je vývoj a testování nanovlákenných kosmetických masek. Významnou inovací oproti stávajícím řešením bude nosný nanovlákenný materiál založený na chitosanu. Tento biokompatibilní, biodegradabilní a nanovlákenný je hodně využívám v medicínských aplikacích a zajišťuje dobré uživatelské vlastnosti nanovláken. Bylo potvrzeno, že jeho aplikace v dermatologii nevyvolává dráždění kůže a podporuje její hojení. Významným přínosem oproti pleťovým maskám založeným na syntetických nanovláknech je biodegradovatelnost chitosanu a zároveň jeho získávání z druhotných surovin (odpadů rybářského průmyslu).

Období

01. 10. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

MPO

Kód projektu

CZ.01.01.01/01/22_002/0000959

Řešitel

Ing. Miroslava Rysová, Ph.D.

Projekt je zaměřen na vývoj v oblasti elektrodeionizace (EDI). EDI je moderní alternativa demineralizace vody v mixbedových kolonách založená na elektromembránových separačních procesech (kombinuje elektrodialýzu – ED – s ionexy). Hlavním cílem předloženého projektu je vývoj nové řady průmyslových EDI modulů určené pro farmaceutický průmysl. Výsledný EDI modul však bude použitelný také v potravinářském a biotechnologickém průmyslu, v průmyslu polovodičů a mikroelektronice. Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu TREND. Tento projekt je financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010298

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Projekt je zaměřen na vývoj v oblasti elektrodeionizace (EDI). EDI je moderní alternativa demineralizace vody v mixbedových kolonách založená na elektromembránových separačních procesech (kombinuje elektrodialýzu – ED – s ionexy). Hlavním cílem předloženého projektu je vývoj nové řady průmyslových EDI modulů určené pro farmaceutický průmysl. Výsledný EDI modul však bude použitelný také v potravinářském a biotechnologickém průmyslu, v průmyslu polovodičů a mikroelektronice.

Období

01. 01. 2024 – 30. 06. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW10010298

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Obecně je jedním z problémů chemické analýzy zpracování enviromentálních nebo lékařských vzorků s přítomností značného množství vody či dalších polárních složek a analytů s vysokou molekulovou hmotností. Takové vzorky musí před samotnou analýzou (nejčastěji pomocí kapalinové chromatografie) projít metodou takzvané předúpravy pomocí sorbentů, která zajistí potřebou koncentraci, čistotu a celkovou kvalitu vzorku pro analýzu. Velmi zajímavými pro tyto předúpravy se jeví sorbenty ze směsi polymerních mikro a nanovláken, avšak pro výše zmíněné složité vzorky vykazují tyto vlákenné sorbenty malou míru selektivity/specifity. Cílem tohoto projektu je vývoj a testování postupů funkcionalizace sorbentů ze směsi mikro a nanovláken, které povedou ke zvýšení jejich extrakční účinnosti a selektivity pro vybrané druhy analytů. Testovány budou různé mechanismy funkcionalizace zahrnující polarizaci vláken během jejich výroby z polymerní taveniny, barvení do hmoty nebo potahování povrchu vláken polyfenolyckými povlaky. Takto budou funkcionalizovány vlákenné sorbenty z polymerů v podobě polykaprolaktonu, polybutylentereftalátu či polyamidu 6, které vykazují rozdílné funkční skupiny a polarity. Účinnost funkcionalizačních postupů bude finálně testována pro vybrané druhy analytů pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2024-6429

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

Cílem je vývoj vysoce výkonných kompozitů s funkčními vlastnostmi pro strojírenství, stavebnictví a námořní průmysl. Materiál je složen z geopolymerní matrice vyztužené různými vlákny a plnivy. Matrice, vlákna, částice a plniva mohou být z přírodních i syntetických zdrojů. Výsledkem bude ekologický kompozit vhodný pro aplikaci pod vodou. Naplní potřebu odolnějších materiálů pro ochranu nebezpečných vraků a kritické podvodní infrastruktury před korozí, pro stavební účely v turbulentním a vysoce znečištěném prostředí, včetně ochrany před nebezpečnými materiály ve vracích. Konkrétní díl bude vytvořen ve formě prefabrikovaných nebo 3D tištěných prvků s možností instalace pod vodou. Požadované vlastnosti: vysoká pevnost v tlaku, nízká deformovatelnost, vysoká odolnost proti vodě, chemickým vlivům, včetně solí a chloru, bioerozi, nebezpečným odpadům, olejům (nízká pórovitost) a oděru, dlouhodobá životnost, ekologická šetrnost, nákladová efektivita a nízká toxicita.

Období

01. 06. 2022 – 31. 05. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH80020007

Řešitel

doc. Ing. Adam Hotař, Ph.D.

Cílem je vývoj vysoce výkonných kompozitů s funkčními vlastnostmi pro strojírenství, stavebnictví a námořní průmysl. Materiál je složen z geopolymerní matrice vyztužené různými vlákny a plnivy. Matrice, vlákna, částice a plniva mohou být z přírodních i syntetických zdrojů. Výsledkem bude ekologický kompozit vhodný pro aplikaci pod vodou. Naplní potřebu odolnějších materiálů pro ochranu nebezpečných vraků a kritické podvodní infrastruktury před korozí, pro stavební účely v turbulentním a vysoce znečištěném prostředí, včetně ochrany před nebezpečnými materiály ve vracích. Konkrétní díl bude vytvořen ve formě prefabrikovaných nebo 3D tištěných prvků s možností instalace pod vodou. Požadované vlastnosti: vysoká pevnost v tlaku, nízká deformovatelnost, vysoká odolnost proti vodě, chemickým vlivům, včetně solí a chloru, bioerozi, nebezpečným odpadům, olejům (nízká pórovitost) a oděru, dlouhodobá životnost, ekologická šetrnost, nákladová efektivita a nízká toxicita.

Období

01. 06. 2022 – 31. 05. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TH80020007

Řešitel

doc. Ing. Adam Hotař, Ph.D.

Vývoj kolenní ortézy s vysokým podílem 3D tištěných dílů. Ověření metody individualizace kolenních ortéz s podporou 3D skenování a 3D tisku. Využití metod topologické optimalizace pro návrh next-gen ortéz.

Období

01. 01. 2024 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000033/DP12

Řešitel

Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Cílem je vyvinout hybridní technologii umožňující čištění a následné znovuvyužití OV vznikajících v procesech moření oceli a dalších kovů, které jsou charakteristické vysokými koncentracemi dusíku, fluoridů a iontů kovů, což je činí problematicky čistitelnými konvenčními postupy. Technologie bude založena na kombinaci způsobů srážení a denitrifikačního bioreaktoru s podporou nosičů biomasy (redukce dusičnanů). Adaptovaná denitrifikační konsorcia budou izolována a lyofilizována, což umožní jejich následné použití v jiných systémech. Technologie bude umístěna v transportním kontejneru a bude vybavena pokročilým systémem řízení, včetně on-line přístupu. Jelikož hl. příjemce dodává mořírenské technologie po celém světě, nalezne vyvinutá technologie uplatnění především na zahraničních trzích.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010536

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vývoj plošné kompozitní nanovlákenné membrány vyrobené AC zvlákňováním vhodné pro potravinářské aplikace a kompatibilní s deskovými filtry. Zájmovou oblastí je především filtrace piva, vína a lihovin, kde bude vyvinutá membrána sloužit jako alternativa ke stávajícím celulózovým filtračním deskám. Dále bude dosaženo souboru účinných a snadno aplikovatelných čisticích protokolů (tj. kombinace vhodných činidel, expozičních časů apod.) vhodných pro čištění nanovlákenných filtračních membrán za účelem prodloužení jejich životnosti. Čisticí protokoly budou reflektovat jak materiál membrány, tak specifický charakter zanesení. Pozornost bude navíc věnována i možnosti minimalizace zanášení membrán prostřednictvím modifikace použitých materiálů.

Období

01. 06. 2024 – 31. 12. 2027

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW11020068

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je vývoj plošné kompozitní nanovlákenné membrány vyrobené AC zvlákňováním vhodné pro potravinářské aplikace a kompatibilní s deskovými filtry. Zájmovou oblastí je především filtrace piva, vína a lihovin, kde bude vyvinutá membrána sloužit jako alternativa ke stávajícím celulózovým filtračním deskám. Dále bude dosaženo souboru účinných a snadno aplikovatelných čisticích protokolů (tj. kombinace vhodných činidel, expozičních časů apod.) vhodných pro čištění nanovlákenných filtračních membrán za účelem prodloužení jejich životnosti. Čisticí protokoly budou reflektovat jak materiál membrány, tak specifický charakter zanesení. Pozornost bude navíc věnována i možnosti minimalizace zanášení membrán prostřednictvím modifikace použitých materiálů.

Období

01. 06. 2024 – 31. 12. 2027

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW11020068

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

In situ aplikované lékové formy představují účinný způsob dopravy léčiv zamezující celkovému přetížení organismu. V případě léčby ve vaginální oblasti je použitá léková forma zásadní pro úspěšnou deponaci léčiva v dostatečném množství. Využití nanomateriálů – především nanovláken – pro konstrukci aplikovaných lékových forem přináší řadu výhod, jako např. zvýšení biodostupnosti léčiva. Cílem tohoto projektu bude vývoj nanovlákenného nosiče pro vaginální aplikace. Vyvíjená nanovlákenná vrstva by měla vykazovat místně adekvátní mukoadhezi, biostabilitu a biokompatibilitu. Dále musí umožňovat inkorporaci zvoleného léčiva a jeho řízené uvolňování ve tkáňově specifických podmínkách. Z tohoto důvodu budou nanovlákna, připravovaná na bázi kyseliny polymléčné, testována z hlediska morfologie, biodegradace v simulovaných vaginálních podmínkách, mukoadheze a biokompatibility in vitro, společně s kapacitou pro inkorporaci léčiv a dalšími farmakologickými parametry.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2023-4406

Řešitel

Ing. Mgr. Bc. Karolína Morávková

Projekt je zaměřen na vývoj nového algoritmu pro vyhodnocení závažnosti blikání z měření napětí v distribučních sítích elektrické energie. Současná metrika závažnosti blikání byla vyvinuta před desítkami let a odhaduje míru rušení lidského pozorovatele blikáním referenční žárovky. Výpočetní algoritmus byl optimalizován s ohledem na rušení působené obloukovými pecemi a přizpůsoben omezeným výpočetním schopnostem dobového hardware. Nedávné zásadní změny co do typů světelných zdrojů (např. na bázi diod vyzařujících světlo), nových zdrojů rušení (např. fotovoltaické elektrárny) a možností přístrojového vybavení, vyvolávají obavy ohledně vhodnosti současného algoritmu. Navrhovaný projekt je zaměřen na identifikaci nejběžnějších typů rušení v současných elektrických sítích způsobené moderními výkonovými elektronickými zařízeními, na vyvinutí nových modelů světelných zdrojů pro simulaci blikání, a řeší vliv blikání moderních osvětlovacích systémů na uživatele. Na základě takové holistické analýzy je vyvinut nový algoritmus pro hodnocení míry blikání v moderních elektrických sítích.

Období

01. 07. 2022 – 30. 06. 2025

Zdroj

GAČR

Kód projektu

22-10074K

Řešitel

Ing. Leoš Oldřich Kukačka, Ph.D.

Cílem je vyvinout účinnou hybridní technologii čištění odpadních vod (fyzikálně-chemické; biologické separace), která povede k odstraňování léčiv, jejich metabolitů a dalších mikropolutantů způsobujících kontaminaci životního prostředí z koncentrovaných odpadních vod produkovaných zdravotnickými zařízeními. Pro tento účel bude primárně testována heterogenní katalýza a následné dočištění rozložených produktů v biofilmovém systému. Pozornost bude také zaměřena na sorpční systém, který by měl sloužit především jako pojistný prvek kompletní technologie. Cílem je vytvořit takové hybridní řešení, které se svou konstrukcí a pojetím stane snadno dostupné a aplikovatelné pro široké spektrum provozovatelů čistírenské infrastruktury, aniž by představovalo extrémní ekonomickou zátěž.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS06020091

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Cílem je vyvinout účinnou hybridní technologii čištění odpadních vod (fyzikálně-chemické; biologické separace), která povede k odstraňování léčiv, jejich metabolitů a dalších mikropolutantů způsobujících kontaminaci životního prostředí z koncentrovaných odpadních vod produkovaných zdravotnickými zařízeními. Pro tento účel bude primárně testována heterogenní katalýza a následné dočištění rozložených produktů v biofilmovém systému. Pozornost bude také zaměřena na sorpční systém, který by měl sloužit především jako pojistný prvek kompletní technologie. Cílem je vytvořit takové hybridní řešení, které se svou konstrukcí a pojetím stane snadno dostupné a aplikovatelné pro široké spektrum provozovatelů čistírenské infrastruktury, aniž by představovalo extrémní ekonomickou zátěž.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

SS06020091

Řešitel

Ing. Karel Havlíček, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj měřicího systému elektrické energie pro energetické sítě s velkým počtem napaječů/vývodů. Jde o analyzátor výkonů s mnohonásobným počtem proudových vstupů. Cílovou aplikací je digitalizace distribučních transformačních stanic, monitoring chytrých sítí pro průmysl, SmartBuildings a SmartCities. Cílem je omezit komplexnost kabeláže mezi snímači proudu vývodů a měřidly, usnadnit instalaci a eliminovat chyby v zapojení. Druhým cílem projektu jsou softwarové moduly pro konfiguraci měřidel, automatický sběr a analýzu dat. Doplněny a podstatně rozšířeny budou výpočetní a prezentační moduly pro analýzu velkého počtu měřených vývodů, tvorbu automatických reportů a využití služeb cloudu pro ukládání větších objemů archivů z rozsáhlých monitorovaných systémů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020053

Řešitel

Ing. Miroslav Novák, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je Výzkum a Vývoj vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi, vyrobenými technologií magnetronového nanášení antimikrobiálních kovů na vlákenné materiály. Prvotním cílem VaV aktivit bude navrhnout a zrealizovat technické prostředky – technologii pro nanášení kovů na vlákenné materiály. Budou vytvořeny funkční modely depozičních systémů, které umožní poloprovozní produkci (Maloobjemový Depoziční Systém) a následně i průmyslovou produkci (Velkoobjemový Depoziční Systém). Dále bude realizován Výzkum a Vývoj nových, progresivních vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi s nanesenou funkční vrstvou (antimikrobiální pro likvidaci virů a bakterií, nebo s jinými technickými vlastnostmi) ve vakuovém depozičním systému pomocí magnetronového naprašování v inertním plynu.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010192

Řešitel

doc. Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.

Hlavním cílem projektu je Výzkum a Vývoj vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi, vyrobenými technologií magnetronového nanášení antimikrobiálních kovů na vlákenné materiály. Prvotním cílem VaV aktivit bude navrhnout a zrealizovat technické prostředky – technologii pro nanášení kovů na vlákenné materiály. Budou vytvořeny funkční modely depozičních systémů, které umožní poloprovozní produkci (Maloobjemový Depoziční Systém) a následně i průmyslovou produkci (Velkoobjemový Depoziční Systém). Dále bude realizován Výzkum a Vývoj nových, progresivních vlákenných materiálů s funkčními vlastnostmi s nanesenou funkční vrstvou (antimikrobiální pro likvidaci virů a bakterií, nebo s jinými technickými vlastnostmi) ve vakuovém depozičním systému pomocí magnetronového naprašování v inertním plynu.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010192

Řešitel

doc. Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D.

Cílem projektu bude výzkum a vývoj speciálních kompozitních materiálů s aplikací nanovláken s aditivy s virologickými a antibakteriálními účinky, výzkum a vývoj plošných textilií na bázi speciálních vláken s virologickými a antibakteriálními účinky a speciálních vláken, která pohlcují UV záření. Pro účely sledování teploty a monitorování množství UV záření budou do vybraných oděvů integrovány elektronické funkční bloky, které umožní využití nejnovějších technologických možností z oblasti telemedicíny ke zkvalitnění péče o obyvatelstvo při mimořádných situacích.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010021

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Cílem projektu bude výzkum a vývoj speciálních kompozitních materiálů s aplikací nanovláken s aditivy s virologickými a antibakteriálními účinky, výzkum a vývoj plošných textilií na bázi speciálních vláken s virologickými a antibakteriálními účinky a speciálních vláken, která pohlcují UV záření. Pro účely sledování teploty a monitorování množství UV záření budou do vybraných oděvů integrovány elektronické funkční bloky, které umožní využití nejnovějších technologických možností z oblasti telemedicíny ke zkvalitnění péče o obyvatelstvo při mimořádných situacích.

Období

01. 01. 2023 – 31. 12. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW06010021

Řešitel

doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Cílem projektu je výzkum a vývoj tvarových forem z materiálu H-13 a HEATVAR pro tlakové lití hliníkových slitin v provozních podmínkách při aplikaci moderních technologií aditivní výroby, inovativního designu, tepelného zpracování, povrchových úprav a numerických simulací. Vybrané materiály určené pro aditivní tisk by měly nahradit standardně používané konvenční materiály tvarových forem. S ohledem na odlišný obsah uhlíku, dosahované vlastnosti a nároky na aditivní výrobu bude potřeba provést optimalizaci parametrů tisku i následného tepelného zpracování vytištěné oceli. Nové poznatky umožní vyvinout a provozně ověřit unikátní koncept tvarových forem v podmínkách ČR.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010609

Řešitel

Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj tvarových forem z materiálu H-13 a HEATVAR pro tlakové lití hliníkových slitin v provozních podmínkách při aplikaci moderních technologií aditivní výroby, inovativního designu, tepelného zpracování, povrchových úprav a numerických simulací. Vybrané materiály určené pro aditivní tisk by měly nahradit standardně používané konvenční materiály tvarových forem. S ohledem na odlišný obsah uhlíku, dosahované vlastnosti a nároky na aditivní výrobu bude potřeba provést optimalizaci parametrů tisku i následného tepelného zpracování vytištěné oceli. Nové poznatky umožní vyvinout a provozně ověřit unikátní koncept tvarových forem v podmínkách ČR.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010609

Řešitel

Ing. Michal Ackermann, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj tvarových forem z vytvrditelných ocelí H11 a T300 pro lití zinkových slitin s využitím kombinace moderní technologie aditivní výroby, tepelného zpracování, povrchových úprav a numerických simulací včetně verifikací v provozních podmínkách. Dalším cílem projektu je využití ekonomicky výhodnější a environmentálně příznivější varianty bez-kobaltové oceli T300, která se v tomto okamžiku pro aditivní výrobu nepoužívá. Aditivní způsob výroby umožní zrychlení výroby tvarových částí forem, návrh sofistikovanějších chladicích systémů a možnost významného prodloužení životnosti forem. Nové poznatky umožní vyvinout a provozně ověřit unikátní koncept tvarových forem.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010323

Řešitel

Ing. Jiří Šafka, Ph.D.

Aditivní technologie nebo 3D tisk umožňuje realizovat struktury na míru; 3D tisk skla je slibnou technikou pro realizaci skleněných struktur a konstrukcí na míru, které mohou fungovat jako optické senzory. Řízené nanášení energie (Directed Energy Deposition, DED) je slibnou tiskovou technologií, kterou by bylo možné využít k tisku skleněných objektů. Cílem tohoto projektu je realizovat 3D tisk skla pomocí technologie DED a dosáhnout optimalizovaných podmínek tisku, které by zajistily kvalitu a homogenitu vytištěné struktury.

Období

01. 03. 2023 – 30. 11. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-5321

Řešitel

doc. Ing. Vlastimil Hotař, Ph.D.

Glaukom je jedno z nejčastějších a nejkomplikovanějších očních onemocnění, které velmi často končí kompletním slepota. Většina současných přístupů k léčbě glaukomu je založena na snížení nitroočního tlaku (IOP) pomocí drenážních implantátů. V současné době neexistuje žádný spolehlivý způsob léčby glaukomu celosvětový trh. Existuje jen několik možností léčby. Problémy současných implantátů však jsou spojené s nedostatečným snížením NOT, pooperační hypotonií, tvorbou srůstů, popř progresivní poškození endoteliálních buněk rohovky spojené s tuhostí implantátu. Cílem projektu je zkoumat nanovlákenné materiály pro léčbu glaukomu. Výzkum bude zaměřen na výzkum nitroočního nanovlákenného implantátu z měkkého, pružného a mechanicky odolného materiálu na bázi biokompatibilní polymery. Struktura bude napodobovat nativní filtrační orgán oka, trabekulární síťovina. V rámci projektu bude proudění nitrooční tekutiny přes nanovlákennou vrstvu měřeno pomocí laboratorního filtračního zařízení upraveného tak, aby simulovalo perfuzi nitrooční tekutiny v glaukomovém a zdravém oku. Funkčnost implantátu z hlediska odolnosti vůči buňce fibrotizace bude sledována in vitro s fibroblastovými a endoteliálními buněčnými liniemi. Antiadhezivum vlastnosti materiálu budou testovány mechanicky přímo na oční tkáni. Implantace nanovlákenný plošný materiál bude proveden na kadaverózních cibulích králíků a prasat, vč simulace transportních vlastností na různých úrovních IOP.

Období

01. 05. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

PURE-2021-6005

Řešitel

doc. Ing. Jiří Chvojka, Ph.D.

V oblasti pokročilých materiálů bude probíhat výzkum strukturovaných poddajných materiálů od návrhu struktury, přes modelování mechanických vlastností pomocí metod MKP až po porovnání s experimentálním měřením. Dále pak proběhne experimentální a numerický výzkum kompozitních materiálů s viskózovými vlákny a chytrých a kompozitních materiálů, jejichž termomechanické vlastnosti a chování lze měnit cíleným působením vnějších podnětů jako je teplota, světlo, vlhkost, pH, tlak, elektrické či magnetické pole. V oblasti strojového učení se budeme zabývat řízením dynamického systému s více stupni volnosti, a to jak teoreticky, tak i experimentálně, dále bude posouzena možnost nahrazení matematického modelu dynamického systému neuronovou sítí.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

SGS-2022-5072

Řešitel

Ing. Martin Hermann

Předmětem výzkumu je návrh nových a modifikace stávajících struktur textilních a jednoúčelových strojů pro automatizaci pracovních procesů, optimalizace vybraných textilních procesů s cílem optimalizovat strojní zařízení a výzkum nových procesů tvorby textilních struktur.

Období

01. 02. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TUL

Kód projektu

SGS-2022-5046

Řešitel

Ing. Jiří Komárek, Ph.D.

Perspektivním trendem současné doby je technologie 3D tisku. V průmyslové praxi dominují tiskárny na plasty a kovy, ale tisk silikátových a keramických materiálů nadále zůstává velkou výzvou. Předkládaný projekt bude zaměřen na výzkum nových silikátových hmot aplikovatelných pro technologii robotického 3D tisku. V prvním kroku výzkumu budou testovány reologické vlastnosti a vhodná viskozita silikátových hmot. Zjištěné vlastnosti budou sloužit jako vstupní data pro numerický model výtoku extrudované hmoty. Druhá část projektu se bude zabývat praktickým ověřením numerického modelu pomocí robotického tisku a současně budou zpřesňovány vstupní parametry vytlačovacího procesu, tj. tokové vlastnosti vytlačované hmoty, rychlost vytlačování, rychlost pohybu a definice trajektorií robotu.

Období

01. 03. 2023 – 30. 11. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-5393

Řešitel

doc. Ing. Vlastimil Hotař, Ph.D.

Navrhovaný výzkum, který je předmětem předloženého projektu a jehož podstata je uvedena v tomto dokumentu, se zaměřuje na problematiku skládek a úložišť odpadu, jejichž hmota generuje tepelnou energii. Předkládaný projekt se zabývá problémem destrukce jílového těsnění vlivem termální a biologické aktivity a nabízí výzkum řešení, které do budoucna může ochránit životní prostředí od nebezpečné až devastující havárie. Dále dojde k identifikace látky nebo látek, které mohou fyzikálně nebo chemicky inhibovat zjištěná bakteriální konsorcia a/nebo podpořit stabilitu geomechanických a hydrodynamických vlastností studovaných těsnících materiálů. Mikrobiální procesy v bentonitu a modifikovaném bentonitu budou simulovány v v sérii kratších experimentů.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010349

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

Navrhovaný výzkum, který je předmětem předloženého projektu a jehož podstata je uvedena v tomto dokumentu, se zaměřuje na problematiku skládek a úložišť odpadu, jejichž hmota generuje tepelnou energii. Předkládaný projekt se zabývá problémem destrukce jílového těsnění vlivem termální a biologické aktivity a nabízí výzkum řešení, které do budoucna může ochránit životní prostředí od nebezpečné až devastující havárie. Dále dojde k identifikace látky nebo látek, které mohou fyzikálně nebo chemicky inhibovat zjištěná bakteriální konsorcia a/nebo podpořit stabilitu geomechanických a hydrodynamických vlastností studovaných těsnících materiálů. Mikrobiální procesy v bentonitu a modifikovaném bentonitu budou simulovány v v sérii kratších experimentů.

Období

01. 01. 2021 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

FW03010349

Řešitel

RNDr. Alena Ševců, Ph.D.

V důsledku vzestupu poptávky po mikrosystémech a mikrosoučástkách reflektují tento trend i technologie třískového obrábění. Mikrofrézování úspěšně uspokojuje tuto poptávku skrze flexibilní, efektivní a produktivní vlastnosti této technologie. Přes značnou podobnost s konvenční variantou technologie však lze pozorovat značné rozdíly v procesu obrábění – řezné podmínky jsou ovlivněny mikrogeometrií nástroje (otáčky nástroje v rozmezí 30 000 až 120 000 ot./min), mechanismus tvorby třísky je ovlivněn poloměrem zaoblení nástroje (vznik plastické deformace či střižného mechanismu), vysoké požadavky na tuhost a dynamickou vyváženost nástroje aj. Cílem projektu je představit nové možnosti mikrofrézování, rozšířit výzkumné aktivity Katedry obrábění a montáže a určit budoucí směr zaměření katedry.

Období

01. 02. 2023 – 31. 12. 2024

Zdroj

Kód projektu

Řešitel

Ing. Artur Knap

Projekt si klade za cíl zvyšovat kvalitu a účinnost univerzitních systémů vzdělávání, a snižování studijní neúspěšnosti na Technické univerzitě v Liberci. Dalším klíčovým cílem je podpora rozvoje výuky zaváděním témat relevantních pro trh práce, reflektujících současný rozvoj zejména v oblasti technických věd. Nedílnou součástí projektu je dále zvyšování kompetencí pracovníků TUL, podpora procesů internacionalizace, či systémová podpora studentů se specifickými potřebami.

Období

01. 06. 2024 – 31. 12. 2028

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

CZ.02.02.XX/00/23_022/0008721

Řešitel

prof. Ing. Zdeněk Plíva, Ph.D.

Cílem plánovaného projektu je vývoj systému ohřevu pro efektivní automatickou laminaci termoplastických vláknových kompozitních materiálů, konkrétně pro hlavu pro automatizované robotické kladení dlouhovlákenných termoplastických kompozitních pásek. Cílem předkládaného projektu je optimalizace ohřevu termoplastických pásek pomocí fokusování levného infračerveného zářiče do menší plochy pomocí soustavy optických čoček. Vyvinutý systém bude představovat alternativu k běžně používanému drahému laserovému ohřevu. K optimalizovanému ohřevu bude vytvořen testovací stend pro provádění technologických zkoušek. Dále bude vytvořen nástroj pro definici skladby vrstev a řízení pohybu manipulátoru, podávacích kladek a výkonu ohřevu testovacího stendu. Výsledky projektu budou užitný vzor a funkční vzor.

Období

01. 11. 2024 – 31. 10. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ15000291

Řešitel

Ing. Daniel Kajzr

Cílem plánovaného projektu je vývoj systému ohřevu pro efektivní automatickou laminaci termoplastických vláknových kompozitních materiálů, konkrétně pro hlavu pro automatizované robotické kladení dlouhovlákenných termoplastických kompozitních pásek. Cílem předkládaného projektu je optimalizace ohřevu termoplastických pásek pomocí fokusování levného infračerveného zářiče do menší plochy pomocí soustavy optických čoček. Vyvinutý systém bude představovat alternativu k běžně používanému drahému laserovému ohřevu. K optimalizovanému ohřevu bude vytvořen testovací stend pro provádění technologických zkoušek. Dále bude vytvořen nástroj pro definici skladby vrstev a řízení pohybu manipulátoru, podávacích kladek a výkonu ohřevu testovacího stendu. Výsledky projektu budou užitný vzor a funkční vzor.

Období

01. 11. 2024 – 31. 10. 2026

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TQ15000291

Řešitel

Ing. Daniel Kajzr

Cílem projektu je posílit bezpečnost řidičů motocyklu, konkrétně prostřednictvím snížení nehodovosti za pomocí sofistikované softwarové aplikace, která pomoci komparace a využití telemetrie jízdy (náklon, přetížení a chování jezdce), bude využívána jak učiteli autoškol tak, instruktory motoškol. Výstupy projektu spočívají v edukaci motocyklistů i instruktorů na základě zpětné vazby ze změřených dat a přijatých následných opatření pro bezpečnou jízdu na motocyklu. Cílem projektu je zvýšení bezpečnosti motocyklistů dvěma způsoby: 1. Zkvalitnění výuky v autoškolách díky nově vytvořené aplikaci ke sledování zlepšení jezdeckých dovedností žáků v průběhu kurzu 2. Zkvalitnění a vyhodnocení účinnosti nadstavbových kurzů v tzv. motoškolách

Období

01. 02. 2022 – 28. 02. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

CK03000186

Řešitel

Ing. Bc. Marián Lamr, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj měřicího systému elektrické energie pro energetické sítě s velkým počtem napaječů/vývodů. Jde o analyzátor výkonů s mnohonásobným počtem proudových vstupů. Cílovou aplikací je digitalizace distribučních transformačních stanic, monitoring chytrých sítí pro průmysl, SmartBuildings a SmartCities. Cílem je omezit komplexnost kabeláže mezi snímači proudu vývodů a měřidly, usnadnit instalaci a eliminovat chyby v zapojení. Druhým cílem projektu jsou softwarové moduly pro konfiguraci měřidel, automatický sběr a analýzu dat. Doplněny a podstatně rozšířeny budou výpočetní a prezentační moduly pro analýzu velkého počtu měřených vývodů, tvorbu automatických reportů a využití služeb cloudu pro ukládání větších objemů archivů z rozsáhlých monitorovaných systémů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020053

Řešitel

Ing. Miroslav Novák, Ph.D.

Cílem projektu je výzkum a vývoj měřicího systému elektrické energie pro energetické sítě s velkým počtem napaječů/vývodů. Jde o analyzátor výkonů s mnohonásobným počtem proudových vstupů. Cílovou aplikací je digitalizace distribučních transformačních stanic, monitoring chytrých sítí pro průmysl, SmartBuildings a SmartCities. Cílem je omezit komplexnost kabeláže mezi snímači proudu vývodů a měřidly, usnadnit instalaci a eliminovat chyby v zapojení. Druhým cílem projektu jsou softwarové moduly pro konfiguraci měřidel, automatický sběr a analýzu dat. Doplněny a podstatně rozšířeny budou výpočetní a prezentační moduly pro analýzu velkého počtu měřených vývodů, tvorbu automatických reportů a využití služeb cloudu pro ukládání větších objemů archivů z rozsáhlých monitorovaných systémů.

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2024

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020053

Řešitel

Ing. Miroslav Novák, Ph.D.

Projekt je zaměřen na výzkum a vývoj nové technologie kontinuální výroby vícevrstvého nanovlákenného kompozitního materiálu a na vývoj laboratorního zařízení realizující tuto technologii, přičemž vícevrstvé/sendvičové materiály budou složeny z různých nanovlákenných vrstev případně jejich kombinací. Princip výroby těchto materiálů bude založen na novém způsobu zvlákňování polymerních roztoků účinkem střídavého elektrického pole (AC electrospinning). Projekt je dále zaměřen na výzkum a vývoj vícevrstvých/sendvičových nanovlákenných materiálů, které nacházejí významné aplikace technické, medicínské a v oblasti bioinženýrství.

Období

01. 04. 2023 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TN02000018/015

Web

www.kts.tul.cz

Řešitel

doc. Ing. Jan Valtera, Ph.D.

V souladu s aktualizovanou evropskou inovační agendou budou akce podporované projektem GreenStep testovat nové přístupy ke zvýšení kapacity inovačních ekosystémů v regionech, s cílem intenzifikace meziregionální přeshraniční spolupráce a posilování začleňování do hodnotových řetězců EU. Aktivity projektu GreenStep budou také usnadňovat přeshraniční spolupráci mezi aktéry inovačních ekosystémů na regionální úrovni, aby zvýšily svou kapacitu účastnit se dalších výzev v rámci nástroje investic pro meziregionální inovace a dalších podpůrných politik EU. Prioritou jsou akce zaměřené na rozvoj kapacit a pilotní projekty investic související s ekologickým a digitálním přechodem a chytrým průmyslem. Výhodou pro Liberecký kraj bude posílení viditelnosti regionálního inovačního ekosystému a jeho aktérů a budování klíčových vazeb na Evropské úrovni. Projekt GreenStep přinese řadu příležitostí také krajským firmám a inovačním aktérům, posílí celý regionální inovační ekosystém a zajistí podnikatelským a výzkumně vývojovým subjektům vyšší dynamiku a udržitelný růst.

Období

01. 11. 2024 – 31. 10. 2026

Zdroj

EUK

Kód projektu

101180298

Řešitel

Ing. Mgr. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Cílem projektu je posílit bezpečnost řidičů motocyklu, konkrétně prostřednictvím snížení nehodovosti za pomocí sofistikované softwarové aplikace, která pomoci komparace a využití telemetrie jízdy (náklon, přetížení a chování jezdce), bude využívána jak učiteli autoškol tak, instruktory motoškol. Výstupy projektu spočívají v edukaci motocyklistů i instruktorů na základě zpětné vazby ze změřených dat a přijatých následných opatření pro bezpečnou jízdu na motocyklu. Cílem projektu je zvýšení bezpečnosti motocyklistů dvěma způsoby: 1. Zkvalitnění výuky v autoškolách díky nově vytvořené aplikaci ke sledování zlepšení jezdeckých dovedností žáků v průběhu kurzu 2. Zkvalitnění a vyhodnocení účinnosti nadstavbových kurzů v tzv. motoškolách

Období

01. 02. 2022 – 28. 02. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

CK03000186

Řešitel

Ing. Bc. Marián Lamr, Ph.D.

V současné době jsou především oděvy se zvýšenou viditelností testovány za idealizovaných podmínek, kdy se apriori předpokládá, že v denních hodinách bude účinná fluorescenční textilie, která je obvykle žlutá, oranžová, či červená a v nočních hodinách to mají být retroreflexní pásky. Testování obvykle probíhá na tmavém pozadí, kdy je mezi osvětleným chodcem a příslušným pozadím vysoký kontrast, který usnadňuje rozlišení osob. V reálných situacích, typicky v městských aglomeracích je však situace výrazně komplikovanější a řidiči jsou ovlivňováni celou řadou rušivých světelných zdrojů. Výsledný kontrast, který je dominantně směřován na kontrast jasů je tak významně menší a v řadě případů pod hranicí rozlišitelnosti. V tomto projektu bude proto s využitím metody „design thinking“ nejprve provedeno dotazníkové šetření mezi řidiči a dopravními experty se zaměřením na kritické dopravní úseky. Následně budou navrženy zjednodušené simulace příslušných dopravních situací s cílem rozšířit stávající laboratorní platformu pro výzkum viditelnosti na LCAM KMI. Na základě vizuálních testů se skupinou probandů bude vybrána sada návrhů oděvů s kontrastní účinností, na základě, kterých budou připraveny funkční vzorky. V následné fázi projektu pak budou provedeny terénní zkoušky na vybraných místech v součinnosti s Policií ČR a zkušebním polygonu VŠB-TU Ostrava.

Období

01. 02. 2024 – 31. 01. 2025

Zdroj

MŠMT

Kód projektu

SGS-2023-6385

Řešitel

Ing. Blanka Tomková, Ph.D.

Hlavní cíle jsou následující: 1. Vytvoření speciálních multivrstev se specifickými vlastnostmi na austenitických korozivzdorných ocelích. Odladění v laboratorním měřítku (vysokoteplotní únava, erozní a kavitační opotřebení), aplikace na turbínové komponenty. 2. Vytvoření prototypu turbínové lopatky se zvýšenou odolností náběžné hrany a odzkoušení v reálném prostředí. 3. Vytvoření speciálních multivrstev se specifickými vlastnostmi na martenzitických ocelích. Odladění v laboratorním měřítku (vysokoteplotní tribologie a nízkocyklová únava), s následnou aplikací na rychlouzávěry a regulační členy. 4. Vytvoření speciálních multivrstev se specifickými vlastnostmi na uhlíkových ocelích. Odladění v laboratorním měřítku (tribologie, únava, atd.), s následnou aplikací na ozubená kola kompresorů

Období

01. 01. 2022 – 31. 12. 2025

Zdroj

TAČR

Kód projektu

TK04020148

Řešitel

doc. Ing. Jaromír Moravec, Ph.D.