prof. PhDr. Tomáš Vlček, CSc.
Teoretik a historik umění se zájmy a aktivitami ve fotografii, v akčním umění, v typografii, kurátor a kritik umění, filozofie a literatury, pedagog usilující o nalezení a rozvíjení dostatečně širokého komunikačního prostoru umožňujícího formovat tvůrčí protiklad tendencím entropie a chaosu v post-moderní civilizaci.
Výuka: Dějiny umění a architektury 1 – 6 (KUM/DUA1 – KDA/DUA6)
Filozofie a umění 1 – 3 (KUM/FU1 – KUM/FU3)
Kapitoly z dějina a teorie obrazu 1 – 3 (KUM/DO1 – KUM/DO3)
Doučasné umění 1, 2 (KDA/SU1M, KDA/SU2M)
Konzultační hodiny: dle domluvy
Kontakt: tomas.vlcek1@tul.cz
Studoval na keramické škole v Bechyni v letech 1954-1958, v letech 1959-1960 pracoval jako malíř dekorací Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, po splnění povinnosti základní vojenské služby studoval dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1962-1967. Od konce roku 1967 působil jako kurátor sbírek výtvarného umění Památníku národního písemnictví v Praze a od roku 1969 jako aspirant Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. Zabýval se dílem Vojtěcha Preissiga (retrospektivní výstava Špálova galerie a Nová síň Praha 1968) teorií masových sdělení (výstava Český plakát, 1891-1914, UPM Praha),
v letech 1969-1971 se věnoval fotografii a land artovým akcím. Publikoval ve Výtvarném umění. Inicioval výzkumy v problematice českého sklářství. Roku 1976 vyšla jeho kniha Praha 1900. Roku 1975 byl jeho příspěvek vybrán pro jubilejní 25. kongres dějin umění ve Vídni pro sekci architektury. V roce 1986 vybrán jako referent 26. kongresu dějin umění ve Washingtonu, pro sekci geometrie. V roce 1987 působil jako “Research Fellow” v Národní galerii ve Washingtonu. V roce 1990 ředitelem Ústavu dějin umění AVČR. V roce 1991 se podílel na založení Departementu filozofie a dějin umění Středoevropské univerzity, kde od roku 1994 jako prorektor. V Ústavu dějin umění se podílel jako autor a editor na přípravě výstavy Český kubismus, jehož katalog byl oceněn cenou ASDA za nejlepší katalog světa roku 1991. Po roce 1996 kdy skončilo působení Středoevropské univerzity v Praze, učil na Pražském kolegiu umění, architektury a kulturní ekologie, na Ústavu komparatistiky FFUK a na evropských a amerických univerzitách (hostující profesor ETH v Curychu a dalších). Od roku 2001 do roku 2011 ředitelem Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze. Zabýval se kulturou 19. a 20. století k řešení jejíž problematiky přispěl především studiemi o Karlu Hlaváčkovi, o Juliu Zeyerovi, o Vojtěchu Preissigovi, o Jakubu Schikanederovi a o českém kubismu a české avantgardě, přdevšemi o Emilu Fillovi, Ladislavu Sutnarovi, dále se věnoval dílu Karla Malicha, Milana Gygara, Jiřího Koláře a dalším). Od roku 2006 působí na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, v roce 2015 založil a řídí spolu s profesorem J. Nešetřilem Interdisciplinární seminář topologických studií poetiky umění, krajiny a architektury při Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci a Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze.